„Je naprostý standard, že si týmy vozí vlastní kuchaře i s pojízdnou kuchyní, aby měly jistotu, že jezdci nesní nic špatného. Taky se veškerá strava řeší po ose s výživáři a každý má porce zvážené podle svého energetického výdeje,“ popisuje Karel Tyrpekl, sám bývalý závodník a dnes nutriční specialista Body Solution Clinic.
 |
Právě v tomto ale hledejte jeden z důvodů, proč účastníci Tour podávají takové výkony. Proč i na konci třetího týdne zvládnou svádět tuhý boj o každý metr silnice a neustále překonávají jeden rychlostní rekord za druhým.
Výživa za poslední roky urazila kus cesty. Sacharidová revoluce, tak mnozí současnou dobu nazývají. Zatímco ještě před pár lety se udávalo, že tělo sportovce jich za hodinu výkonu dokáže absorbovat jen 60 gramů, dnes jich cyklisté přijímají dvakrát až třikrát víc. A čísla rostou i mimo etapy.
„Díky tomu mají dostatek energie a dokážou mezi jednotlivými dny rychle regenerovat,“ vysvětluje Tyrpekl, jehož hlas zároveň můžete slyšet i při přenosech Eurosportu. „Jen pro představu, o jaké jde číslo. Jeden banán má zhruba dvacet gramů sacharidů, takže by jich za hodinu etapy museli sníst až devět.“
Proč takový posun?
Z cyklistiky se za posledních deset až patnáct let stala vyloženě analytická disciplína. Týmy dnes naplno využívají laboratorní možnosti, které byste dřív nalezli jen v ústavech biochemie. Zpracovávají obrovská množství dat, na jejichž základě testují, kolik sacharidů zvládnou konkrétní jezdci přijmout, načež je v tomto ohledu ještě trénují. Díky tomu se přišlo na to, že se dřív jedlo málo. A nebo že je každý jiný a výživa by měla být individualizovaná.
