Sedmadvacetiletá Wiebesová je hvězdou ženského pelotonu, ve sprintu jen málokdy najde přemožitelku. Tým SD Worx s ní plánoval vyhrát na Giru klidně další tři nebo čtyři etapy.
Její okamžité vyloučení ze závodu se dá srovnat s tím, když v roce 2017 diskvalifikovali Petera Sagana z Tour de France.
Nejen kvůli tomu, že jde o závodníky podobného kalibru.
Ale i proto, jak kontroverzní okolnosti vyloučení provázejí.
Přijde vám diskvalifikace Loreny Wiebesové spravedlivá?
Podle pravidel Mezinárodní cyklistické unie (UCI) je minimální hmotnost kola 6,8 kilogramu. Kolo Wiebesové vážilo podle rozhodčích 6,78 kg.
Podle šéfa týmu Erwina Janssena ale rozhodčí vážili kolo dvakrát a při prvním vážení mělo být lehčí dokonce o 70 gramů. „A když jsme ho pak vážili my, vyšlo nám 6,83 kilo,“ upozornil.
20 grams didn’t win that sprint. Lorena did.
We’re proud to stand with Lorena Wiebes and SD Worx-Protime.
The win we witnessed remains beyond measure.
We stand with Lorena.
#iamspecialized #WeStandWithLorena
„Jak je možné, že pár sekund po sobě vážilo vybavení rozhodčích o 50 gramů jinak? Pokud byla váha ve vysoké nadmořské výšce, měla by se po přesunu kalibrovat. A to se podle našich informací nestalo.“
Stáj SD Worx také poukázala na to, že na tom samém kole už odjela Wiebesová v této sezoně několik závodů a několikrát ho v cíli rozhodčí vážili, přičemž nikdy neobjevili žádný problém.
„Při každé příležitosti byla hmotnost kola pohodlně nad hranicí 6,8 kilogramů. Proto nerozumíme tomu, jak může být to samé kolo nyní pod povoleným limitem,“ uvedl tým v prohlášení.
Statement from Team SD Worx–Protime regarding the disqualification of Lorena Wiebes
Team SD Worx – Protime is astonished by the decision of the UCI commissaires' panel that Lorena Wiebes' bicycle did not comply with the minimum weight limit after the first stage of the Giro
Situace vyvolává mnoho otázek. V pravidlech UCI je ke hmotnosti kola uvedena jediná věta: Hmotnost kola nemůže být nižší než 6,8 kilogramů.
V dalším dokumentu je dovysvětleno, že před vážením se z kola odeberou bidony, cyklopočítač a všechny další komponenty, které si může jezdec během závodu z kola sundat. Z dokumentu UCI také vyplývá, že se k vážení používá závěsná váha.
Jestli se však vyžaduje pravidelná kalibrace váhy nebo jakou má váha odchylku, už dohledatelné není.
Padesátigramový rozdíl může klidně způsobit to, jak se kolo na váhu zavěsí nebo jak se konstrukce s váhou postaví na zem.
Diskvalifikace je navíc extrémně přísný trest. Dohledatelná jsou pouze dvě další vyloučení kvůli nesplnění hmotnostního limitu – Fabiany Luperiniové z Gira v roce 2013 a Neve Bradburyové z novozélandského šampionátu v roce 2019.
Nizozemčina stáj už oznámila, že plánuje podniknout proti rozhodnutí UCI právní kroky. „Dostanou od nás vyrozumění. Poženeme UCI k odpovědnosti za škodu, kterou nám způsobila,“ předeslal Janssen.
Miluje kickbox, pomohla bratrovi od drog. Wiebesová pokořila magickou stovku |
Situace na sebe momentálně strhává větší pozornost než samotný průběh závodu. Tým i experti už upozornili také na to, že v rovinaté etapě nehraje hmotnost kola takovou roli, jako kdyby mělo jít o horský dojezd, a tedy že Wiebesová by porušením pravidel nezískala žádnou rozhodující výhodu.
„Nedávalo by smysl podvádět s dvaceti gramy,“ byla si jistá bývalá dánská dráhařka a nyní expertka Eurosportu Julie Lethová. „Myslím, že spíš šlo o nešťastnou chybu týmu při přípravě kola.“
Reliktem minulosti už před deseti lety
I kdyby se potvrdilo, že kolo nizozemské sprinterky skutečně nesplňovalo minimální limit, kauza vytáhla do popředí pravidlo, na které se v poslední době přes všechny kontroverze ohledně délky ponožek, šířky řídítek či výšky ráfků trošku zapomnělo.
Odstavec 1.3.019 o hmotnosti kola je součástí pravidel UCI od roku 2000. Tehdy se zavedl z důvodu obav o bezpečnost jezdců. Karbonové rámy totiž byly teprve ve vývoji a neexistovala jistota, že budou dostatečně pevné na to, aby vydržely zátěž během závodu. Minimální hmotnost 6,8 kg to měla zaručit.
Jak ale upozornil Peter Stuart na serveru Velora: „Během dekád testování závodních kol jsem zažil několik závažných selhání rámů nebo jednotlivých komponentů. Jejich hmotnost v tom ale nikdy nehrála roli.“
Však už v prosinci 2015 říkal tehdejší technický manažer UCI Mark Barfield: „V UCI víme, že toto pravidlo je reliktem minulosti. Nedává smysl a nezaručuje to, co zaručit má.“
Podle Barfielda vznikal v rámci unie projekt, který měl pravidlo nahradit. „Pravidlo o minimální hmotnosti se změní,“ sliboval.
Od té doby ale uplynulo už deset let a na odstavci 1.3.019 se nezměnilo nic.
Kromě toho, že UCI nereflektuje technologický vývoj a současné možnosti výrobců kol, ignoruje pravidlem také různé tělesné konstituce závodníků. Na pevně daný limit doplácí subtilní jezdci a jezdkyně, pro které je kolo v poměru k jejich tělesné hmotnosti těžší než pro urostlejší soupeře.
Řídítka musí mít alespoň 40 centimetrů. A co ženy? UCI na ně v pravidlech zapomněla |
Je to tedy podobné jako u letos zavedené minimální možné šířky řídítek, která především drobnějším cyklistkám neumožňuje mít na kole tak pohodlnou pozici, jakou by potřebovaly.
Nakonec je tak nejvíce inkluzivní vysmívané pravidlo o maximální výšce ponožek. Ta se totiž určuje jako střed vzdálenosti mezi kotníkem a hlavicí lýtkové kosti, a počítá tedy s tím, že každý závodník má jinak dlouhé nohy.
Každopádně v pravidlech chystaných na září 2027 je v odstavci 1.3.019 stále uvedena minimální povolená hmotnost 6,8 kilogramu. Současná kola se tak budou posuzovat podle 27 let starého pravidla, o kterém už před více než dekádou v UCI věděli, že nefunguje.
