Uslyšel ano, zvolnil a dotírající Sebastian Vettel byl rázem před ním.
O pár desítek minut později se zase jiný Fin (a jiná dvojka) pokusil při restartu zaútočit na vedoucího Lewise Hamiltona, ale během pár vteřin ho stratég Mercedesu James Volwes zkropil a zavelel, ať se spokojí s druhým místem. A Valtteri Bottas později říkal: „Chápu to.“
Víkendová Velká cena Německa totiž nepřinesla jen chybu Sebastiana Vettela, po které ztratil vedení v šampionátu, ale i tak často fanoušky diskutovanou týmovou režii.
Má místo v F1? Nebo ji ničí?
„S týmovou režií souhlasím, pokud je v zájmu týmu. A zájem týmu je nad zájem jezdce,“ tvrdí Tomáš Richtr, televizní komentátor F1. Vzápětí dodá: „Vždy bych ale jako manažer posoudil osobnost pilota a jaký to na něj může mít dopad. Před osmi lety to Felipeho Massu, když musel uvolnit místo Fernandu Alonsovi, hrozně ranilo. Zatímco teď je Bottas se svou rolí smířen.“
10 závodů zbývá do konce sezony. Nejbližší Velká cena se jede o víkendu v Maďarsku. |
Týmová režie je téma, které v F1 rezonuje roky. Mnozí ji nenávidí a Jenson Button, bývalý pilot, dodnes tvrdí, že ničí soutěžního ducha. „Diváci chtějí vidět předjíždění, to milují. F1 nemá být sportem, kde budou uzavírat pakty o neútočení.“
Po okatém manévru v roce 2002, kdy Rubens Barrichello v Rakousku v cílové rovince zpomalil, aby si pro vítězství dojel Michael Schumacher, ji Mezinárodní automobilová federace FIA dokonce zakázala. Jenže o devět let později zase týmovou režii z formulových „zákonů“ vypustila, což byl tehdy logický krok. Stáje zákaz obcházely, posílaly jezdcům kódované (někdy i zcela jasné) zprávy a úmysl šel těžko prokazovat.
Šéfové přirovnávali F1 k cyklistice. Argumentovali, že nejde o individuální sport, ale týmový. A když se pak na trati vzájemně vyřadí stájoví kolegové, jako se to stalo v minulosti u Vettela s Webberem či Hamiltona s Rosbergem, mohou jít ušlé zisky za umístění do desítek milionů dolarů.
Tehdy však postavení obou zmíněných dvojic bylo víceméně vyrovnané, teď jsou ale Vettel a Hamilton jasnými jedničkami.
„Jsou to jezdci, na které tým víc spoléhá. Ačkoliv mám respekt k Bottasovi, tak je v kvalifikaci o 0,15 vteřiny pomalejší než Hamilton. A u Räikkönena není kvalifikace, kdy by v její třetí části neudělal drobnou chybu,“ všiml si komentátor Richtr.
Má-li F1 své boží desatero, pak první přikázání zní: „Největším nepřítelem je tvůj týmový kolega.“ S ním se musíte poměřovat, jeho musíte porážet, a když se to podaří, tým bude protežovat vás.
I proto Hamilton a Vettel teď spolurozhodují, kdo s nimi bude sdílet garáž (u předchozích rivalů Rosberga a Webbera to právo neměli, protože přišli do týmu později než oni). A pokud si chcete udržet angažmá u silného týmu – třeba jako Bottas – musíte poslouchat a „sloužit“.
Zároveň ale má týmové upřednostnění logiku a opodstatnění. Hamilton se s Vettelem perou o titul, bude to ve druhé půlce sezony těsná bitva, takže bodový kanibalismus z vlastní stáje není na místě. Navíc Räikkönen ztrácí na Vettela 40 bodů, Bottas na Hamiltona dokonce 66!
17 bodů je náskok Lewise Hamiltona v čele mistrovství světa před druhým Sebastianem Vettelem. |
Mimochodem, boj o post týmové jedničky zcela přetrhal kdysi kamarádské vztahy mezi Hamiltonem a Rosbergem. A nespravily se ani po Němcově odchodu do penze.
Letos měl Rosberg už dvakrát po závodě zpovídat tři nejlepší jezdce, jenže v Monaku i teď na Hockenheimringu z toho na poslední chvíli sešlo. Důvod? Německý Bild zjistil, že pokaždé za to mohl právě Hamilton, který si nepřál, aby s ním případný rozhovor dělal právě někdejší rival.
To Bottase, věrného „sluhu“, zatracení nejspíš nečeká.
