Pětadvacetiletý Dán triumfoval v dosud nejtěžší etapě letošního ročníku.
Ovládl den, v němž jako by dosavadní pořadí Tour rozdupali Hannibalovi sloni, kteří se v roce 218 před našim letopočtem probíjeli přes zdejší drsné alpské průsmyky až k branám Říma.
Také pro dávné kartaginské bojovníky to tehdy byla obrovská zkouška síly a vůle, ale zároveň i strategického uvažování.
Podobný test ve středu dokonale zvládli Jonas Vingegaard a jeho tým.
„Takticky to Jumbo sehrálo vážně chytře. Pro nás bylo od začátku obtížné kontrolovat etapu,“ uznal poražený Tadej Pogačar. „Na posledním kopci jsem se necítil dobře. Nevím proč. Trápil jsem se až do konce. To je všechno. Byl to špatný den.“
Dominátor předchozích etap se rázem našel až na třetí příčce celkové klasifikace, o 2:22 minuty za Vingegaardem a o 6 sekund za Romainem Bardetem ze stáje DSM.
„Tour je vzhůru nohama,“ hlásal večer titulek u zprávy organizátorů o jedenáctém dějství závodu.
„Jedna z nejlepších etap, jaké jsem kdy viděl,“ psal Benji Naesen, reportér časopisu Pro Cycling.
„Můj sen se dnes stal skutečností,“ rozplýval se po ní Vingegaard. „Vždycky jsem chtěl vyhrát na Tour etapu. Že mám navrch i žlutý dres, je k neuvěření.“
Pogačar sražen z trůnu, Vingegaard se po dni útoků obléká do žlutého |
Zatímco hovořil, ozvalo se zvolání: „Jonasi!“ S gratulací se k němu hrnul kolega Wout van Aert v zeleném dresu, objali se.
Přešťastný Dán později ujišťoval: „Najel jsem dnes na své soupeře spoustu času, jsem hrdý, ovšem nikdy bych to nedokázal bez mimořádné pomoci svého týmu v průběhu celé etapy. Primož (Roglič) útočil, Sepp (Kuss), Steven (Kruijswijk) a Tiesj (Benoot) pomohli obklíčit žlutý dres, Wout (van Aert) se k nám stáhl z úniku. Každý přiložil ruku k dílu.“
#TDF2022
It means so much to the whole team.
https://t.co/q2RaUd8Dp6
Jumbo oslavovalo.
Stáj UAE Emirates si lízala rány.
A experti z celého světa udiveně kroutili hlavami.
„Pořád se snažíme pochopit, co se vlastně stalo,“ říkal exprofesionál Bernie Eisel v přenosu Eurosportu.
„První kapitulace Pogačara v jeho cyklistickém životě, ale my vůbec nevíme, proč k ní došlo. A na druhou stranu nesmírně promyšlený a taktický výkon Jumba,“ dodával bývalý britský profesionál Matt Stephens.
Kdo by takovému scénáři ještě o hodinu dříve věřil...
ZATÍM SPOLU. Ve stoupání na Galibier se zdál Tadej Pogačar (ve žluté) stále neporazitelný. Jeho tempu stačil pouze Jonas Vingegaard.
Uvolněný? Ne, utrápený
Střih zpátky časem. Do vyvrcholení středeční jedenácté etapy zbývalo posledních 15 kilometrů. Cyklisté se ocitli pod úpatím cílového stoupání na Col du Granon. Pogačara detailně zabrala z motocyklu televizní kamera, Slovinec se zasmál do objektivu a rukou gestikuloval: Jdeme do toho, stále vpřed.
„Zcela uvolněný Tadej,“ hned tweetoval tým UAE Emirates.
Is that all you’ve got, Jumbo-Visma?
Tadej Pogačar hardly wetting himself ahead of the Col du Granon… #TDF2022 https://t.co/BKXAQGv2Dg
V tu chvíli mu ještě bylo hej. Ustál kolektivní tlak Jumba a opakující se útoky Vingegaarda a Primože Rogliče na Telegraphu i na střeše celé Tour, 2 630 metrů vysoké legendě jménem Galibier. Tam dokonce všechny soky s výjimkou Vingegaarda dočasně odpáral. A když se potom při sjezdu do údolí opět sjela početnější skupina, vrátil se k Pogačarovi i jeho superdomestik Rafal Majka.
„Je vzrušující tu bitvu sledovat,“ glosoval veterán Thomas de Gendt, jenž letos poprvé po sedmi letech v pelotonu Tour chybí. „Buď Jumbo zlomí Pogačara, nebo on zlomí je. Dnes všichni riskují všechno.“
Tour 2022Vše o závodě |
Ano, plán Jumba byl předvídatelný. Ale už brzy měl ukázat svoji vysokou efektivitu.
„Chtěli jsme s Primožem i s ostatními kluky z našeho týmu udělat tu etapu co nejtěžší,“ líčil Vingegaard. „Na Galibieru vypadal Pogačar velmi silně, když sjížděl naše nástupy, a to jsem si ani nebyl jistý, jestli jede úplně naplno. Na posledním kopci jsem si však řekl: Když nic nezkusíš, nevyhraješ.“
Pro rozhodující stoupání etapy zvolili organizátoři teprve podruhé v historii průsmyk Col du Granon. Kopec zabiják. „Výšlap s aurou tyrana,“ psal magazín Rouleur o obslužné silnici, kterou kdysi vybudovali ke dvěma vojenským pevnostem z 19. století, určeným k ochraně města Briancon.
