Dvaadvacet týmů včetně dvou z World Tour přijede na čtyřdenní závod, který se pojede převážně na Olomoucku a v Moravskoslezském kraji. Chybět nebude ani Jan Hirt, vítěz jedné z etap letošního Giro d’Italia, nebo obhájce loňského vítězství Filippo Zanna. Z World Tour jsou přihlášeny Team BikeExchange-Jayco a Bora-hansgrohe.
Z volejepodcast iDNES.cz |
„Musíme se držet vysokého standardu. Máme v Olomouci pokryté ty nejlepší hotely. Požadavky na jídelníčky někdy ale není v našich silách splnit - někdo si poručí borůvkový koláč, další chce mandlové mléko a jiný kokosové,“ usmívá se König. „Tohle není ani v silách na Tour de France, kde jsou hotely paradoxně horší než na Sazka Tour. Mohu to potvrdit z vlastní zkušenosti. Není jednoduché pro takovou mašinérii sehnat adekvátní ubytování.“
Jídelníček hraje u cyklistů důležitou roli, i když nejednou profíci zhřeší moravskou specialitou. „Třeba na Závodě míru jsme měli několik týmů s připraveným jídelníčkem a skončily u toho, že jim tam dělali pečínky a nechtěly jíst nic jiného,“ směje se.
„Byly ubytované po malých penzionech, kde se o ně fakt hezky starali. Pak si týmy dávaly do podmínek, že chtějí být vždy v tom penzionu, kde jim vařili místní jídlo. Když jedete dvě stě kilometrů dlouhou etapu v kopcích, musíte hlavně doplnit energii a bezlepkové těstoviny jdou kolikrát stranou.“
Kam může závod růst?
Čtyřiatřicetiletému řediteli pomáhají kontakty a zkušenosti z úspěšné kariéry. V dresu Sky (nynější Ineos) byl členem sestavy, jež dotáhla Chrise Frooma k celkovému triumfu na Tour de France v roce 2015. O dva roky dřív na Vueltě vyhrál etapu jako jezdec NetApp Endura.
„Člověku pomáhá, že se tam pohyboval,“ kývne. „Dneska je trend takový, že cyklisté omezují počet závodních dní, dřív jeli průměrně osmdesát až devadesát dní, teď je to kolem padesáti, šedesáti a zbytek roku tráví v nadmořské výšce, kde se připravují. Tým má třicet cyklistů, tři závodní skupiny a dostat sem jednu z nich je někdy dost těžké.“
Svět podle Königa. Český premiant na Grand Tour po rozlučce netouží |
Závod, jenž se dříve jmenoval Czech Tour, je zařazen do kategorie UCI Europe Tour, ale s nástupem Sazky má větší ambice. Přes vyšší kategorii Pro Series by se rád zařadil až do elitní World Tour. Ve hře je i rozšíření do zahraničí či přidaní dalších dní.
„Naším vzorem může být závod Okolo Polska, který je v nejvyšší kategorii World Tour. Trvá týden a musí tam startovat nejlepší týmy na světě. To je náš hlavní cíl,“ prohlásil König. „Možností, kam se posunout, je spousta. Chceme využít silného partnera.“
Hlavním oříškem bývá našlapaná termínovka. „Termín závodů je jeden z největších úkolů. Mezinárodní cyklistická federace UCI nám nabídne termíny, většinou jen dva, musíme se přizpůsobit, abychom nekolidovali s ostatními. Letos je kolize s Okolo Polska, což nám nepomáhá,“ připouští.
Na starosti má se svým týmem mraky organizačních věcí, ale ty jsou už vyřešené, teď se těší na start a doufá, že covid nebude řádit.
RETRO: Tour, moje obří nálož emocí. Jak jel König od hrozící kapitulace ke slávě |
„Veškerý servis přes auta, ubytování a dobrovolníky je nachystaný. Už je to spíš takové odpočítávání,“ vyhlíží začátek. „Máme skvělý tým lidí, který se v tom pohybuje už déle než deset let. Každý ví, co má dělat. Mohu říct, že je to na úrovni největších závodů na světě, ať už co se týká operativní části nebo PR. Jsem nesmírně rád, že jdeme cestou profesionalizace.“
Občas se však vyskytne na trati nemilé překvapení. „Sazka Tour má 750 kilometrů tratí a nemůžete vědět úplně o každém. Stalo se nám, že jsme projeli mostem, který okamžitě po průjezdu pelotonu zbourali,“ líčí.
