Až potud se práce superligového florbalového kouče neliší od jeho kolegů z fotbalu či hokeje. Ale jeden podstatný rozdíl tu je: zatímco trenéři profesionálních týmů se věnují čistě sportu, ti florbaloví vedle něj ještě musí zvládnout klasické zaměstnání.
„V posledních týdnech pro mě florbal znamenal osm až devět hodin intenzivní činnosti denně. Musíte tomu obětovat veškerý volný čas, méně spíte. Je to docela blázinec,“ přibližuje Jan Kadlec, který do minulého týdne vedl itelligence Bulldogs Brno.
Po rozpačitém vstupu do sezony se však s klubem domluvil na rozchodu. „Teď odpočívám. Pár týdnů nechci o florbalu slyšet a pak uvidím,“ sděluje učitel na gymnáziu, kterým nyní cloumají rozporuplné pocity. „Na jednu stranu se mi ulevilo, na druhou to není žádný důvod k radosti. Zvítězilo racionálno, v tento moment to bylo pro tým nejlepší řešení.“
Náročný job převzal Filip Vítek, který poslední čtyři roky žil zcela mimo florbalový svět. „Byl jsem pracovně hodně vytížený, změnil jsem bydliště, do toho jsem se oženil, takže jsem byl zaměřený spíš na jiné věci,“ líčí dvaatřicetiletý trenér.
I jemu se před lety po odchodu ze střídačky ulevilo. „Když člověk něco dělá dlouho a pak si od toho dá pauzu, tak je ze začátku spíš rád. Později jsem trošku cítil chuť se vrátit, ale byla potlačena pracovními okolnostmi. Teď jsem se prostě rozhodl i po dohodě s manželkou, že do toho jdeme,“ oznamuje Vítek.
Florbal má stále punc amatérského sportu, ale náročností ohledně tréninků a zápasů se vyrovná profesionálům. Což přináší problémy. „Jak se florbal posouvá dopředu, zvětšují se i nároky. Kluci měli náročnou letní přípravu, ze které určitě vytěží, ale stálo nás to zranění, protože hráči nemají potřebný prostor k regeneraci,“ podotýká Kadlec.
Právě řada zranění spolu s letním omlazením vedla k aktuálnímu ústupu Buldoků. Pod Kadlecovým tříapůlletým vedením zažili nejúspěšnější éru své historie, když dvakrát za sebou pronikli do semifinále, jenže nyní v Tipsport lize kulhají na deváté příčce. „Když se daří, je dobrá nálada, sebevědomí a chuť do práce. Když se nedaří, tak se hledá viník, spíš se boří než staví a chuť do práce je menší. Se zbytečnými ztrátami jsme se dostali pod tlak a pro mladé hráče, kteří se měli adaptovat, to bylo složité,“ říká Kadlec. „Ale věřím, že změna dodá týmu šťávu. Jsem přesvědčen, že má sílu, aby do dvou let hrál zase o medaile.“
Vítkovi, který v Brně působil do roku 2012, první krok vyšel, když Bulldogs vydřeli výhru 7:4 nad Ústím nad Labem. „Dokázali to jednoznačně kluci, protože moje míra ovlivnění věcí byla naprosto minimální. Hlavní poznání pro mě byl přístup kluků. Vidím v nich obrovskou chuť a snahu se s tím porvat, což je pro mě klíčový odrazový můstek,“ oznamuje muž, kterého nyní čeká dvojí úvazek. „Je to o tom, že každý den po práci jde člověk večer ještě na trénink. Ale naštěstí na to nejsem sám, úkoly si rozdělíme v realizačním týmu.“
