Byla to vaše nejtvrdší etapa kariéry na Tour?
Myslím, že jo! Tím, že jsem si ji „zpříjemnil“, že jsem šel do úniku hned od začátku, snažil jsem se v něm vydržet, co nejdýl jsem mohl, ale jeli na mě moc rychle. Tak pak se ještě přes Colombier snažil vydržet s hlavní skupinou, ale taky z ní jsem odpadl. Pokračoval jsem potom ve skupině pěti až deseti lidí, točili jsme se zbylých padesát kilometrů. Mám toho plné kecky.
Mnohé jste překvapil, že jste se právě v tak obtížné horské etapě vydal do úniku.
Já jsem byl v tu chvíli v dobré pozici, chtěl jsem si doskočit dopředu. Za námi se udělala díra, tak jsem to chtěl zkusit a vydržet s tím únikem - i proto, abych pak mohl případně pomoci nějakou dobu Danu Martinovi. Ale jak říkám, tohle byla hodně drsná etapa. Udělal jsem, co jsem mohl, a teď jsem úplně K.O.
Co jste říkal poslednímu sjezdu z Mont du Chat, kde skončila tato Tour po pádu pro Richieho Porta?
My jsme tam samozřejmě už neriskovali, takže to celkem šlo. Kdyby to bylo víc mokré, tak by ten sjezd vypadal úplně jinak. Naštěstí to bylo celkem suché. Ale dokážu si představit, že pokud tam někdo jel totální hranu a ten sjezd neznal, mohl udělat rychle chybu. Byl to hodně technický a hodně složitý sjezd.
Zítra konečně čeká volný den. Jak byste celkově zhodnotil vás první týden na letošní Tour?
Řekl bych, že pro nás je jako tým celkem úspěšný. Nevím, jak je na tom teď Dan (Martina sejmul při pádu Porte, odpadl tak z Froomovy skupiny a ztratil 1:15 minuty). Ale vyhráli jsme s Marcelem Kittelem tři etapy, máme i jedno druhé místo, takže si nemůžeme stěžovat.
