Jsou čtyři, tak jako byli mušketýři. Nemají ostré kordy, ale zato velmi silné cyklistické nohy.
Thomas de Gendt, Alessandro de Marchi, Ben King, Niki Terpstra.
Už na kilometru jedna rodí se únik dne. Robbie McEwen, kdysi jeden z nejrychlejších sprinterů Tour, jeho složení glosuje: „Snad ani nemůžete dát dohromady silnější čtyřčlenný únik než ten dnešní. Tihle čtyři kluci, pokud jsou pospolu, jsou stejně silní, jako by jindy byla dvanáctičlenná skupina.“
Všichni v pelotonu to dobře vědí. Jak říká André Greipel: „Když se do úniku dostane Thomas de Gendt, můžete udělat jen jednu věc: pořádně si utáhnout bezpečnostní pásy. Protože je vám jasné, že tohle bude divoký den. On je v únicích nejchytřejším a nejsilnějším jezdcem na Zemi.“
De Gendt, bojovník z týmu Lotto Soudal, úniky doslova miluje. „Je to v nich zábavnější než v pelotonu,“ říká. A ještě víc miluje, pokud je před ním kopcovitá etapa, jako právě tato v Centrálním masivu, se sedmi vrchařskými prémiemi a 3 800 výškovými metry.
Ano, to jsou kopce, na které jsem zvyklý, přemítá. Často pobývá a trénuje ve španělském Calpe, také tam je spousta zhruba 20minutových a šestikilometrových stoupání. Na nich se cítí silný.
„Dnešek je možná má jediná šance na letošní Tour,“ říká si. „Jestli ji nechám proklouznout mezi prsty, mohu toho za dva týdny litovat.“
KRÁL ÚNIKŮ. Belgičan Thomas De Gendt z týmu Lotto Soudal.
Sedmdesát kilometrů před cílem uvěří: Já opravdu mohu tuhle etapu vyhrát. Stoupají na prémii Cote de la Croix de Part, na plný plyn, na 420 wattů. Mrkne na De Marchiho v dresu týmu CCC: „Udržíme to tempo na celém kopci, jo?“ Ital přitaká: „O. K.“
Odpářou Kinga a Terpstru, zbudou jen dva. De Gendt si pomyslí: Pořád máme čtyři minuty k dobru, to by mohlo stačit.
S De Marchim se mu spolupracuje skvěle. „Vždycky jsem rád, když jsem v úniku právě s ním. Je cyklistou, který nekalkuluje, ale zato má tvrdý tah na vítězství,“ vyzdvihne společnou cyklistickou DNA.
Přesto posléze ujíždí také poněkud umdlévajícímu parťákovi. Cítí, že musí. „Škoda, že se mnou nevydržel až do konce, Chtěl jsem si s ním zaspurtovat o vítězství,“ přizná De Gendt s odstupem času. „Ale jeho chvíle ještě přijde.“
Photo du jour: un peloton à bloc du début à la fin. Content d'avoir pu suivre le groupe de tête. En attendant mieux ! Pic of the day: a bunch full gas from start to finish. Happy I could stay in the front group. @TeamWantyGobert @LeTour https://t.co/MHF4SV5dte
Za nimi se mezitím dějí věci.
Patnáct kilometrů před cílem, ve sjezdu před poslední vrchařskou prémií 3. kategorie Côte de la Jaillière, podklouzne Michael Woods z Education First v pravotočivé zatáčce a přes něj padá... Geraint Thomas!
Navrch jde k zemi i Gianni Moscon, další jezdec Ineosu. A podívejte se na jeho rám, je rozlomený na dvě části.
Ineos okamžitě mobilizuje všechny své jezdce z řádně prořídlého hlavního pole s výjimkou Egana Bernala. Jejich souhra při řešení krize je dokonalá. Po silové stíhací jízdě, kterou s Thomasem dokončuje Wout Poels, dovážejí obhájce titulu během stoupání zpět do pelotonu.
„Chlapci odvedli úžasnou práci,“ ocení je Thomas.
Kreuziger o jízdě s favority: 4 000 nastoupaných metrů, náročný den |
Prakticky vzápětí dochází k tomu, co takřka všichni očekávali.
„Máte plán, jak se dostat zpět do žlutého trikotu?“ ptali se reportéři před etapou Juliana Alaphilippa. Tehdy jim lakonicky odpověděl: „Doufám, že ano.“ Tom Steels, sportovní ředitel stáje Deceuninck-Quck-Step, podotkl: „Ale neznamená to, že šest našich jezdců bude kontrolovat celou etapu. Nechceme zničit celý tým. Jsou to jen lidi. Máme na Tour spoustu cílů.“
Na rozdíl od 3. etapy, kterou po úchvatné sóloakci Alaphilippe ovládl, teď závěrečné stoupání nezná, nebyl si ho před Tour projet. Kopec s až 14procentními pasážemi však vypadá na papíře jako ideální odrazové prkno.
