„I na mě jsou to velké peníze,“ poznamenal Koloc, který se umí v obchodě otáčet. „Na projekt jsou napojeny zahraniční investorské skupiny, hlavně z Německa. Souvisí to i s dalšími produkty, jako kosmetika a oblečení, které vzniknou pod naší značkou.“ Tým dostal název Buggyra, v němž se snoubí jméno tygra z Knihy džunglí a anglické „bug“, blecha, ale také staré označení automobilů. Vzpomeňme na Bugatti.
S tahačem MK 001 (Kolocovy iniciály a rok existence) pojede v nejvyšší třídě Super Race Truck zkušený Němec Gerd Körber, mistr Evropy 1992, jemuž bude v květnu osmatřicet let. Buggyra je první soukromý tým, který hodlá soupeřit s továrními značkami Mercedes nebo MAN. „Je to běh na dlouhou trať,“ vysvětluje ředitel týmu Koloc.
„Chtěl jsem přivést k závodům českou značku, ale nepodařilo se. Tak jsem si pomohl sám. Výsledkový cíl letos nemáme. Evropský pohár začíná za týden v Dijonu a my kvůli nespolehlivým dodavatelům odtestovali dva tisíce kilometrů z plánovaných pěti tisíc. Nebudeme o kolo za ostatními, ale také nás zpočátku neuvidíte uprostřed chumlu.“ Motor má výkon kolem 1400 koní. Tahač zrychlí z nuly na sto km/h za pět vteřin. Modrošedý kolos váží 4,8 tuny.
„Pro mě je to největší výzva,“ pravil zasněně prošedivělý Körber, loni v Evropském poháru celkově třetí. Prezentace ovšem nemohla mít bizarnější kulisy. Projelo se ztemnělou Roudnicí nad Labem přes hrbolatý železniční přejezd skrz zašlou tovární bránu kolem složených secích strojů.
Tady, 44 kilometrů od Prahy, nedaleko staroslavného Řípu, se rozkládají Roudnické strojírny a slévárny. Čas se ale všude nezastavil. Uprostřed se tyčí Kolocova hala s laboratořemi a přístroji, jaké v republice nenajdete.
„Tak co říkáte na stopy socialismu a začátky kapitalismu v jednom?“ optal se hrdě Koloc, urostlý ranař, na konci jedné etapy úsilí zjevně dojatý. Při představování zrovna zněla melodie z filmu Mission: Impossible. Koloc však věří, že jeho mise nemožná není.
Před tahačem Buggyra týmu Martina Koloce pózuje německý jezdec Gerd Körber
