„Není nic, co by mě přesvědčilo, abych pokračoval. Vidím atletický ovál a dělá se mi špatně,“ přiznal v rozhovoru pro klubový portál 32letý Michal Nagy.
Z kádru Panterů tak mizí poslední mohykán, který v roce 2011 vytáhl Otrokovice mezi českou elitu.
„Po posledních dvou sezonách jsem toho měl dost. Asi přijde čas, kdy mi začne florbalový kolotoč chybět. Ale teď jsem s tím smířený,“ říká obránce, který odehrál za Otrokovice nejvíce zápasů v nejvyšší soutěži.
Sám si představoval lepší loučení s košatou kariérou: „S diváky v hledišti.“ Plány mu překazila pandemie koronaviru, která nejdříve zhatila vyvrcholení loňského ročníku a v letošním nepustila do hal fanoušky.
„Byl jsem zklamaný, když se přerušila loňská sezona. S Vítkovicemi jsme měli hrát domácí zápasy play off na Štěrkovišti,“ zmínil původní domov Panterů. „Hodně to mrzelo mladší kluky, kteří byli zvyklí chodit na Štěrk fandit. Těšili se, že si tam zahrají. To by byl návrat, to bych možná skončil už loni. Byla by to pěkná tečka,“ litoval Nagy.
S florbalem ale úplně nesekne. Už teď se těší, až si pro radost zahraje s B-týmem.
„Je tam dobrá parta. Kluci, se kterými jsme dříve hrávali extraligu. Tréninky jsou jednou za týden, jednou za tři týdny jednodenní turnaj se dvěma zápasy. To není tak časově náročné. Když se něco vynechá, není to tragédie,“ líčí Nagy, který se stal nedávno poprvé otcem. A kloubit florbal na vrcholové úrovni s rodinou a zaměstnáním se mu nechtělo. Superligovému mužstvu bude fandit na dálku. Po posledním místě v předešlé sezoně budou Panteři potřebovat jakoukoliv podporu.
