Scénář, jaký jste si před sezonou vysnil, se zatím naplňuje?
Ano, tak bych to vystihl. Vítězství na Omloopu a E3 Harelbeke jsou pro mě naplněním práce, kterou jsem vykonal před sezonou, ale i v minulých letech. Vše směřovalo k tomu, abych vyhrál některou z klasik. Což se mi povedlo, takže si to teď celkem užívám.
Po pátečním triumfu v Harelbeke jste tvrdil, že si užíváte i roli favorita závodu Kolem Flander, druhého Monumentu sezony. Nehrozí, že by toho zájmu o vaši osobu mohlo být teď až příliš?
Zatím to moc neřeším. V sobotu byl celkem klid a věřím, že i v týdnu před Flandrami bude. Tým má tyhle věci celkem pod kontrolou.
Vždy jste byli stájí mnoha lídrů, často i čtyř na závod. Ale přesto: řekl jste si současnými výsledky o takový post, že pokud se na Flandrech ocitnete v rovnocenné výchozí pozici s některým z dalších lídrů Quick-Stepu, bude důvěra týmu ve vás větší než dřív?
Možná jo. Věřím, že tým mě teď nechá čekat, až se budou zvedat a útočit ti největší favorité závodu. I když samozřejmě nikdy najisto nevíte, kdy ten správný moment nastává.
Právě, v minulosti docházelo na klasikách ke klíčovým útokům i 90 kilometrů před cílem.
Přesně tak. Je to víc o tom mít oči otevřené a co nejlépe číst závod, než spoléhat se na nějakou týmovou pozici. Protože jakmile budeme muset začít sjíždět útok někoho před námi a dostaneme se tím pádem do defenzivy, bude to špatně.
V minulosti jste byl občas pro týmové zájmy obětován. Naopak letos dokážete i těžit ze síly sestavy Quick-Stepu? Tak jako v pátek z práce Boba Jungelse?
V pátek to vyšlo perfektně na mě. Samozřejmě, když se dělila ta naše skupina pronásledovatelů, bylo to dost o nohách a já byl rád, že jsem tehdy s nejlepšími vydržel. Ale následující scénář byl pro mě ideální. Bob Jungels jel před námi a já tím pádem nemusel v naší skupině spolupracovat na tahání tempa. Ačkoliv na druhou stranu bych možná v tu chvíli i docela rád spolupracoval a taky jim střídal, protože v tom případě bych si toho vítězství vážil ještě víc.
V letošních klasikách máte z vašeho týmu vy a Julian Alaphilippe po dvou vítězstvích, navíc Bob Jungels vyhrál Kuurne-Brusel-Kuurne (závod Europe Tour). Naopak loňští vítězové Philippe Gilbert a Yves Lampaert zatím v tomto směru zaostávají. Cítíte z nich určité napětí, že už by chtěli vyhrát také oni?
Ani bych neřekl. Prostě to letos takhle vychází.
Nemohou být u Gilberta znát i přibývající léta? Letos mu bude sedmatřicet.
To si nemyslím. Těžko říct. Občas máte rok, že jste opakovaně na správném místě ve správnou chvíli, což je při těchto závodech kruciální. V pátek, když se na Paterbergu dělila skupina, byli jsme s Philippem v podstatě vedle sebe ještě 100 metrů před nájezdem na Paterberg. Ale když jsme na něj najížděli, já tam najel první a Gilbert desátý. V tu chvíli ztratil kontakt s mojí skupinou. Naopak před dvěma lety by tam ve správný moment byl. Na těchhle závodech musíte vědět, na kterém kopci je zapotřebí najíždět mezi nejlepšími třemi a na který můžete vjet padesátý. Jde o velký poziční boj. Přičemž držet si tu pozici je o nohách. Ty kopce nejsou extrémně těžké, závod je spíše o jejich frekvenci a hlavně o nájezdech do nich. Tam se odehrává největší boj a držet si pozici vás stojí největší síly.
Jak rychle se vyklepává z těla únava ze závodu E3 Harelbeke? Neabsolvovali jste při něm 260 kilometrů, které vás čekají Kolem Flander, nýbrž „jen“ 204 kilometrů, jenže před startem na Gent-Vewelgem jste pak měli na regeneraci jen jeden den.
Abych se přiznal, já byl v pátek po závodě celkem v klidu. Asi i proto, že se na prvních 100 kilometrech zase tolik nezávodilo. Neřekl bych, že mě ten závod popravil. Což je důležité jak kvůli téhle neděli, tak kvůli dalšímu týdnu a Flandrům.
Byli jste se v sobotu s týmem vyjet?
Jo, asi na hodinku. Také jsme navštívili prodejnu BMW, odkud pochází náš sponzor. Je kousek od našeho hotelu, tak jsme se tam zastavili.
