Asi nejvýmluvnější byl onen zaražený výraz při vyjíždění po etapě. O’Connor při záběru kamery jen koukal někam mimo, kolem sebe. Neusmíval se jako v úterý.
Vuelta, 11. etapaOnline reportáž |
Přece jen klasikářská etapa měla být výzvou pro uprchlíky. Nic nenasvědčovalo, že by snad ani ne tříkilometrové – byť prudké – stoupání na Puerto Cruxeiras vytvořilo větší rozdíly mezi favority v celkovém pořadí.
Jenže najednou se do těžkých pasáží s maximy šplhajícími až k sedmnáctiprocentnímu sklonu co nejrychleji šlapal Alexandr Vlasov, jenž rozjížděl pozici pro útok svému lídrovi z Bory Primoži Rogličovi.
Už v tu chvíli O’Connor nestíhal. Ocitl se v krizi a navrch zůstal bez jakékoli týmové podpory. Zcela sám. Za zády s dalším Rogličovým kolegou, Florianem Lipowitzem v bílém trikotu. Více než dva kilometry pod vrcholem.
Zatímco druhý Slovinec a domácí závodník Enric Mas (Movistar), jemuž patřilo čtvrté místo, odjížděli víc a víc.
Útok Rogliče s Masem v jedenácté etapě Vuelty:
Druhý Roglič nově ztrácí tři minuty a šestnáct sekund, stáhl tedy sedmatřicet vteřin. Stejně jako Mas, jenž na třetí pozici vystřídal Richarda Carapaze (EF). Ten zaostal o patnáct sekund. Bílý dres pro nejlepšího mladého jezdce od Lipowitze převzal Carlos Rodríguez (Ineos). Do elitní desítky poskočil George Bennett (Israel), který jel v úniku.
Z něj triumfoval Dunbar. Samotné vítězství irského cyklisty nepřekvapuje, figuroval v širším výběru favorizovaných. Styl, jakým ujel, však hodně udivil.
Podívejte se na poslední kilometr jedenácté etapy Vuelty:
Do finiše pospolu mířila asi čtrnáctičlenná skupinka z původně ohromného úniku o osmatřiceti závodnících. Vedle Dunbara se držel i rychlík a jasný aspirant Jhonatan Narváez z Ineosu. Nebo Quinten Hermans z Alpecinu.
Na Ekvádorce ale zbylo čtvrté místo, Belgičan skončil druhý. Jejich soupeř, který na Grand Tours skončil nejlépe třetí při dvanácté etapě Gira 2019, se ve výšlapu nikam nehnal, pošetřil síly a po sjezdu na rovinku nenápadně nastoupil 600 metrů před cílovou linií.
Nikdo se ho nechytil. Následovalo nevěřícné chycení se za helmu a oslavné pumpování i zatínání svalů na rukou.
„Je to zvláštní,“ povídal vítěz pod vlivem silných emocí. „Chtěl jsem tu jet na celkové pořadí, ale rychle jsem ztratil. Začal jsem o sobě pochybovat a museli jsme najednou přepnout na etapy. Nečekal jsem, že ta šance přijde nyní, ale v úniku jsme jeli chytře a... je to neuvěřitelný úspěch.“
Sedmadvacetiletý chlapík líčil, že po letošním Giru, na němž obhajoval loňské celkové sedmé místo, už myslel, že je s jeho kariérou konec.
V Itálii totiž nenastoupil už do třetí etapy. Měl pád, z nějž si odnesl řezné rány kousíček pod kolenem. Nebyly vážné, jenže nohu v postiženém místě nemohl pořádně ohnout, a tak odstoupil.
„Často jsem končil na zemi, bralo mi to kromě fyzické energie ještě víc tu psychickou. Ale ti nejbližší mi pomohli a tohle pro mě znamená hrozně moc,“ dodával Dunbar.
Čeští závodníci se do úniku nedostali, byť třeba Mathias Vacek útočil. Jezdec Treku dokončil etapu na 88. místě s desetiminutovým odstupem, čtyřiatřicet příček za ním finišoval krajan Pavel Bittner z DSM. V hlavním pořadí dvěma jmenovaným patří 63., respektive 134. pozice.
Ve čtvrtek Vuelta pokračuje krátkou etapou o délce 137,5 kilometru. Do cílové Manzanedy se však jede po výrazně zvlněném terénu s dojezdem na vrcholu stoupání první kategorie. Cyklisté znovu čelí více jak třem tisícům výškových metrů.
