Po minutě zněl Vysoký jalovec v Malmö Areně ve čtvrtek večer poprvé, a pak ještě sedmkrát. Při osmé trefě už se totiž zřejmě i DJovi ohrála, když jalovec vystřídalo zblázněné páže.
I když se odpoledne Švédové vytrápili na Německu, šampionát potvrzuje stále platící dvojí rychlost elitní čtyřky a zbytku světa.
„Florbal je pořád o čtyřech zemích, což je trochu škoda. I proto není na olympiádě, je to pořád malá konkurence. Zadupali jsme je ze začátku, utli jsme je rychle a pak už jen dohrávali. Pro nás by bylo lepší, kdyby se na nás tlačily týmy zespodu. Německo, Slovensko, Lotyšsko a Norsko, které sice uhrálo dobrý výsledek se Švýcary, remizovali s nimi 4:4. Ale to je výjimečné, rozdíl je tam stále zkrátka markantní. Bylo by to ale dobré pro sponzory, pro fanoušky i pro nás, aby se to vyrovnávalo. Je to ale pořád cesta na dlouhou trať,“ uzavřel hodnocení Hemerka.
Ostatně že je pro Slovensko zatím ohrožení velké čtyřky science fiction, přiznává samo. „Z mého pohledu my Slováci, kteří hrajeme v zahraničních ligách, se na to tempo nejlepších dotahujeme. Fyzicky jsme dobře připravení, to jsme ukázali i proti Finům a Švédům ve skupině, akorát je pro nás těžké zvládnout i tu poslední třetinu. Kdo nehraje v zahraničí, nemá tak dobrou kondiční přípravu, pak vynechá nějaký souboj a my dostaneme gól. To je potom hrozně moc znát,“ hledal největší rozdíl univerzál Kristián Kozák.
Jak uzemnit Švédy? Univerzál Rýpar bosky nejprve uzemňuje sám sebe |
Češi se nyní připravují na zápas proti velikánovi, který je však v nejhorší výchozí pozici v historii. Na posledním mistrovství Švédi Čechům nechali bod za remízu, nyní budou jen slabým favoritem.
„Oni ten respekt k dalším týmům už mají. I předchozí výsledky ukazují, že nejlepší čtyřka je vyrovnanější, a i historicky už znají těžké zápasy v semifinále. Bát se není v jejich povaze, ale připraví se maximálně. Pro ně je to normální, být neustále pod tlakem, že musí vyhrát. Domácí atmosféra ale doléhá i na ně a není to jednoduché se s tím srovnat. Výsledkově se jim to zatím na šampionátu nepovedlo, ale ono to nebude hrát roli. Semifinále bude pro oba týmy novou startovní čarou a zápasem, který rozhodne o úspěchu a neúspěchu,“ uvažoval o dalším soupeři ten nejzkušenější – Matěj Jendrišák.
Právě pro něj bude zápas ještě speciálnější. V 35 letech má dost možná poslední šanci na zlato. „Beru to tak, že v mých letech a s mojí situací to musím zkusit. Na druhou stranu pro nás to není jen o konečném výsledku, ale jak fungujeme, pracujeme a jak jsou tomu nejen hráči, ale i všichni okolo oddaní. A doufáme, že letos přijde ta odměna, že to konečně vyjde,“ hlásí veterán. Zápas pravdy je čeká v sobotu od 16 hodin.