Oficiálně bude mít nové superbugatti za 2,4 milionu eur (veyron původně začínal na milionu) maximální rychlost 420 km/h. To je o 5 kilometrů v hodině víc, než kolik maximálně jede v současnosti oficiálně nejrychlejší vůz planety, Bugatti Veyron Super Sport. Obě hodnoty ovšem platí pro vůz vybavený omezovačem rychlosti nainstalovaným automobilkou kvůli „bezpečnosti“.
Na nové Bugatti Chiron se čekalo dlouho a bylo jasné, že již legendární veyron musí pokořit. Už jenom proto, že se přes veškeré snahy nakonec vlastně nenašel nikdo jiný, kdo by to dokázal. Koenigsegg, ShelbySuperCars, Hennessey, ti všichni (a mnozí další) chtěli postavit oficiálně nejrychlejší auto světa, ale Bugatti je vždy o kousek předčilo. Veyron Super Sport tak dodnes drží rekord 431,072 km/h.
Bugatti Chiron
Nový model Chiron, který byl kompletně přepracován, ale svůj původ ve veyronu nezapře, má tuto metu překonat. V základním provedení. Bugatti Chiron tak vlastně nebude jen obyčejným nástupcem veyronu.
Ani veyron totiž v mnohých parametrech po jedenácti letech od začátku výroby nedovedlo mnoho vozů překonat. Kromě zmíněných vyzyvatelů od menších dobrodružných značek se v poslední době mluví hlavně o hyperautech McLaren P1, Ferrari LaFerrari nebo Porsche 918 Spyder. Hybridní supersporty ukazují neskutečné možnosti využití výkonu a na okruhu jsou rychlejší než Veyron, ale v absolutním měřítku ho nepřekonaly.
A Chiron, pojmenovaný po slavném závodníkovi, si chce vzít neoficiální korunu neohrozitelného vládce světa rychlosti vzít jasně zpět. I proto bude mít jeho kompletně přepracovaný, na čtyřikrát přeplňovaný osmilitrový šestnáctiválec do W výkon 1 500 koní a točivý moment 1 600 Nm v rozsahu dvou až šesti tisíc otáček za minutu. Tahle brutální síla má být přenášena na všechna čtyři kola opět přes přepracovanou dvouspojkovou sedmistupňovou převodovku. Zrychlení na stovku má trvat méně než 2,5 sekundy, což ale není v dnešním světě superaut tak výjimečná hodnota.
Popře fyziku
Jenže důležitý je tah Chironu ve vyšších rychlostech. Na dvoustovku mu to má trvat 6,5 sekundy a 300 km/h má na rychloměru svítit už po 13,6 sekundách od chvíle, kdy řidič zaboří pedál až k podlaze. Fascinující hybridní McLaren P1 zrychluje na tuto metu za 16,5 sekundy. Ty necelé 3 sekundy rozdílu jsou v měřítku superaut věčnost. Chiron jako by chtěl popírat fyziku, těchto neskutečných parametrů totiž dosahuje při hmotnosti necelé dvě tuny, tedy mnohem víc než ostatní superauta světa. Krom neskutečně výkonné pohonné soustavy u Bugatti opět nešetřili na luxusu a výbavě, ani Chiron tak není žádný puristický sporťák. Přesto by chtěl všechny ty speciály překonat.
Kolika nakonec doopravdy Bugatti Chiron pojede, se dozvíme až po zveřejnění výsledků oficiálních rekordních pokusů. Ale v Bugatti jistě mají důvod pro to, být tak sebevědomí. Světový rekord padne a je jen otázkou, o kolik. Navíc, jak je u Bugatti zvykem, současná verze modelu, kterého se má od podzimu letošního roku vyrobit jen 500 kusů (ročně asi jen 60 aut), se nejspíš stane základem pro další, ještě extrémnější provedení. Maximální číslovka 500 na rychloměru tak nemusí být z říše fantasmagorie, byť je jasné, že pokoření této mety je ještě daleko. Ale hodnota 450 km/h by i díky chytré aerodynamice nemusela být potíž.
Aerodynamika maluje
Aerodynamika je mimochodem to, proč Chiron vypadá, tak jak vypadá. Na první pohled je to evoluce veyronu. Lepší základní tvar, než jaký namaloval (pravda, určitě podle diktátu inženýrů) současný šéfdesignér Škodovky Jozef Kabaň, prostě u Bugatti nevymysleli. Vyhráli si s detaily, například oblouk vyznačující konec kabiny a odkazující na design starých bugatek slouží jako elegantní vstup vzduchu pro sání k motoru. A ta sestava čtyř LED světel (ano, v nejdražším autě světa budou základem ledky, ne laserové světlomety, které koupíte třeba do Audi) také není samoúčelná – design této části přídě totiž posloužil jako vstup vzduchu k předním brzdám.
Ty jsou, samozřejmě jako všechno ostatní na celém autě, opět větší, výkonnější a lepší. Zvýšily se nároky na chlazení, na schopnosti podvozku i na pneumatiky. Podvozek má nově pět různých úrovní nastavení, auto překvapivě dostalo elektrický posilovač řízení (právě kvůli proměnné charakteristice) a speciální pneumatiky Michelin jsou opět o něco širší. Karoserie je z uhlíkových vláken a tuhost prý dosahuje úrovně prototypů LMP1 pro Le Mans.
Samozřejmostí je aktivní aerodynamika, z Formule 1 pak Chiron okoukal takzvané „foukané difuzory“. Auto má ve skutečnosti šest koncovek výfuku, ale jen čtyři ústí směrem dozadu. Dvě přivádí přebytečný vzduch pod vůz tak, aby vytvářely vhodné urychlené proudění a Chiron ve vysokých rychlostech lépe seděl na silnici.
Po estetické stránce nechal Chiron svého předchůdce zestárnout s grácií. Novinka je moderní, rysy jsou místy dramatičtější, ale místy se více vsázelo na eleganci. Estéti si dokonce mohli dovolit odkaz na nádherné Bugatti 57 Atlantic v podobě středové ploutve, která se táhne od přídě až po záď vozu. Zadání vytvořit ultimátní grand-turismo jistě designéři splnili. Podobně je tomu u techniky. I ta v každém detailu veyron překonává, ale zároveň ho neposílá do starého železa. Důkazem toho je fakt, že se i tohle brutální Bugatti se svými výkony obešlo bez tak oblíbeného downsizingu a zapojení elektromotorů.
Zástupci automobilky tvrdí, že v autě jednoduše na hybridní technologii není místo a že by to ovlivnilo celkový návrh vozu a přidalo nežádoucí kila navíc. Faktem je, že extrémní motor Chironu s obřím točivým momentem v jakémkoli rozsahu otáček jednoduše pomoc elektromotorů nepotřebuje. A emise ho netrápí. Při maximální rychlosti prý spálí plnou nádrž za 9 minut. Veyronu to trvalo 12 minut. I přes tohle „zlepšení“ ho ani Dieselgate nezabila.
