Právě skončený 79. ročník španělské Vuelty rámovaly časovky. A v obou z nich si Vacek věřil na vítězství.
Ale zatímco během té první v Lisabonu se mu režie začala věnovat až od chvíle, kdy si podmanil mezičas, před tou závěrečnou v Madridu přenášela televize záběry už z jeho rozjíždění, a na trase pak jeho výkon sledovala motorka s kameramanem.
Na tom lze asi nejlépe ilustrovat, jakou pozici si Vacek během tří týdnů své první Grand Tour v pelotonu vybudoval.
Byl dvě sekundy od červeného dresu, chvíli vezl ten bílý pro nejlepšího mladého jezdce. Ke druhému místu z lisabonské časovky přidal další druhou příčku v dramatické sedmé etapě do Córdoby. Tehdy ho ve spurtu dokázal porazit jen Wout van Aert.
Wout van Aert poráží ve spurtu Mathiase Vacka (vlevo) a vítězí v sedmé etapě Vuelty.
Belgičan přitom dva dny předtím bojoval v hromadném dojezdu s druhým českým mladíkem v závodě, Pavlem Bittnerem, a nedokázal na Bittnerovu sílu nalézt odpověď. Jen s vypětím všech sil tehdy v Córdobě zabránil jezdec Vismy, aby ho ve třech dnech přemohli dva různí Češi.
„Van Aert má teď z Čechů noční můry,“ říká s úsměvem Vacek. Pak ale zcela vážně dodává: „Myslím, že jsme s Pavlem zanechali na Vueltě velkou stopu. Smekám před ním obrovský klobouk za tu vyhranou etapu. On ve sprintech a já v časovkách a kopcovitých etapách jsme ukazovali špičkovou výkonnost. Teď s námi už budou všichni počítat.“
BITTNERŮV ZÁPISNÍK Z VUELTY: Nabíral jsem kila. A postoupil na vyšší úroveň |
Výkony obou českých mladíků jsou o to cennější, že při své premiérové Grand Tour dokázali i ve třetím týdnů zápolit o vítězství. Bittner v hromadném dojezdu sedmnácté etapy, Vacek o den později v úniku a posléze při madridské časovce. I když v neděli už se nastřádaná únava z jednoho z nejhornatějších závodů posledních let projevila.
„Rozjel jsem časovku stejně jako první den, ale už mi došlo. Byl jsem úplně na dně sil,“ přiznává Vacek. „V tom byla letošní Vuelta dost extrémní. Co říkali zkušenější kluci, tak na Giru nebo Tour jsou těžké etapy proloženy vždy aspoň jednou rovinatou, takže si může člověk odpočinout, tady jsme ale furt měli na trase nějaké kopce.“
S kopci, které se na trase objevily, ale Vacek zásadní problém neměl. Jinak by si nenastoupil do úniku v hornaté deváté i zmiňované osmnácté etapě. „Jo, pak za mnou přijelo pár závodníků a celí vyjevení se mě ptali, od kdy jsem vrchař,“ směje se.
Mathias Vacek přijíždí na start třetí etapy Vuelty.
Vuelta pro něj měla být ale jen odrazovým můstkem k dalším třítýdenním závodům. Příležitostí, jak se s prostředím Grand Tour seznámit a nabrat co nejvíc zkušeností.
Na vlastní kůži tak poznal, že nejdůležitější je neplýtvat silami, nepouštět se do akcí, které nemají jasný výsledek, a hlavně pořádně jíst a dobře regenerovat. To vše snad příští rok využije na Tour de France, která by ho i díky představení ve Španělsku neměla minout.
Vrchařské zkušenosti z hor využije mnohem dřív. Už za jedenáct dní ho čeká časovka a posléze kopcovitý silniční závod na mistrovství světa. Vzhledem k tomu, že svůj start potvrdili Tadej Pogačar i olympijský šampion Remco Evenepoel, vlastní ambice Vacek raději mírní.
Vacek: Být lídrem na Tour? Neříkám ne. Ale teď bych se z toho zhroutil |
„Jet o přední příčky bude obrovsky náročné, protože třeba Pogačar se na ten silniční závod vyloženě speciálně připravuje. Takže já se zaměřím hlavně na časovku,“ plánuje i přesto, že mu momentální podmínky v Čechách pro načerpání sil před světovým šampionátem příliš nepřejí.
„Od čtvrtka začnu zase trénovat, i když počasí vypadá trochu beznadějně. Vuelta ze mě vysála většinu psychických i fyzických sil, ale chci se připravit co nejlépe.“
I kdyby už ve svém rezervoáru dost sil na další perfektní výkon nenašel, po svém představení na Vueltě si může říct, že, co se týče šokování cyklistického světa, má pro letošek hotovo.
