Je to chvíle, kdy se obvykle pěje chvála na krásu, tentokrát to ale bylo jinak. Jen co stáj Mercedes - zase největší favorit F1 - odhalila světu vůz pro letošní sezonu, týmový šéf Toto Wolff se naštvaně zadíval na ochranný rám nad kokpitem a říkal: „Kdybyste mi dali motorovou pilu, hned bych řezal.“
Helmut Marko sice před lety kvůli poletujícímu kamínku na trati oslepl na jedno oko, jenže i tak současný poradce Red Bullu tvrdí: „Svatozář je něco tak hnusného a škaredého, že to ani není možné.“ A konečně slova Pierra Gaslyho, jezdce Toro Rosso: „Nelíbí se mi to, protože se kvůli tomu špatně leze do auta i ven. Za jeden den jsem si několikrát roztrhl kombinézu, takže jich za sezonu budeme potřebovat opravdu hodně.“
Zkrátka: i osm měsíců poté, co Mezinárodní automobilová federace FIA rozhodla, že hlavy jezdců bude od této sezony chránit systém Halo (anglicky svatozář), vzbuzuje tento krok haló. Na jedné straně stojí bezpečnost, protože rám chrání piloty před možným zásahem poletujících kol, na druhé straně je tu výrazný zásah do estetiky vozů. Do historického pohledu na F1, do její DNA.
„Nebudu reagovat na to, co bylo řečeno. Je to dětinské. Já miluji F1 a myslím, že bychom ji měli milovat všichni. Je nevhodné veřejně ponižovat něco, co bylo čerstvě zavedeno,“ prohlásil prezident FIA Jean Todt.
KOMENTÁŘ: Když z formule 1 zmizí krása kvůli korektnosti |
Přestože někteří žurnalisté, řada fanoušků a expilotů označili 19. červenec loňského roku, kdy FIA svatozář posvětila, za černý den motorsportu, Todt nabízí jiný pohled. Po lepší ochraně hlavy toužili sami piloti a oni – zvláště po smrtelných nehodách Henryho Surteese a Justina Wilsona – iniciovali u FIA změnu.
Pak ale sami přišli i s kritikou. „Mají krátkou paměť,“ tvrdí Todt.
Je však třeba přiznat, že pichlavé výkřiky ustupují a že jsou už víceméně ojedinělé. Naopak se svatozáří se piloti sžívají a před nedělním startem šampionátu v Melbourne lze slyšet pozitivní ohlasy. Hlavně co se výhledu týče – i to totiž byla tradiční námitka.
„Když vidím fotky, tak to vypadá, že svatozář je přímo uprostřed jezdcova výhledu. Ale při jízdě to nevnímáte. Asi proto, že se díváte víc dopředu, a ne přímo na nos auta,“ uvedl Fernando Alonso, jezdec McLarenu. „Chrání to piloty, což je vždycky plus. Takže debata je bezpředmětná.“
To má recht.
Můžete totiž nadávat, prskat, že svatozář stvořila z vozů paskvil, ale ona už jen tak nezmizí. Naopak je téměř jisté, že navždy zůstane.
Lze se však kriticky podívat, zda její zavedení nebylo unáhlené a zda ho F1 potřebovala. Dvě zmíněné nehody se totiž udály v jiných sériích – Surteese zasáhlo poletující kolo v F2, Wilsona úlomky soupeřova vozu v IndyCar.
„Tuto nehodu nemůžeme s F1 porovnávat, protože v USA se jezdí v balíku na ovále a s mnohem vyššími průměrnými rychlostmi. Kdy máme v F1 balík pěti aut? Wilsonova nehoda se udála v IndyCar, a ani tam, kde je to mnohem nebezpečnější, s žádnou svatozáří nepřicházejí,“ říká Helmut Marko.
Ten se navíc obává, že teď bude náročnější při těžkých nehodách dostat pilota z kokpitu ven. „Když si přivodí zranění zad, při vytahování zničíme i jeho poslední nervy, které zůstaly v pořádku. To není cesta, kterou by se F1 měla dát.“
A je tu ještě jedna námitka. F1 tloustne. Po zrušení dotankování vozy ztěžkly, svatozář jim přidává dalších 14 kilogramů. To vše výrazně mění jízdní vlastnosti. Však i Robert Kubica, který se do F1 vrací po osmi letech – byť zatím jen jako rezervní pilot Williamsu – o proměně monopostů řekl: „Auta mají minimálně 60kilovou nadváhu. V pomalých zatáčkách jsou těžkopádné jako autobus, při rychlých změnách směru jim chybí obratnost.“
Vzpomínal, jak při jeho debutu před 12 lety měla auta 605 kilogramů, o 150 méně než dnes. „Během celého závodu jste mohli jet naplno, bylo to jedno kvalifikační kolo za druhým, což dnes nejde. O všem musíte přemýšlet: o pneumatikách, motorech, spotřebě... Snižme váhu aut a mnoho problémů se vyřeší.“
Dá se F1 na odtučňovací kúru?
