Hrající manažer Štěpán Slaný (vpravo) patří k oporám českolipských florbalistů.

Hrající manažer Štěpán Slaný (vpravo) patří k oporám českolipských florbalistů. | foto: FBC Česká Lípa

Chtěl jsem končit, ale ještě to zvážím, říká lídr České Lípy

  • 0
Florbalisté České Lípy obsadili v superlize desátou příčku a zajistili si příslušnost mezi elitou i pro další ročník. Pro skromný klub, který se zaměřuje hlavně na výchovu vlastních talentů, je to splněný cíl.

„Desáté místo znamená přímou záchranu, takže spokojenost. Dokázali jsme udržet Českou Lípu v nejvyšší soutěži i pro pátou sezonu, o čemž se nám při vstupu do superligy ani nesnilo. Nejsme profíci, jsme kluci, které florbal baví, a děláme ho pro sebe a pro diváky,“ říká hrající manažer Štěpán Slaný, bývalý reprezentant, který má na vzestupu českolipského florbalu zásadní podíl.

Jak se za uplynulou sezonou ohlížíte?
Kvůli koronaviru byla specifická a velmi složitá. Bez diváků, kteří jsou pro nás hodně důležití. Navíc byla dva měsíce přerušená a nevěděli jsme, jestli se vůbec dohraje. Celou sezonu provázela divná nejistota, ale my jsme se chtěli hlavně vyhnout play down o záchranu, což se podařilo, i když nakonec se ze soutěže asi ani sestupovat nebude.

Jak moc váš tým poznamenal koronavirus?
Celou sezonu jsme se nákaze vyhýbali - až do posledního zápasu, kdy jsme nastoupili v jedenácti lidech. Jinak jsme byli pořád zdraví. Netrápil nás koronavirus, ale zranění, kvůli nimž jsme měli v jednu chvíli mimo až devět členů týmu a museli si půjčovat hráče z Ústí, Karlových Varů i Prahy.

Před sezonou jste také řešili problém na trenérském postu...
To byla velká nepříjemnost, ale vybruslili jsme z toho celkem elegantně. Původně měl tým trénovat Jiří Stožický, ale nakonec dal přednost Mladé Boleslavi a my jsme se to dozvěděli později, než by bylo potřeba. Na pozici hlavního kouče přišel můj někdejší spoluhráč z Ústí nad Labem David Derka, který vytvořil velice dobré duo s Petrem Koptou, s nímž se taky znám už dlouho. Byla to fajn změna, tým si sice nějakou dobu sedal, ale na přelomu roku jsme už dělali velmi dobré výsledky. Spolupráce trenérů fungovala, budou u nás pokračovat dál.

Sezona se pro vás nevyvíjela moc dobře, prohrávali jste, dostávali dost gólů. Kdy se to zlomilo?
Na začátku jsme měli těžký los. Věděli jsme, že klíčové období přijde po Novém roce. Občas jsme doma dostali větší gólový příděl, ale troufnu si říct, že kdyby se hrálo před diváky, možná by se to nestalo. Nikdo nechce být doma za trapáka a vypustit zápas, ve kterém se nedaří. Ale klíčové bitvy jsme dokázali zvládnout a na rozdíl od minulé sezony jsme taky neztratili ani jedno prodloužení.

Hvězdou vašeho týmu byl útočník Radek Krajcigr, který skončil třetí v bodování celé soutěže a byl druhým nejlepším střelcem. Udržíte ho i do další sezony?
Jsem rád, že si Radek udržel výbornou bilanci. Českou Lípu táhl, i když si na něj soupeři dávali pozor. Styl našeho týmu mu vyhovuje, dostává na hřišti hodně volnosti. Škoda, že hrál několik zápasů se zraněním a jeden musel vynechat, jinak by mohl bodování celkově vyhrát. Ale na druhou stranu by mu pak příliš narostlo sebevědomí... Už takhle ho nebude lehké udržet. Jednáme o prodloužení, ale má nabídky z Česka i ze zahraničí.

Jaké vyhlídky má FBC Česká Lípa do dalších sezon?
Nejsme bohatý klub, půjdeme si dál cestou výchovy talentů. Měli jsme v týmu nejvíc odchovanců v celé nejvyšší soutěži, dostáváme do hry už ročníky narození 2003 a máme i další nadějné hráče. Samozřejmě k nim je potřeba doplnit zkušené posily, které nám pomůžou udržet superligovou příslušnost. Uvidíme, jak se to povede, některá současná jména jsou pro příští sezonu s otazníkem. Včetně toho mého.

Zvažujete konec kariéry?
Chtěl jsem, aby pro mě uplynulá sezona byla poslední a abych v ní pomohl týmu k záchraně před našimi diváky. Diváci však do hlediště nesměli. Je mi osmatřicet let, fyzicky se sice udržuju, ale hrozí čím dál větší nebezpečí zranění. Navíc mám pracovní projekty v zahraničí. Musím to správně posoudit, už teď jsem byl nejstarším hráčem celé ligy. Ale na konci sezony se mi začalo dařit a cítil jsem, že týmu ještě můžu něco přinést. Je to ale těžké, nastupuju vedle hráčů, kterým je o dvacet let míň. V nejvyšší soutěži mám za sebou 309 zápasů a představa, že půjdu už do devatenácté letní přípravy v životě je dost strašná.

Ale pokračovat asi přece jen budete, ne?
Asi jo. Velkým motorem jsou pro mě diváci. Navíc mám dvě malé děti, které taky florbal hrají, a chci si to s nimi užít. Další působení vážně zvažuju, už jsem začal běhat a doufám, že si užijeme plnohodnotnou sezonu. Nevíme, co bude, ale naše tribuna v českolipské hale nemá velkou kapacitu. I kdyby bylo kvůli pandemii omezení na 500 diváků, nám by to stačilo.