V roce 2013 se při své premiéře na Paříž–Roubaix hnal do cíle ve vedoucí tříčlenné skupině, ale divák naklánějící se do trati jej srazil z kola na posledním pětihvězdičkovém úseku Carrefour de l’Arbre.
O rok později až ve sprintu na legendárním velodromu podlehl Johnu Degenkolbovi.
A v sezoně 2017 znovu spurtoval druhý, tentokrát za Gregem van Avarmaetem.
„V roce 2015 jsem byl tak šťastný, že jsem na stupních vítězů monumentu, jakým je Roubaix, se všemi jeho mýty, historií a výzvami,“ vzpomíná. „Zato mé druhé stupně vítězů bylo těžké spolknout. Nesmírně těžce jsem se smiřoval s porážkou s Gregem.“
Od ledna 2024 už není aktivním cyklistou. Letos jej organizátoři Pekla severu vybrali i do seriálu rozhovorů se šesti vynikajícími cyklisty, jimž vítězství na Paříž–Roubaix těsně uniklo, společně například i s Adriem van der Poelem, otcem zatím posledního šampiona. Také o tom hovořil v rozhovoru pro iDNES Premium.
„Pokud bude foukat vítr proti, Mathieua van der Poela neutrhne. I když... u Tadeje nikdy nevíte.“
