Přitom když tu letos čeští profíci hráli turnaj své série, nešetřili chválou. "Dokonale připravené, špičkové hřiště," znělo unisono od domácích i cizinců.
Čtyřicet let dolování
Příběh sokolovského hřiště má své kořeny už v době druhé světové války. V roce 1939, po záboru Sudet, tu začali Němci těžit hnědé uhlí. Tehdy zde pracovalo jedno parní kolečkové rypadlo, pět parních lokomotiv a 48 uhelných vozů. Po válce Němci odešli, místo páry přijely elektrické mašiny a horníci rubali s ještě větší intenzitou.
Důl pojmenovaný Silvestr se rozrůstal tak mocně, že dokonce pohltil zdejší obec Horní Rychnov. Po vesnici i těžbě tu v roce 1981 zůstala jáma jako hrom. Začalo se s rekultivací, místo zarůstalo náletovými dřevinami, jinak se ale moc nedělo.
Až po dvaceti letech, v roce 2001, začíná společnost Sokolovská uhelná s přípravou proměny místa na golfové hřiště. Vzniknout by tu ale měl komplexní oddychový areál. Se vstupem Sokolovské uhelné už se věci daly do pohybu. V roce 2004 probíhá modelování hřiště podle návrhu designéra Christopha Städlera.
Ten později prohlásí, že to bylo to nejtěžší, co kdy dělal. Ne snad vytvoření designu samotného, ale přetvořit jámu po stavební stránce – musely se přesouvat stovky tisíc kubíků zeminy. Ale už v roce 2005 byly osety hrací plochy a na podzim se otevírá první devítka. A na jaře 2006 je hnědouhelné golfové hřiště hotové.
Míčky létají i na výsypku
"Asi ne každého tenhle zvláštní areál osloví tak, jako třeba nedaleké Cihelny," říká někdejší greenkeeper a posléze ředitel Sokolova Jaroslav Mühlhansel.
"Ale je to neuvěřitelně zajímavý kus země. Na jedné straně husté a krásné lesy, na straně druhé industriální panorama. To hřiště má spoustu tváří a je naprostým originálem."
Sokolov je fyzicky velmi náročné hřiště, jamky jsou dlouhé, jde se hodně nahoru a dolů. Hra je dramatická a stále jiná, vyžaduje pravého sportovního ducha. A samozřejmě výdrž a dobré taktické uvažování.
Někdy se ocitnete třeba na hrubém kamení výsypky, odkud se nedá hrát. Tahle místa ještě zdaleka nestačilo zarůst travou, ale výborně dotvářejí estetický ráz hřiště.
Jak ale tento moderní golfový obr obstojí v konkurenci zavedených legend? "Samozřejmě jsme chtěli využít potenciál zahraničních turistů, kteří do kraje za golfem jezdí. V tomhle směru jsme byli úspěšní, podařilo se nám dostat se do hry a nabízet společné balíčky v rámci GolfPassu pro všechna hlavní hřiště karlovarského regionu," vzpomíná Mühlhansel.
I díky tomu dnes tvoří přes 60 procent sokolovských návštěvníků cizinci. Sokolov je pro ně zajímavý svou odlišností od Olšovek nebo Mariánek. Trochu těžší je situace při získávání domácích hráčů, fíčkařů. "Vždycky jsme slyšeli: hřiště je super, ale jste strašně daleko," říká Mühlhansel.
Další hřiště ve výstavbě
Což je fakt, například pražští a středočeští hráči už dnes nechtějí jezdit ani do Karlových Varů, které jsou o třicet kilometrů blíž. A tak Sokolov sází na slevové kupóny a balíčky, všude zdůrazňuje, že tohle je jedinečné prostředí, ve kterém najdete moderní golfový design.
"Sokolov má budoucnost ještě před sebou," dodává Mühlhansel, jenž mezitím nastoupil jako ředitel na pražském Černém mostě. Lepší časy by mohly nastat i v souvislosti se stavbou dalšího hřiště, které plánuje Sokolovská uhelná vybudovat při Habartově, u jezera Medard. Sokolovský resort by pak mohl nabídnout zase o něco víc.
