"Jeli jsme tehdy po široké silnici, lehký sjezd. Alberto v 60kilometrové rychlosti tahal tým," vzpomíná René Andrle, tehdejší týmový kolega. "Najednou zničehonic vybočil. Ptali se ho: Co se děje? A on už vůbec nereagoval. Ztratil vědomí a padl ze silnice. Měl zapadlý jazyk, bradu celou rozbitou."
Sanitka vezla Contadora do nemocnice. Testy odhalily vrozenou vadu, v jejímž důsledku vznikla krevní sraženina, která doputovala do mozku a ohrožovala jej na životě.
vrcholy kariéry
2007: vítěz Tour de France, o 21 vteřin před Australanem Evansem, po vyloučení Dána Rasmussena v závěru závodu.
2008 vítěz Gira a Vuelty: pátý cyklista, který vyhrál všechny tři Grand Tours (dále Anquetil, Gimondi, Merckx a Hinault).
2009: podruhé vítěz Tour, o 4:11 minuty před Andy Schleckem.
2010: potřetí šampion Tour, o 39 vteřin před Schleckem.
|
Dvakrát byl operován. Když jej pak na nemocničním pokoji navštívili rodiče, nemohl souvisle mluvit, obtížně hledal slova. Pak zformuloval větu: "Kde je vůle, tam je i cesta." Dával jim tím najevo: Nechci se vzdát cyklistiky.
"V nemocnici jsem se bál, zda budu opět schopný vést normální život. Ale nikdy jsem neztratil naději," přiznal později. Tehdy si četl knížku Lance Armstronga. Motivovalo ho, jak porazil rakovinu.
Pouhých osm měsíců po operaci vyhrál v lednu 2005 na závodě Tour Down Under nejtěžší etapu. "Jsem živý a zdravý. Zvládl jsem to. A zvládnu i další věci," řekl.
První závod jel v 15 letech
Býval fotbalistou a atletem, až starší bratr Fran jej přivedl k cyklistice. První závod jel teprve v 15 letech! Dva roky vůbec nevítězil, pak konečně vyhrál horskou prémii při španělském juniorském klání – a vysloužil si první cyklistickou přezdívku: Pantani.
Školu opustil v šestnácti, aniž ji dokončil, upsal se farmářskému mládežnickému týmu stáje ONCE.
O tři roky později se stal profesionálem. "Vždycky byl obyčejným klukem, se kterým se dá normálně bavit. Na nic si nehrál," vzpomíná český exprofesionál Tomáš Konečný.
Fascinují mě ptáci
O jeho triumfech byly popsány stohy papíru, stejně tak o dopingovém podezření při Operación Puertó roku 2006, z něhož byl plně očištěn. Též jeho "válka" s Armstrongem se stala mediálním hitem.
O tom, jaký je mimo peloton, se naopak hovoří mnohem méně.
Je mužem se silným rodinným cítěním. Mladší bratr trpí mozkovou obrnou, rovněž jeho osud přiměl Contadora, aby prohlásil: "Skutečné lidské hodnoty jsou pro mě nejdůležitější."
"Je typickým Španělem," řekl o něm loni Armstrong. "Celý život tráví v tom samém městě, se stejnými přáteli, ve stejných ulicích, obklopen rodinou – a také lidmi, kteří umějí jen přikyvovat."
Contador na jeho slova reagoval: "Než abych přešel do útoku, vezmu tyto kousavé poznámky jako kompliment."
Se snoubenkou Macarenou bydlí v Pintu, městečku na periferii Madridu. Miluje zvířata, je doslova fascinován ptáky. "Už jako mladý jsem si zvykl vybíhat po škole na balkon a zahvízdat. Na zábradlí a někdy imně na ruce se slétaly holubice a vrkáním se dožadovaly krmení," nadšeně vypráví. Domamá vlastní kanárky, stehlíky, psa.
Když chce úplně vypnout, vyráží do Barcarotty, kde žili jeho rodiče.
"Musím to občas udělat: strávit 8 dní bez kola, jen relaxovat, jít na hon, projet se v autě, klábosit s kamarády. To je klíč k mým úspěchům: umět na čas vystoupit, zcela vyhnat z hlavy veškeré myšlenky na svět cyklistiky a soustředit se na jiné věci. Potom se opět dokážu stoprocentně soustředit na kolo."
A na kole, tam není vždy tím milým, hodným a nenáročným chlapcem ze soukromí, tam je nesmírně ambiciózní.
Vždy byl. Někdejší šéf jeho týmu Johan Bruyneel mu před odletem na start Tour 2007 poslal mail, v němž mu vypsal seznam soupeřů, které si má hlídat, aby získal bílý dres.
Od Contadora mu přišla odpověď: "Doufám, že na Tour budu mít jiné protivníky. Věřím, že jimi budou Klöden, Vinokurov a Evans."O měsíc později vyhrál poprvé v životě Tour de France.
