"Tréninkové dávky máme větší než ve Vítkovicích a dělají se ve vyšším tempu. Nikdo si nedovolí nic odfláknout ani při rozcvičce nebo rozchytání gólmanů. Přístup všech hráčů je maximálně profesionální," tvrdí Tomašík.
Zatímco doma se staral jen o florbal a studium, ve Švédsku si musí na živobytí vydělat. Klub mu sehnal práci v caffeterii. "Prodávám kávu, čaj. Prostě všechno, co do takového obchůdku patří. Předtím jsem nepracoval a čas mimo školu věnoval florbalu. Navíc se musím se zákazníky domlouvat anglicky, takže v tom je pro mě další výzva," vyprávěl během brněnského Škoda Cupu.
V práci bývá pět až šest hodin, čtyři věnuje florbalu. Tréninku v hale a také v posilovně nebo výklusům venku, ať je počasí, jaké chce. Zkrácený úvazek má většina spoluhráčů.
Ne, Švédové nejsou profesionálové, nicméně mají vynikající podmínky, aby se mohli co nejlépe věnovat přípravě. "Kluci pracují většinou pro sponzory nebo v caffeteriích, které má klub po různých školách. A část peněz dostávají jako kompenzaci za florbal," vysvětluje Tomašík.
Stejně jako v práci se zatím dorozumívá i se spoluhráči anglicky, švédsky zatím vládne jen základními florbalovými pokyny. "Kluci mi pomáhají, ale jde to pomalu. Rád bych se švédsky naučil, chodil na kurzy, které jsou intenzivní, ale zatím není čas," přemýšlí.
Soustředí se hlavně na florbal a na to, aby začal hrát častěji než dosud. Prosazuje se obtížně. "I bratři Hofbauerové ze Švýcarska se první půlrok těžko sžívali se švédským florbalem. Je to nejtěžší období," věří Tomašík, že jeho čas přijde.
Vždyť po odchodu z Česka přibral osm kilo jen na svalech, jeho fyzička šla výrazně kupředu. Jinak by neměl šanci obstát. "Hráč musí být neustále připravený na souboj, do kterého se nechodí hokejkou, ale tělem. Ovšem největší rozdíl je v taktice. Na improvizaci místo je, ale z padesáti procent se hrají secvičené signály."
Na život ve Švédsku si zvykl velmi rychle. Přece jen přechod z Ostravy do Umey musí být znát. "Nikde nejsou žádná paneláková sídliště, doprava ve městě je malá, každý má svoje kolo, je tu spousta parků. Sice ve městě žije sto tisíc lidí, ale na mnohem větším prostoru, takže je to takový velký venkov. Líbí se mi tu," libuje si Tomašík.
