"Myslím, že být hned na úvod čtvrtý zase není tak špatný výsledek," pokračoval šestadvacetiletý rodák z Pelhřimova.
To určitě. Přesto se zeptám: co chybělo k tomu, aby bylo vaše vystoupení ještě aspoň o kousek lepší?
Když se schylovalo k úniku trojice, která pak obsadila první tři místa, byl jsem zrovna někde vzadu. Prostě jsem nezachytil její nástup. Malinko toho možná lituju, ale aspoň se mi nakonec podařilo pláchnout zbytku pole.
Cítíte, že by z toho letos mohla být opravdu povedená sezona?
Doufám. Zatím jsem teprve na začátku, závodů bude ještě spousta. Zase na druhou stranu věřím, že moje forma bude gradovat, takže by snad podobné výsledky jako ty úvodní, mohly být častější. Ovšem znáte to, stát se může cokoliv.
Narážíte na zranění, které vás zrovna nedávno postihlo?
Asi tak. V červnu jsem si vymknul koleno a celý měsíc byl potom mimo provoz.
Jinými slovy, kolo zůstalo v garáži?
Celkově jsem nemohl nic dělat. Ruce a břicho, to všechno bylo v pohodě, ale pro mě jsou důležité nohy. A to fakt nešlo. Vlastně jsem pořád jenom ležel nebo seděl.
V takových situacích pak člověk občas řeší splín jídlem. Vy jste s tímhle problémy neměl?
(směje se) Ani ne. Samozřejmě jsem něco přibral, ale když jsem se pak vrátil do tréninku, tak šla kila rychle dolů.
Na vypilování formy každopádně moc času nebylo. Máte nějaký speciální recept?
Já ne, to trenér (směje se). Neměl jsem větší problémy, tělo si zase celkem rychle zvyklo na tréninkový a závodní rytmus.
Vaším největším konkurentem v domácím měřítku je momentálně Zdeněk Štybar. Jak spolu vy dva vycházíte?
Panuje mezi námi zdravá rivalita. Že bychom se nějak navzájem hecovali, to sice ne, ale kdyby bylo třeba, tak si na trati určitě pomůžeme.
Na začátku sezony jste se v jednom závodě představil v Pelhřimově. Bylo příjemné být zase doma?
Samozřejmě. Šlo o MTB Kritérium na horských kolech, což je pro cyklokrosaře parádní příprava.Myslím, že i pro diváky to byl atraktivní závod, protože se jelo na zhruba kilometrovém okruhu, kde na nás čekala řada prémií. A je pravda, že jsem zase po dlouhé době viděl spoustu kamarádů a známých. Prostě jsem si to parádně užil.
Vozíte si s sebou na závody nějaký talisman? Nebo na podobné věci nevěříte?
Ne že bych nevěřil, ale nic takového nemám. Ono se to pak může obrátit proti vám. Jen si představte, že bych si zvykl na nějaký talisman a pak ho třeba jednou nechal doma. To bych se taky mohl zhroutit (směje se).
Takže důvěřujete jenom sám sobě a svým cílům? Jaké jsou vlastně vaše plány pro tuhle sezonu?
To je jednoduché, v závodech, do kterých nastoupím, chci podat co nejlepší výkon. Podřídil jsem kvantitu kvalitě. Absolvuju spíš míň závodů s tím, že chci, aby výsledky k něčemu vypadaly.
A jaký je váš nejbližší program?
V sobotu mě čeká čtvrtý závod Toi-Toi cupu v Kolíně a příští týden se jede v Plzni druhý díl Světového poháru. Doteď se jezdilo jenom v Táboře, letos je ale změna. Každopádně se určitě pokusím být na bedně. Uspět doma, to je pro každého velká motivace.