Závěrečné stovky metrů už hodně rval rameny, soupeři se vizuálně přibližovali, možná ale i drobné podcenění vyneslo překvapivé vítězství mladíku Castrillovi.
Vuelta, 12. etapaOnline reportáž |
Ten si hodně zařval. Emotivně prožíval závěr cílového výšlapu, najel do konečné mírnější pasáže a slavil. Když zajel do prostoru za výraznou bílou linií, okamžitě ho obsypali španělští novináři.
„Pablo, tys vyhrál, co?“ tázal se Castrilla jezdec Ineosu a krajan Óscar Rodríguez, který jel také v úniku.
Zatímco vítěz si jen utíral slzy a nevěřícně zíral. Ale skutečně vyhrál. Posléze jej objal Marc Soler z UAE, jeden z největších favoritů mezi uprchlíky. Pak i kolegové z týmu. Následovaly ještě telefonáty s nejbližšími a rozhovor.
Celé vítězství mělo navrch speciální, ale hodně smutný dozvuk. Kern totiž ráno oznamoval zprávu, že zemřel Manuel Azcona, bývalý prezident a zakladatel sportovního sdružení AD Galibier, které právě druhodivizní stáj vedlo, než v roce 2020 převzala současnou identitu.
Proto Castrillo při dojezdu do cíle ještě mířil dvěma zdviženými ukazováčky směrem k nebi.
Podívejte se na poslední kilometr dvanácté etapy Vuelty:
„Nedochází mi to, je to úžasné, neuvěřitelné!“ líčil třiadvacetiletý cyklista. „Vítězství patří týmu a především výjimečnému člověku, Manuelu Azconovi, který bohužel ve středu zemřel. Myslel jsem na něj celou etapu, abych mu vzdal hold.“
To se povedlo mimořádně.
Vždyť sestava s titulárním sponzorem z farmaceutického průmyslu za dobu své existence posbírala jen devět vítězství. Jedno celkové na francouzské Tour de Alsace, dále pak španělský výběr triumfoval při etapách na závodech v Bosně a Hercegovině nebo na Tchaj-wanu.
Zkrátka absolutně nesrovnatelné úspěchy s tím čtvrtečním, kdy za to Castrillo vzal deset kilometrů před finišem.
„V úniku to bylo hodně těžké, ostatní kluci byli moc silní. Byl jsem nervózní, ale zkusil jsem zaútočit na rovině a to mě k vítězství dovedlo. Přemýšlel jsem, že do útoku půjdu třeba sedm kilometrů před cílem, ale ostatní kluci se po sobě dívali, tak jsem vyrazil dřív. Je to opravdu velmi zvláštní den. Nemůžu uvěřit, že jsem vyhrál na své první Vueltě.“
Favorité se hlídali v úniku, totéž platilo i pro peloton. Celkové pořadí tedy zůstává bez výraznějších změn, O’Connor před druhým Primožem Rogličem z Bory vede nadále o tři minuty a šestnáct sekund.
Zvraty se očekávají od dalších tří etap v Asturii i Kastilii a Leónu, které provedou cyklisty těžkými horami. V pátek vše vypukne na trase až do cílového stoupání na Puerto de Ancares.
Čeští cyklisté Mathias Vacek (Trek) a Pavel Bittner (DSM) pokračují závodem na průběžné 65.; respektive 135. pozici. Lépe si ve čtvrtek počínal první jmenovaný, jenž se ztrátou takřka čtrnácti minut dojel 81.; Bittner dalších šedesát příček za ním.
Jak se vše odehrálo
Z lázní do hor. Bude to další kvapík v kopcích. Dvanáctá etapa cyklistické Vuelty měří jen 137 kilometrů. Přesto peloton prověří více než třemi tisíci výškovými metry a vygraduje táhlým cílovým stoupáním v horské Manzanedě. Jasná pobídka pro únik a možná i pro jezdce v celkovém pořadí, kteří stahují ztrátu.
Zavedená bitva. A také se od úvodu jede naplno. Nelze se divit, uprchlíci usilují o čtvrté vítězství v řadě a i nyní dostávají ohromnou šanci. Znovu se angažuje i Wout van Aert (Visma), ovšem bez úspěchu.
Známé firmy na čele. Po hodině na trase se konečně odtrhává desítka závodníků. Mezi nimi stejně jako v úterý Soler nebo třeba Jhonatan Narváez (Ineos) s Carlosem Veronou (Trek), kteří hýřili aktivitou pro změnu ve středu. Úzkou skupinu se ještě snaží rozšířit dvojice pronásledovatelů, po pár kilometrech ale musí vzdát, nestačí.
Složení úniku:
V klidných otáčkách. Největší ohrožení pro hlavní balík představuje Harold Tejada (Astana), jenž ale na červený trikot ztrácí přes sedmnáct minut. A tak největší skupina výrazně zpomaluje. Hodně výrazně. V posledních padesáti kilometrech už uprchlíci mají desetiminutovou výhodu. Kvapík tedy zatím nehrozí, pořadatelé spíš musí počítat s podstatně pomalejším rychlostním průměrem.
Hlavní bod programu. Krátce před vyhlíženým závěrečným stoupáním drží únik projíždí sprinterskou prémií, kde vítězí Mauri Vansevenant (Quick-Step) a pomalu se začíná závodit. Nejprve výhradně v pelotonu, kde tempo po piánku týmu s červeným dresem, tedy AG2R, přebírají jiní. A touží vytvořit si co nejlepší pozici pro nájezd do Manzanedy. Hodně čilá je Rogličova Bora!
Závěrečný výšlap na Estación de Montaña de Manzaneda podrobně:
Salva útoků. První významnější nástupy mezi uprchlíky se odehrávají až ve stoupání. Napřed zrychluje Soler, na nějž se ale okamžitě lepí Narváez. Vzápětí výrazně úspěšnější atak spouští Verona. Španělský cyklista útočil už v závěru středeční etapy, nyní si vytváří náskok, ale deset kilometrů před cílem je dojetý. Pak zabírá Castrillo z Kernu...
Senzace Vuelty. Útokem deset kilometrů před cílem si rychle vypracovává náskok třiceti sekund. Ten si víceméně drží až do závěru. A dokonává ohromné překvapení, zatím největší v rámci 79. ročníku španělské Grand Tour. S odstupem šesti a půl minut pak v poklidu přijíždí největší favorité, kteří se šetřili.
Vuelta12. etapa (Ourense Termal - Estación de Montaňa de Manzaneda, 137,4 km): 1. Castrillo (Šp./Kern Pharma) 3:36:12, 2. Poole (Brit./dsm-firmenich PostNL) -8, 3. Soler (Šp./UAE Team Emirates) -16, 4. Schmid (Švýc./Jayco-AlUla) -23, 5. Narváez (Ekv./Ineos Grenadiers) -34, 6. Vansevenant (Belg./Soudal-Quick Step) -40, ...81. M. Vacek (ČR/Lidl-Trek) -13:58, 141. Bittner (ČR/dsm-firmenich PostNL) -18:49. Průběžné pořadí: 1. O’Connor (Austr./Decathlon-AG2R-La Mondiale) 47:37:35, 2. Roglič (Slovin./Red Bull-Bora hansgrohe) -3:16, 3. Mas (Šp./Movistar) -3:58, 4. Carapaz (Ekv./EF Education-EasyPost) -4:10, 5. Landa (Šp./Soudal-Quick Step) -4:40, 6. Carlos Rodríguez (Šp./Ineos Grenadiers) -5:23, ...65. M. Vacek -1:18:35, 135. Bittner -2:16:14. |