Tentokrát nechce být na útok sám. Jak později prozradí Thibaut Pinot, lídr stáje Groupama-FdJ, do mikrofonu francouzské televize, už večer před etapou mu Alaphilippe prozradil, kde zaútočí.
Ve zlomový okamžik je také Pinot připraven.
Ještě 300 metrů zbývá k vrcholu kopce. Alaphilippe se snaží držet mezi prvními pěti v balíku. Číhá. Ano, tady se sklon kopce zvedá ke 14 procentům. „Řekl jsem si: Teď, nebo nikdy. Teď musím zaútočit, nemám co ztratit.“
Akceleruje. Ujíždí všem. Vlastně skoro všem. Pinot se zavěsí za jeho kolo. „French deal,“ ozve se mezi novináři. Jistě, je to francouzská dohoda. Dva skvělí domácí jezdci ze dvou různých stájí na cestě za slávou.
Od cíle je dělí 11 kilometrů.
Bonifikovaná stoupání jsou novinkou této Tour a toto je jedno z nich. Alaphilippe si na vrcholu prémie doletí pro pět bonusových sekund. Šestisekundový žlutý náskok Giulia Cicconeho z Treku se v čele pořadí rozplývá.
Ovšem tím to ani zdaleka nekončí.
Sjezd k cíli. Marně je stíhají pronásledovatelé. Alaphilippe neuvěřitelně řeže zatáčky. „Na mě občas až příliš rychle,“ přizná Pinot, v minulosti bojácný sjezdař. V jedné z nich Pinot málem vyletí z trati, má trochu strach, ale nepoleví. „Bylo v našem oboustranném zájmu spolupracovat až do cíle.“
Fantom úniků udeřil. Na Tour vládl De Gendt |
Už jsou na rovině, střídají se v tahání tempa. Pinot je skvělý parťák. „Odvedl úžasnou práci, ze které těžil i on sám,“ řekne Alaphilippe. „Já jel o žlutý dres, Thibaut o vylepšení pozice v celkovém pořadí.“
Před nimi je pouze jeden muž z úniku. De Gendt. Když zaútočili, ztráceli na něj skoro minutu. Ale Belgičanův náskok padá. 45 sekund, 30 sekund, 20, 17, 13.
Už vidí de Gendta před nimi v ulicích St. Etienne. Vědí, že mohou dosáhnout i na etapu. „Ale já myslel jen na žlutý dres,“ přizná Alaphilippe.
De Gendt si je moc dobře vědom, jak jsou dva Francouzi silní. „V hlavě se mi v tu chvíli pořád točila jediná myšlenka: Jeď tvrdě, sprintuj až do konce.“
Opět vytáhne odstup na 17 sekund. Pak se jeho náskok znovu snižuje: 11 sekund. Dokáže to? Poslední kilometr je nejbolavější. Ale on to dokáže!
PIC OF THE DAY Powered by @century21fr #TDF2019 - © A.S.O / @ThomasMaheux https://t.co/P5rx4LZhxE
Bývalý český mistr republiky Petr Benčík píše na Twitter: „Dlouho jsem takhle nestál v obýváku u Tour s husí kůží a neřval. Cože? Tohle jde? Klobouk k zemi a velké díky! Bravo. Thomas de Gendt, pan cyklista.“
O šest sekund za Belgičanem přijíždějí Pinot s Alaphilippem, který svému parťákovi v útoku přenechal šestisekundovou bonifikaci za druhé místo. O dalších 14 sekund později je tu 32členná skupina favoritů.
Fantastický závěr to byl.
La French connection. La frontière de l’équipe a disparu pour se mettre au service du panache français ! #TDF2019 https://t.co/qXJFVHOX5E
Thomas De Gendt vyhrál už na Vueltě 2017 v Gijonu. Triumfoval na Giru 2011 na ikonickém Stelviu. A taky na Tour 2016 zkrácenou etapu na Mont Ventoux.