Gent-WevelgemKdo také startuje Bora: Sagan, Ackermann |
V jakém duchu nyní přistupujete k nedělnímu startu na Gent-Wevelgem? Jde o nevyzpytatelnou klasiku. Často se rozhoduje v hromadném spurtu, ale jindy si to v ní rozdávají i ryzí klasikáři.
Záleží, jak moc fouká. A v neděli má vítr foukat čtyři a pět Beaufortů (= až 39 km/h), navíc na úvodních skoro 200 kilometrů je hlášený boční vítr. Je možné, že se bude závod dělit už po prvních 50 kilometrech.
Vy osobně jste už při vašich startech na Gent-Wevelgem zažil dokonce i tak silný vichr, který srážel jezdce z trati do příkopu.
Doufám, že až takhle moc foukat nebude, ale foukat rozhodně má. Tenhle závod je tím pověstný, že vítr ho dokáže roztrhat. Proto je tak těžký. Navíc je to tentokrát 250 kilometrů. Půjde o dobrý test na Flandry i co se týče délky a intenzity závodu.
Máte strategii týmu nastavenou tak, že pokud se udrží v popředí Elia Viviani, spurt pojedete na něj, zatímco v opačném případě byste mohli do hry o vítězství vstoupit i vy ostatní z lídrů Quick-Stepu?
Předpokládám, že takhle to bude. Nejspíš se rozhodneme až na Kemmelbergu (poslední stoupání 34 km před cílem), pokud tam Elia vpředu bude, jestli pojedeme na spurt, nebo ne.
Kam vlastně ve vaší hierarchii klasik tento závod patří?
Já si k němu nikdy nevytvořil nějaký zvláštní vztah. Možná i z toho důvodu, že se dostkrát rozhodovalo v hromadném spurtu, nebo i proto, že po E3 Harelbeke jsem býval často tak trochu vypnutý. E3 jsou pro mě malé Flandry, tam se pořád bojuje, bojuje a bojuje o pozici. Pak přijedete na Gent-Wevelgem, kde je najednou o dost více spurterů a spurterské týmy se snaží udržet peloton pospolu, aby došlo na hromadný dojezd. Je to trochu jiný styl závodění, a tím pádem i jiné nastavení. Ale samozřejmě, je to velká klasika. Byl bych rád, kdyby se mi zase povedl dobrý výsledek.
Loni jste tu byl osmý.
Což nebylo špatné, i když bohužel u nás tým počítá jen vítězství.
Ani světové žebříčky a dlouhodobé seriály cyklisté neřeší tak jako například tenisté či jiné sporty. Ale přece jen, jste nyní třetí v pořadí letošní World Tour, za Julianem Alaphilippem a Primožem Rogličem. Takhle vysoko nikdy žádný Čech nebyl.
Určitě mě to těší. Myslím, že jsem těch bodů mohl posbírat i víc. Kdybych jel San Remo na sebe, tak věřím, že jsem ho v první skupině mohl dojet taky. Stejně tak na Tirrenu jsem mohl nějaké bodíky získat. Jenže jak říkám, u nás se závody vždy řeší tak, aby vyhrál tým. Každopádně však ta má současná pozice v žebříčku World Tour mi dělá radost a v nejbližších závodech se bodové konto budu snažit co nejvíc rozšířit.
Podle dosavadních informací vynecháte středeční klasiku Dwars door Vlaanderen, tedy poslední worldtourovou klasiku před Monumentem Kolem Flander. V minulosti jste Dwars jezdil. Šlo o vaše přání letos zde nestartovat? Nebo tak rozhodl tým?
Šlo o mé přání. Loni jsem jel kombinaci E3 Harelbeke - Gent - Dwars door Vlaanderen - Flandry - Scheldeprijs - Roubaix. Tentokrát nechci objet všechno, protože je to až zbytečné vystřílení sil. Radši přijedu na Flandry víc odpočatý. Loni bylo navíc na Dwars door Vlaanderen špatné počasí, pršelo, měli jsme jen čtyři stupně. Domnívám se, že mě to pak stálo lepší výsledek na Flandrech, čehož se chci letos vyvarovat. Zvlášť v mé současné pozici je lepší Dwars vynechat.
Stejně tak potom před Paříž - Roubaix vypustíte i sprinterský Scheldeprijs (Europe Tour), kde jste loni byl v roli pomocníka?
Nemám ho v plánu. Může se to ještě změnit, ale momentálně s účastí na Schledeprijs nepočítám. Někdy je lepší dát si dobrý trénink než špatný závod.
Naopak se startem na Lutych - Bastogne - Lutych, ardenské klasice a čtvrtém Monumentu sezony, opět jednou počítáte?
Chtěl bych tam být, ovšem rozhodneme se definitivně až po Roubaix. Prozatím nosím Lutych v hlavě. Uvidíme, jestli to je dobrý nápad, nebo ne.