Začátečníci nechť se nedají odradit od čtení jen proto, že se v textu možná objeví pár podivných čísel v soustavě jiné než metrické a cize znějící výrazy jako třeba loft. Hybrid se může stát začátečníkovým záchranným kruhem, stejně jako v něm pokročilý hráč může mít jemnůstku, delikatesu, finesu a tajnou stezku k lepší výkonnosti.
O hybridech se vypráví spousta historek. Taková klasická golfová: I chtěli mladší kolegové dokázat šéfovi, že by měl v podniku uplatňovat novější metody, a rozhodli se mu dát příklad na golfu, protože tak často hovořil o tom, jak nedá dopustit na své osvědčené hole. Nakoupili novou výbavu, měsíc trénovali a když přišel turnaj, těžce pohořeli.
Zjistili pak, že šéf má sice starší, ale perfektní set s různými vymoženostmi, které pomáhají jeho už ne zcela silové a agresivní hře. Šéf pokořené podřízené dorazil větou: "Jó, hoši, není nad starý dobrý hybrid".
Historie hole na pomezí dřeva a železa začala zhruba před patnácti lety. Oblejší hlava fairwajového dřeva, kratší shaft a jednadvacet stupňů loftu, to byl první hybrid. Ovšem tehdy se mu říkalo Dokonalá hůl - The Perfect Club.
Označení to asi bylo příliš troufalé a zaniklo, přestože se populární novinky rychle chytily všechny firmy. Anebo se tak hybridu přestalo říkat právě proto, že každý výrobce chtěl ty druhé trumfnout tím svým a pro "křížence" začal používat nový název, snad v naději, že by z něj udělal ochrannou známku. To se nikomu nepovedlo, většina přešla na označení hybrid, i když v angličtině se běžně používají i malebnější rescue a kostrbatější utility.
Pro češtinu dobře, byl by tu další těžko přejatelný výraz. Nebo by se vžila "záchrana" či "pomocník"? Hybrid se vysloví mnohem snáz, generace Husákových dětí si tak běžně "po přátelsku" nadávala, když si hrubší výraz chtěla nechat v zásobě.
Od prvního hybridu byla krátká cesta k dalším. Vyrábějí se hybridy v designu želez, ale s jinými vlastnostmi, experimentuje se s váhou, zejména na pomoc hráčům s pomalejším švihem. Základem je těžiště níž ke spodní hraně. Všechno kolem hybridů je zkrátka motivováno cílem usnadnit hru, ale často vznikne tak zajímavá kombinace, že nově vyvinuté hole berou do bagu nejlepší z nejlepších, kteří si jinak dokážou z trablů pomoci sami.
Hole, tolerantnější k drobným chybám švihu, umožňují někdy věci, jež se laikovi budou zdát podivné. Například zahrát z hrany greenu chip v provedení pitch. Mít takovou hůl s sebou na hřišti na úkor jiné a věřit, že ji použiji, to je vrchol důvěry v umění hybridů. Kdo ví, třeba se jednou bude běžně používat roughový putter. Taky hybrid.
Vrátíme-li se k tomu, co je blíž původní myšlence Dokonalé hole, zjistíme, že se běžně prodávají hybridy s lofty ve sklonu od 16 do 28 stupňů. V roce 2005 psal list USA Today, že rekreační hráči se zbláznili do hybridů, a citoval vývojáře Alana Hocknella z Callaway Golf, že do tohoto segmentu se firma pustila pozdě, protože měla tolik úspěšná fairwajová dřeva. Loni už autor textu v Montreal Gazzette přinesl několik na sobě nezávislých vyjádření obchodníků, že nabídka všech firem je perfektní a trh z hybridy roste nejdynamičtěji mezi golfovým artiklem.
Je to tedy hudba golfové budoucnosti? Spíš se zase objeví něco nového. A jak si svět celé té velké tradice rychle zvykl na to, že dřeva už nejsou ze dřeva, tak rychle přijme jinou novinku, pokud přijde přirozenou cestou.