„Ale dnešek je vítězstvím číslo 1 v celé mé kariéře,“ porovnává. „Jen považte, byl jsem 200 kilometrů v úniku, bojoval jsem nakonec sám proti celému pelotonu a vyhrál jsem o šest sekund.“
Je čas dekorovat hrdiny i další majitele dresů. Peter Sagan, v cíli pátý, si jde na pódium pro zelený dres, načež do televizních kamer anglicky a jadrně zhodnotí etapu „Fu..ing hard day.“
Giulio Ciccone, vysvlečený ze žlutého dresu, vlastní stále ten bílý. „I ten je krásný. Mám také své limity,“ říká nejlepší mladík v celkovém pořadí. „Alaphilippe předvedl úchvatnou jízdu, zasloužil si vrátit se do žluté. Mám radost i za něj. Nemohl jsem udělat naprosto nic, když udeřil takovou silou. A všichni ostatní až na Pinota na tom byli stejně.“
Povězte, Giulio, jedním slovem, co říkáte dnešnímu výkonu Alaphilippa?
“Fenomeno.“
A jaké byly vaše dva dny ve žluté?
“Belissimi.“
Ne každý se tváří tak spokojeně.
Jakob Fuglsang z Astany obviní Alaphilippa s Pinotem, že útok se jim povedl i za pomoci motorky francouzské televize.
Alaphilippe se tomu nejprve zasměje: „Jo, odhodil jsem kolo do našeho trucku a vzal si radši motorku, je mnohem lepší a rychlejší,“ říká ironicky.
Jenže Fuglsang je opravdu naštvaný: „Když ti dva útočili, skryli se za motorkou ve vzduchovém pytli. Neměli jsme proto šanci je dojet.“
K Dánovi se připojí též Dan Martin a Bauke Mollema, Nizozemec z Treku si dokonce na motorku stěžuje u jury: „Ovlivnila výsledek této etapy. Pomohla jim potom i ve sjezdu, kdy díky ní znali ideální linii.“
Alaphilippe zvážní a zakroutí hlavou: „Nevím, co na to mám říci.“ Nenechá se vyvést z míry: „Vím, že jsem nejel za motorkou. Jeli jsme s Pinotem na plný plyn. Stejně jako ti za námi.“
Vincenzo Nibali nehledá chyby v žádné motorce. Byly jen v jeho unaveném tělu. Přijíždí se ztrátou 4:25 minuty. Sbohem, sny o pódiu v Paříži. Od začátku Tour se italský matador k takovým úvahám stavěl zdrženlivě, nebyl si jist, kolik sil mu Giro sebralo. Teď je jasno.
„Takhle tvrdé dny patří ke sportu i k životu. Jsem zklamaný. Ale nikdy se nevzdávám,“ říká.
Gorazd Štangelj, sportovní ředitel Bahrainu Merida, konstatuje: „Po dnešku je zřejmé, že Vincenzo nedokáže jet o celkové pořadí. Bude usilovat o úspěchy v horských etapách.“
Julian Alaphilippe přichází na tiskovou konferenci a vypráví, jak byl loni zklamaný z neúspěchu na mistrovství světa v Innsbrucku a chtěl začít novou sezonu na pozitivní vlně.
ŽLUÁ JE ZASE MOJE. Julian Alaphilippe ve výsostném dresu.
„Proto jsem odletěl na závody do Argentiny a Kolumbie a zůstal v Kolumbii i na soustředění, abych se připravil, co nejlépe. Nikdy jsem nebyl z domova tak dlouho pryč jako letos v zimě.“
Jeho jaro pak bylo impozantní.
A léto je stejné.
„Jsem přešťastný. V minulosti jsem byl rád, že jsem u finálových bitev. Teď jsem jejich hercem,“ hrdě říká. Na Tour už pobral 24 bonusových sekund, které mu pomohly do žluté. Jak daleko teď v maillot jaune může dojet?
„Nechci na to myslet. Budu to brát den po dni.“
Uvědomuje si, že až do Paříže letos ještě žlutý dovézt nedokáže. Ovšem Thibaut Pinot by mohl. Lídr týmu FdJ získal v sobotu 20 sekund na největší soupeře v celkové klasifikaci, posouvá se ze 7. na 3. místo. Jestliže si odmyslíme Alaphilippa a Cicconeho, je nejlépe umístěný z kandidátů trůnu.
„Kdyby mi někdo řekl před Tour, že budu po prvním týdnu na třetím místě, okamžitě bych to bral,“ ujišťuje.
Francie se opět jednou ocitá v cyklistickém opojení.
Je předvečer Dne dobytí Bastily, státního svátku.
Alaphilippe se v neděli na pouti do Brioude stane třetím Francouzem ve 21. století, který obleče žlutý dres v tento mimořádný den, po Thomasi Voecklerovi v letech 2004 a 2011 a Tonym Gallopinovi v roce 2014.
„Den před svátkem naší země jsme těžko mohli pro Francii udělat na Tour něco lepšího.“
