BRAMBOROVÁ BOLEST. Tomáš Kafka (v bílém vlevo) po prohraném duelu o bronz.

BRAMBOROVÁ BOLEST. Tomáš Kafka (v bílém vlevo) po prohraném duelu o bronz. | foto: Martin Flousek/ceskyflorbal.cz

Florbalový brankář Kafka: Čekám smršť negativity, ale za góly nemůžu

  • 25
Riga (Od našeho zpravodaje) - Klidně to mohl být jeho poslední zápas na mistrovství světa. A klidně se může objevit i na svém desátém za dva roky v Praze. Ať už to bude jakkoliv, tak duel o bronz proti Švýcarsku měl pro Tomáše Kafku jen krátké trvání. Po 12 minutách a třech inkasovaných gólech ho trenér posadil na střídačku. „Čekám smršť negativity. Ale já to nějak zvládnu," řekl po utkání 38letý brankář.

Jaký to byl z vašeho pohledu zápas?
Pro mě dost depresivní. Pořádně jsem si nesáhl na balonek a už jsem tam měl tři góly. Přitom jsme hráli výborně, výkon kluků byl skvělý. Švýcaři ale měli v první třetině hodně štěstí - druhý a třetí gól jsem vůbec neviděl přes stínící hráče. Dali jednoduché tři branky, což je zvedlo. My jsme první třetině dominovali, jenže tímhle jsme je udrželi ve hře. Potom se to vyvíjelo tak, že jsme mohli srovnat, mohlo to dopadnout i pro nás. Ale využili pár šancí, které měli z brejků.

První gól jste dostal jen po dvou vteřinách od vedení 1:0.
Tam Švýcar obstřelil obránce. Uvědomoval jsem si, že může střílet, snažil jsem se proti té střele i jít. Ale trefil to dobře do díry mezi stehno a ruku. Bohužel.

Vyčítáte si nějaký moment?
Mohl jsem vyjet o něco víc právě proti Meierovi při té první střele. Ale byla dobře umístěná, blbě se chytá. Ale asi se dala chytit. Druhý, třetí gól – nevím, co bych udělal jinak. Nic jsem neviděl. Neměl jsem ani pocit, že bych byl úplně při těch situacích zalezlý na brankové čáře. Takže asi nešlo nic udělat jinak.

Říkal jste, že už před turnajem jste četl diskuze, kde lidé psali, že jste starý. A ať skončíte...
... a teď čekám další smršť negativity. Ale já to nějak zvládnu.

Chcete být i na šampionátu za dva roky?
Po takovém frustrujícím zápase vůbec nebudu dělat žádné soudy. Musím si to nechat v klidu projít hlavou.

Co teď? Budete se snažit rychle zapomenout?
Budu. Byl to ten nejhorší možný začátek v nejhorší možnou chvíli. A v tom nejdůležitějším zápase. Rozcvičku jsem měl přitom fantastickou. Všechno jsem chytil a pak najednou takový začátek. Jak říkám – to je dílem náhody, že zrovna druhý, třetí gól je schovaný za hráči a prolítne to skrz tu houšť těl.

Co musí český florbal udělat, aby za dva roky už třeba ve finále byl?
Generace, která teď tvoří kostru týmu, už teď mohla mít top formu. A možná za dva roky bude ještě zralejší. Možná za dva roky ten tým bude v optimálním věkovém složení. Ale špička v reprezentaci je pořád relativně úzká, chtělo by ji rozšířit a aby víc lidí nabralo zkušenosti v zahraničních ligách. A kluci, kteří hrají v zahraničí, aby byli vytěžovaní a ve špičkových týmech. Ti lidi, kteří v nich hrají, byli i tady na mistrovství hodně vidět.