Jak se vše odehrálo
Okružní cesta ikonickou oblastí. Poutníci odsud běžně vyhlíží ikonický cíl, cyklisté se ale z Padrónu až ke katedrále v Santiagu de Compostela nedostanou. Místo toho v jedenácté etapě Vuelty krouží a zdolávají kopce zhruba patnáct kilometrů od ní. Galicijský terén láká k atakům klasikářů a líbí se i Čechu Vackovi. Zaútočí?
Covid dál vyřazuje. Ještě před startem dva týmy oznamují ztrátu svých členů kvůli covidu, který zase řádí a odsává energii. Vackův kolega Patrick Konrad a jezdec Inoesu Thymen Arensman nejsou schopni pokračovat, zato Isaac del Toro z UAE se cítí dobře a šlape dál i s pozitivním testem.
Dlouhá přetahovaná. Útoky se hned od startu kupí, zapojuje se i Vacek, jenže neúspěšně. Peloton se drží na dostřel ještě 70 kilometrů po startu. To se dopředu vydává časovkář Victor Campenaerts (Lotto) a za ním grupa následovníků, která nadále roste. Až se vepředu urodí ohromná 38členná skupina, peloton pod vedením AG2R brzdí a okamžitě jí dopřává přes tři minuty náskoku.
Závodníci z AG2R klidní peloton:
Meurisse v sólu. V tak početném úniku ale spolupráce může jen stěží fungovat. Dobře to ví i Xandro Meurisse z Alpecinu a odhodlává se k osamocené jízdě. Dostává zhruba minutu před dalšími 37 pronásledovateli. Ti spoléhají zejména na tým Israel, jenž má hned čtyřnásobné zastoupení. I s Bennettem, jenž v celkovém pořadí zaostává „jen“ o deset minut. Ale hlavní balík se o něj příliš nestará. Loudá se o pět minut dál.
Složení 38členného únikuVisma: Steven Kruiswijk, Attila Valter |
Van Eetveltovo trápení. „V úterý jsem zažil jeden z nejhorších dnů na kole, nemohl jsem ani dýchat a jen jsem bojoval, abych se vrátil do balíku,“ smutnil jezdec Lennert Van Eetvelt z Lotta. Ještě po osmi etapách mu patřila šestá příčka v boji o červený trikot, pak ovšem začal ztrácet. Za pelotonem se těžce trápí i nyní. Rozloučí se také předčasně s Vueltou?
Početná skupina se trhá. A dohání... Za Meurissem odpadá osmička jezdců, na chvíli se pronásledující družina zúží a pak zase spojí. Kooperace zkrátka příliš nefunguje. Přesto se najde hnací síla, která vedoucího závodníka 32 kilometrů před cílem dojíždí. A přidává i peloton, v němž tempo udává Movistar. Nejspíš proto, že Bennett se virtuálně blíží jejich lídrovi – čtvrtému Enricu Masovi.
Rozhodující stěna. Náskok obřího seskupení na čele sice klesá pod pět minut, přesto je zřejmé, že zvítězí právě někdo z uprchlíků. Nejprve opět setrvale zabírá Campenaerts, toho si ale protivníci dojíždí. A pak je tu nájezd do klíčového stoupání na Cruxeiras. Do krátkého, ale dost prudkého kopce.
Překvapivý závěr. Nebývá obvyklé, aby právě takový typ výjezdu nadělal mezi nejlepšími větší rozdíly. Ve středu se tak ale stalo. O’Connorův náskok klesl. Zatímco vepředu zuřil boj o etapu. Nejlépe při výšlapu vypadal Carlos Verona (Trek), ale na několik částí rozdělená skupina se ve sjezdu zase dala dohromady. A ideální moment si v životní den na rovince vyčíhl Dunbar.
Vuelta11. etapa (Padrón - Padrón, 166,5 km): 1. Dunbar (Ir./Jayco-AlUla) 3:44:52, 2. Hermans (Belg./Alpecin-Deceuninck), 3. Poole (Brit./dsm-firmenich PostNL) oba -2, 4. Narváez (Ekv./Ineos Grenadiers), 5. Berrade (Šp./Kern Pharma), 6. Zana (It./Jayco-AlUla) všichni -4, ...88. M. Vacek (ČR/Lidl-Trek) -10:06, 131. Bittner (ČR/dsm-firmenich PostNL) -17:09. Průběžné pořadí: 1. O’Connor (Austr./Decathlon-AG2R-La Mondiale) 43:54:54, 2. Roglič (Slovin./Red Bull-Bora hansgrohe) -3:16, 3. Mas (Šp./Movistar) -3:58, 4. Carapaz (Ekv./EF Education-EasyPost) -4:10, 5. Landa (Šp./Soudal-Quick Step) -4:40, 6. Carlos Rodríguez (Šp./Ineos Grenadiers) -5:23, ...63. M. Vacek -1:11:06, 134. Bittner -2:03:54. |