V Čechách sháněl Alberto dudka, vzpomíná jeho bývalý kolega Andrle
Dnes je jeden trojnásobným vítězem Tour a druhý sportovním ředitelem stáje PSK Whirlpool Author. V letech 2003–2005 však spolu Alberto Contador a René Andrle šlapali v jednom týmu, nejprve ONCE a pak Liberty Seguros. Mazák Andrle a zelenáč Contador.
Jaký byl mladý Alberto?
Nezkazil žádnou srandu. Společenský, perfektní kluk. Hodně se kamarádil s Portugalcem Paulinhem, pořád vymýšleli blbosti. Loni od něj Paulinho odešel do RadioShacku, hodně se o tom mluvilo. Paulinho mi pak povídal, že mu Alberto řekl: Rozhodni se sám.
Je úzce vázaný na rodinu, říkají o Contadorovi. Všiml jste si?
Jistě. Na Tour se o něj stará bratr. Je ze čtyř sourozenců, jeden z nich je postižený. Na něm i na rodině Alberto dost visí.
Když je doma, čím se zabaví?
Už jako mladší sbíral ptáky, jeho rodina má ohromné voliéry, spoustu druhů. Tenkrát nemohl ve Španělsku sehnat dudka, tak se poptával v Polsku i v Česku.
Když k vám přišel do týmu, prošel nejprve fází klasického domestika, nebo si ho stáj hned hýčkala coby velký talent?
Byl mladý, musel se podřídit a pomáhat, vozit bidony, sjíždět úniky. Bylo mu 19 a zákony pelotonu jsou jasné. V prvním roce se mu povedlo ke konci vyhrát horskou časovku Kolem Polska, ale také se v horách trápil. Tým k němu tak přistupoval. Říkali si: Má ohromný potenciál, necháme ho, ať se vytrápí a ať pochopí peloton. A učit se uměl.
Brzy po něm zatoužil manažer Johan Bruyneel, snažil se ho přetáhnout do svého týmu Discovery Channel. I u toho jste byl.
Nejzvláštnější na tom je, že Alberta oslovil v roce 2005 dokonce sám Armstrong. To málokdo ví. Lance za ním přišel a povídal: Pojď k nám do Discovery. Ale tenkrát byl Alberto po těžkém zranění. Cenil si toho, jak se k němu tým zachoval, a odejít nechtěl. Ale po dalších událostech v týmu (cyklisté a šéf stáje byli zapleteni v dopingové Operación Puertó – pozn. red.) už šel sám.
Zůstáváte ještě v kontaktu?
Loni na podzim jsem byl u něj na návštěvě. Letos jsem ho nechal v klidu. Byl na něj neskutečný tlak. On je doma hvězda, setkává se s politiky, celebritami. Měl čestný výkop při derby Barcelona – Real, zve ho k sobě prezident a všude se ho ptají: Vyhrajete zase Tour? Ten tlak, pod nímž doma je, si neumíte představit. Za to, jak jej zvládá, ho obdivuju.
|
Bruyneel: Můj první dojem byl, že je tenký jako bič
Johan Bruyneel, v letech 2006 až 2009 šéf Contadora ve stájích Discovery Channel a Astana, vzpomíná v autobiografii Mohli bychom i vyhrát na chvíli, kdy si šampiona Tour všiml: "Alberta jsem poprvé spatřil v roce 2002 na závodech v Burgosu, kde jsem pátral po nadějných mladých jezdcích.
Sledoval jsem lídry, kteří mě míjeli – a pak jsem uviděl na silnici záblesky bičovité postavy, jak se vynořuje za vozy kolony, jež sledovaly lídry. Nejspíš musel píchnout nebo měl jiné potíže, ale nyní se vracel, předjížděl vozy – a to tak lehce, jako by nešlapal na kole, spíš jako by seděl na motorce a přidával plyn. Pohyblivost a plynulost jeho jízdy mému oku lahodila jako umělecké dílo.
Můj první dojem, že je tenký jako bič, už nikdy nevymizel, protože Alberto vmnoha ohledech přesně odpovídá představě biče. Je pružný, rychlý, a i když se pohybuje tak rychle, je elegantní.
Bylo mu 19 let, ale okamžitě jsem vytušil, že se jeho výška 175 cm a váha 60 kg s věkem příliš nezmění. Při správném způsobu jízdy mohl získat svaly, ale nikdy moc tuku. Poznal jsem to podle stavby jeho končetin, úzké římsičky ramen a už vyvinutého dlouhého štíhlého svalstva.
V cíli jsem se mu představil. Zůstali jsme ve spojení, postupně jsem se dozvídal detaily z jeho života. Měl všechen potřebný talent, aby se stal budoucím šampionem Tour, možná i dědicem Lancova vůdčího postavení. Nikdo z nás, ani on sám, však tehdy netušil, zda je tenhle tichý, uctivý a neuvěřitelně štíhlý fyzický zázrak vybaven i dostatečnou houževnatostí..."
|