Jedenáct kilometrů do výšky 2 413 metrů se sklonem 9,2 procenta. „Nedostatek kyslíku tu není největší problém,“ upozornil Bernard Hinault, pětinásobný šampion Tour. „Tím je fakt, že jde o neustálé stoupání bez jakéhokoli oddechu.“
Vingegaardův domestik Sepp Kuss obtížnost Granonu vyhodnotil slovy: „Nejtvrdší stoupání této Tour.“
Někdejší velký bojovník Dan Martin předpovídal: „Čtyři poslední kilometry Granonu mohou letošní Tour rozhodnout. V řídkém vzduchu nad hranicí 2 000 metrů se závod změní.“
 |
To snad ani není on!
Vzpomínáte, jak loni na Mont Ventoux ujel Vingegaard i jinak kralujícímu Pogačarovi? Už tehdy bojovný dánský cyklista tvrdil, že čím výš se ocitnou, tím lépe pro něj.
Teď mu Frans Maassen, sportovní ředitel Jumba, do vysílačky říkal: „Pět kilometrů před cílem to bude prudké, tam to zkus.“
Udělal to.
Zaútočil a ujížděl. Majka se sice snažil zacelit díru, jenže Pogačar nedokázal udržet kontakt ani se svým pomocníkem.
Vingegaard dojel doposud vedoucího Kolumbijce Naira Quintanu, letěl za suverénním vítězstvím. Stanovil nový rekord ve výjezdu na Col du Granon: 35 minut 52 sekund. Dostal se na něj o pět minut rychleji než Urs Zimmerman a Greg LeMond v roce 1986!
Naopak zoufající si Pogačar ztrácel kontakt i s Romainem Bardetem, Geraintem Thomasem, Davidem Gauduem, Adamem Yatesem.
Pogacar being dropped is by far one of the most out of context things ever. https://t.co/5KIbACzXbj
„To snad ani není Tadej Pogačar,“ říkal při pohledu na něj expert ČT4 František Raboň.
Rozevlátý žlutý dres, zaťaté zuby, obraz utrpení. Připomínal Bernarda Hinaulta, když měl v roce 1986 při premiéře tohoto stoupání v itineráři Tour na sobě podevětasedmdesáté a zároveň naposledy žlutý dres, než jej předal týmovému kolegovi LeMondovi. Tehdy si skleslý Hinault po výšlapu na Granon ulevil: „Na kole jsem brečel. Jako by mi krví proudily trny.“
S mankem 2:52 minuty se konečně Pogačar vydrápal do cíle. Obrátil do sebe lahev vody, hlavu na dlouho opřel o řidítka. Až po chvíli se zvedl a šel pogratulovat muži, který ho vysvlékl ze žluté.
Groots winnen, groots verliezen. Op 3 minuten gereden worden en dan eerst feliciteren in plaats van gefrustreerd zijn! #fairplay https://t.co/PNgGeCjrcq
Primož Roglič a Sepp Kuss zatím přijížděli na vrchol se ztrátou jedenácti minut, ovšem zároveň i s úsměvem od ucha k uchu.
„Hlavně aby vyhrál tým,“ pronesl Roglič před startem Tour, kdy ještě byl spolulídrem Vingegaarda. Nyní bude v Jumbu platit: Naprosto vše na Jonase. Také trojnásobný vítěz Vuelty pomůže.
Pogačar si došel na pódium aspoň pro bílý dres nejlepšího mladíka - a zase už se usmíval.
Průběžně druhý Romain Bardet a jeho „relaxace“ po vyčerpávající etapě:
An incredible effort from @romainbardet
Un effort incroyable de @romainbardet
#TDF2022 https://t.co/AFRmrI9qiS
Jak že to kdysi říkal Leopold König, když při boji o top 10 v ročníku 2014 prožil špatný den v Pyrenejích? „Po jednom špatném dni na Tour nesmíte přestat myslet pozitivně. Nemá cenu dlouze řešit, co se stalo. Musíte si říct, že další den může mít podobnou krizi někdo jiný, zatímco vám se pojede mnohonásobně líp.“
V takový scénář doufá Pogačar.
„Dnešek byl dobrý trénink na vše, co nás do konce Tour ještě čeká,“ vtipkoval ve středečním večeru celkově čtvrtý Geraint Thomas z Ineosu.
Alpské martyrium pokračuje. Ve čtvrtek se vydají podruhé na Galibier, tentokrát z opačné strany. A dvanáctou etapu zakončí v ikonickém Alpe d’Huez.
Hey @LeTour !
See you tomorrow in the biggest cycling stadium in the World !
#TDF2022 https://t.co/CcMV6LqzTL
„Druhý už jsem na Tour byl loni. Letos jedu na vítězství,“ ujistil reportéry Vingegaard.
Pogačar při krátkém rozhovoru pro francouzskou televizi slíbil: „Zítra zaútočím. Chci odplatu. Dnes jsem ztratil tři minuty, zítra možná tři minuty získám. Uvidíme. Tour ještě rozhodně neskončila.“
A snad pro něj neskončí až do Paříže. Přesto, že se Jonathan Vaughters, manažer týmu EF Education, vyptává: „Existují někde kurzy na to, že bude do dvou nebo tří dnů covid pozitivní?“
Tři členové týmu UAE Emirates už pozitivní test měli.