Jeseníky, krásné hory, co překvapí. A připraví na Vueltu
Jeseníky i díky menšímu provozu jsou ideálním místem pro závod. „Jeseníky jsou pořád nejméně exponované hory v Česku, kde uzavírky nenadělají takovou paseku, nicméně jsou jedny z nejhezčích a nejtěžších, co se týká parametrů kopců. Nejsme už daleko od těch alpských,“ srovnává. „Na Dlouhé stráně má převýšení skoro tisíc metrů, je to srovnatelné s Tour de France. Když k tomu připočítáme Beskydy, Pustevny, Bumbálku, je to ideální prostředí pro závod takového formátu.“
A vhodná příprava na Vueltu. „Máme dva dojezdy na kopec - na Dlouhé stráně a Pustevny. Čtyřdenní závod dva týdny před Vueltou je ideální příprava, hodně dynamická. V podstatě nemáme rovinatou etapu. I první, která se jede letos z Uničova do Prostějova přes Drahanskou vrchovinu, nenajdeme skoro rovinu,“ podotýká s tím, že cyklisté si máknou víc, než mnohdy čekají. „Celkem je to prověří. Netuší, jaké tady mohou být kopce. Myslí si, že je to pomalu rovina. Nedivím si jim, když přijedou na hotel do Olomouce a okolo nic. Pak jsou překvapení.“
Sám je šampionem Czech Tour z let 2010 a 2013. Dařilo se mu především ve Šternberku na Ecce Homo, kde je i výšlap po kostkách na hrad. Fanoušci tam vytváří úzký špalír a výtečnou kulisu. „Pro mě to byl závod, který jsem chtěl vždycky jet, protože se nestává často, že závodíte před domácím publikem. Pro mě to byla srdcovka,“ povídá. „Nejraději vzpomínám, když jsem jezdil v týmu Sky a oni mi povolili start po Tour de France v roce 2015. Podařilo se mi vyhrát etapu na Ecce Homo, strašně jsem si to užil. Atmosféra je tam vždycky parádní.“
Rivalita Pogačara a Vingegaarda začala v Jeseníkách
König věří, že jednou by mohla vzniknout i ryze česká stáj ve World Tour. Třeba i díky Sazce. „Tohle je otázka na Karla Komárka, který je velký fanoušek cyklistiky. Kdyby chtěl tým stavět, bude k tomu přistupovat stejně profesionálně jako ke všem svým firmám. Já bych to jedině uvítal, protože něco takového tu chybí a nikdy to nebylo. Máme pouze české zastoupení v pozici Zdeňka Bakaly, který spoluvlastní Quick Step.“
O budoucnost české cyklistiky obavy nemá. Je ředitelem rovněž Závodu míru do 23 let, který se jede také převážně v Jeseníkách. „Viděli jsme, že kluci mají velkou budoucnost. Jak Mathias Vacek, tak Pavel Bittner. Oba mají podepsáno do World Tour týmů a mají kariéru před sebou,“ těší Königa.
Podle něj už zase platí, že kdo skončí na Závodu míru na stupních vítězů, ten bude zářit i ve velké cyklistice. „Rozhodně, poslední příklad je loňský vítěz Filippo Zana, který vyhrál měsíc zpátky mistrovství Itálie a také podepsal v týmu World Tour,“ jmenuje. „Ročník, který vyhrál Pogačar, byl mimořádně nabitý. Jonas Vingegaard byl na pátém místě. Jejich rivalita začala už kolem Jeseníku.“
Mimochodem, také Závod míru by se měl rozšířit za hranice. „Jednáme s Polskem,“ prozradil König.
Někdejší vrchař, který dojel v první desítce na Tour, Giru i Vueltě, vyprávěl v olomouckém Divadle na cucky také o předčasném konci kariéry, psychice, očistě cyklistiky od dopingu nebo síle myšlenek a varoval před energy drinky.
