Německý golfista zvládl třídenní klání s výsledkem 12 ran pod par. Převálcoval všechny, dokonce i IanaWoosnama, další někdejší jedničku, vítěze prvního dne. Jak odlišně ti dva vypadají. Langer je štíhlounký sportovec, co na hřišti působí jako samotář, oddaný křesťan s asketickou tváří.
Náročný turnajový den skončí, on profesionálně vytáhne z bagu s holemi fix a jde se podepisovat. Za pár desítek minut znovu trénuje.
To Welšana Woosnama, jenž měří jen 164 centimetrů, byste s jeho bříškem posadili spíš k pivu. Jenže i tenhle muž, nakonec druhý, je světová třída.
"Trochu to umí, co? Je vidět, že ti pánové už golf někdy hráli," žertuje český golfista Jan Juhaniak, jenž na turnaj dostal divokou kartu. "Mezi hráči je skvělá atmosféra. Jsou to bezvadní parťáci," líčil Juhaniak.
Seniorské tour se přezdívá přátelská, dokonce i Langer dorazí na hráčské grilování. "Všichni už mají větší část kariéry za sebou, vypadají nad věcí. I na hřišti je korektní atmosféra, ačkoli je tam stresu a tlaku dost," dodává Juhaniak.
Ale pozor, turnaj seniorské kategorie není žádná volná procházka starších pánů o víkendovém odpoledni. Naopak, docela svižný pochod.
Hráče tlačí časové limity, takže heslo zní: hrát pomalu, chodit rychle. A po cestě je třeba ještě upít vody a slupnout banán či jablko. Angličan Maurice Bembridge pokuřuje pohodově dýmku. Nervózní Skot Sam Torrance odhání fotografa a taky vztekle praští do bagu s holemi.
I tady jde přece o peníze. Celkem se rozdělí 15 milionů korun.
Čech Juhaniak získá 25 tisíc korun, Langer si jako vítěz vydělá 90 tisíc eur, asi 2,2 milionu korun. Kdykoli se po hřišti posune, pohne se za ním karavana několika desítek diváků.
V sobotu je mezi nimi hokejista Martin Ručinský, ale zastaví se třeba i starší pánové jedoucí okolo na kole. Marně však někdy rozhodčí ukazují cedulky s žádostí: "Ticho, prosím." Cvakají spouště fotoaparátů.
"Je znát, že golf je tu nový sport," posteskne si Ian Woosnam. Hřiště je těžké, hodně zvlněné, navíc je lemuje hustá a vysoká tráva, z níž je obtížné se dostat. "Máte štěstí, když v ní míček najdete. A pak byste si spíš přáli, aby se vám to nepovedlo," říká Langer.
Ale jinak mají hráči naprostý komfort. Obrovskou klubovnu, kde měl každý v šatně skříňku se svým jménem, hlídá ochranka v oblecích. Z hotelů v Kutné Hoře je svážejí autobusy.
A vítěz Langer nocuje dokonce na zámku Roztěž, jenž také patří majitelům soukromého hřiště. "Normálně se to člověku nepoštěstí, i když na pár zámcích jsem byl. Je to pohodlné," libuje si. Král turnaje má zkrátka královské zacházení.
