Ráno vstát, několikrát denně jíst, do toho si pár hodin zatrénovat doma na ergometru a jít znovu spát.
Režim, který momentálně kvůli pandemii koronaviru dodržuje většina profesionálních cyklistů.
Francouzského šampiona Warrena Barguila nevyjímaje.
Ten se nyní rozhodl pomoci lidem, kteří v jeho rodné Bretani nemohou do obchodů pro jídlo.
„Chci být užitečný těm, kteří to potřebují. Pokud hledáte cyklistu pro donášku jídlu v regionu Lorientu, jsem volný,“ napsal na sociální síť.
Tamní obyvatelé tomu nejprve nemohli uvěřit.
Že by opravdu francouzský šampion v silniční cyklistice vozil jídlo lidem až domů? To přece nemůže být pravda.
„Ale je! Opravdu jsem to já a myslím to vážně, není to vtip. Když budu moct pomoci, bude mi potěšením,“ odpověděl Barguil.
Už dříve se zapojil do dražby svých dresů francouzského šampiona, jejichž výtěžek jde místním nemocnicím.
Nyní chce pomáhat i na kole.
A není prvním.
Davide Martinelli z Astany dodává léky lombardské vesnici Lodetto poté, co je vyzvedne z lékárny v půl hodiny vzdáleném Rovettu. Dylan Groenewegen s Jolienem D´hoorem zase dodávají jídlo lidem v Nizozemsku a Belgii.
„A tak i já chci být užitečný těm, kteří teď nemohou žít normálně. Asi nikdo nečekal, že to všechno bude trvat tak dlouho, pro všechny je to náročná situace. Možná o to víc pro lidi, kteří byli zvyklí celý rok cestovat za závody jako my cyklisté. Pozitivem je, že si dosyta užívám své ženy a našeho malého syna,“ říká Barguil.
Miláček Francie
Je to sedm let, co poprvé pobláznil cyklistické fanoušky.
To na španělské Vueltě ovládl dvě horské etapy. Jakmile se silnice zvedla, on ožil a francouzští fanoušci se mohli zbláznit, viděli v něm nového Richarda Virenqua.
V roce 2017 dokázal to samé na Tour de France, kde navíc dojel celkově desátý a získal i puntíkatý dres pro nejlepšího vrchaře.
Zrodil se nový miláček Francie, kterého chtěli všichni.
O jeho služby stáli v tehdejším týmu Sky, Barguila naháněly i další velké stáje, on ale všem dal košem.
„Cítil jsem, že je to správná věc. Mohl jsem jezdit za nejlepší tým světa, ale já jsem byl vždycky hrdý Bretonec. A když přišel Samsic s nabídkou, neváhal jsem. Byť to byl a stále je druhodivizní tým,“ popisoval.
Rok 2018 měl i vinou zdravotních problémů slabší, loni už byl ale znovu desátý na Tour, navíc se stal v červnu francouzským šampionem.
„A teď hrozí, že budu šampionem, který dres ukázal v nejméně závodech v historii,“ snaží se brát situaci s humorem.
To by se ale musel v létě konat další francouzský šampionát, což v tuto chvíli nevypadá. Mnohem pravděpodobněji tak Barguil bude tím, kdo bude šampionem místo jednoho roku dva.
„Což je přece jen o něco lepší,“ má jasno.
Že se sezona nerozběhla, ho musí mrzet několikanásobně.
Celému týmu Arkéa-Samsic se totiž nebývale dařilo.
V hromadných dojezdech kraloval Nacer Bouhanni, v těch horských byl takřka nepřemožitelný Nairo Quintana, který vyhrál celkově závod v Provence, ve francouzských Alpách a ovládl i jedinou horskou etapu na Paříž-Nice.
Osmadvacetiletý Barguil dojel zase druhý a čtvrtý na menších francouzských klasikách.
„Z tohohle pohledu je dost frustrující, že je sezona přerušena. Dosáhli jsme skvělých výsledků, všem se dařilo. Snad na ty výkony navážeme, až se sezona znovu rozběhne,“ doufá.
Je otázka, kdy to přesně bude.
Francouzská vláda v pondělí rozhodla, že se do poloviny července nebudou konat žádné akce s větším počtem lidí.
Proto i padá možnost původního startu Tour de France 27. června.
„A Tour je hlavní tvář cyklistiky. Proto je důležité, aby se jela. I když pochopitelně ne dříve, než se celá ta situace s koronavirem vyřeší,“ ví Barguil.