Země hor i moře, kde žijí pouhé dva miliony obyvatel, prožívá obří cyklistický boom a pobláznila se do kol.
Primož Roglič obléká červený dres lídra Vuelty.
A teprve dvacetiletý Tadej Pogačar je třetí, v bílém dresu nejlepšího mladíka.
Oba jsou v jádru introverti. „Tadej býval dost stydlivý. Teď už si Vueltu užívá,“ podotkl Luke Maguire, mluvčí Pogačarovy stáje Emirates před startem nedělní 15. etapy v Tineu. Jeho svěřenec mezitím poskytoval rozhovory a svěřoval se: „Jsem tak šťastný, jak se mi tu daří, že to ani nedokážu vylíčit.“
O devět let starší krajan Roglič se naopak reportérům vyhýbá, seč může. Jeho vyjádření obvykle nebývají rozsáhlá a květnatá. „V tom se podobá Migueli Indurainovi,“ napsal deník Marca.
Legendární Španěl byl také málomluvný, také skvostný časovkář - ale byl i sériovým vítězem závodů Grand Tour.
V té poslední položce ještě Roglič zaostává. Na Giru vozil lídr týmu Jumbo růžový dres, jenže ve druhé polovině závodu slábl.
„Byl tam přemotivovaný,“ usoudil Patxi Vila, sportovní ředitel stáje Bora. „Ale poučil se z toho. Proto jezdil v první půli Vuelty konzervativněji,“ řekl Nicolas Portal, šéfující týmu Ineos.
Pak, po drtivém vítězství v časovce v Pau, se Roglič ujal červeného dresu.
Vuelta 2019Speciální příloha iDNES.cz |
Miguél Ángel López z Astany, předchozí lídr závodu, si v době své vlády nechal nastříkat celé kolo na červeno. Stále zůstává připraveno na střeše týmového auta kazašské stáje, co kdyby se ještě hodilo.
Roglič nyní své tradiční kolo vylepšil jen červenými omotávkami řídítek, snad aby nic nezakřikl. Mnohem dominantnějším motivem je na rámu jeho bicyklu kresba orla letícího nad zasněženými horskými vrcholky, která vznikla předloni na počest vítězství v etapě Tour přes slavný průsmyk Galibier.
Ač hájí barvy různých týmů, jsou vztahy slovinského dua Roglič - Pogačar výborné. Plácli si ve stylu „zase jsme to zvládli“ v cíli čtvrteční 12. etapy, spolu ničili soupeře v pátek na Los Machucos.
„Tehdy jsme byli trochu i spojenci,“ uznal ten mladší. „Zatím nejsem pro Primože hrozbou. On jede o titul. Já jsem před Vueltou snil o vítězství v etapě a o Top 10.“
Etapy už má dvě, a co se týče celkového pořadí, přemítá: „První pětka by se mohla povést. A kdybych stál s Primožem v Madridu na stupních, bylo by to fantastické.“
Že je nyní Roglič topfavoritem na titul, je jednoznačné. Vede o 2:25 minuty před Alejandrem Valverdem. Zbývá týden, kdy se sice může stát cokoliv, ale už nedělní vydání listu As tvrdilo: „Asturie rozhodne.“
Nedělní a pondělní etapu v asturijských horách považoval list za klíčový test Rogličovy odolnosti. Při tradičním podpisovém aktu se ho moderátor v nedělním poledni na pódiu ptal: „Jaká bude 15. etapa?“ Slovinec odvětil naučenou formulkou: „Zase na mě budou všichni útočit, takže to bude tvrdé. Ale já se cítím dobře a můj tým je silný.“
Ano, tým se pro něj může roztrhat. „Primož je inteligentní, nikdy nezapomene vyzdvihnout naši práci,“ ocenil pomocník George Bennett.
V neděli při výšlapu na Santuario del Acebo nechal Roglič pomocníka Seppa Kusse vyniknout etapovým vítězstvím z úniku, zatímco sám se hnal do cíle po boku Valverdeho. Za nimi si Pogačar ve dvojici s Lópezem hlídal třetí příčku.
Dnes je prověří osmnáctikilometrový výšlap na La Cubillu. Roglič ho nezná. „Ale slyšel jsem, jaké jsou odtud nádherné výhledy, že je to asturijský Galibier. Těším se, až si tam zazávodím,“ sdělil.
Vzápětí se usmál. Jako by chtěl ukázat, že většinou je sice strohým mužem s pokerovou tváří, absolutně soustředěným na svoji španělskou misi, ale že i výjimky existují.
Podél asturijské trati Vuelty procházeli v neděli i mnozí mnozí muži a ženy s batohy, právě tudy vede i pověstná poutní cesta na západ země do Santiaga de Compostela.
Rogličova pouť však míři na jih, do Madridu.
A má být korunovační.