Že Tour vypukne na severu Francie v Lille se vědělo už měsíce dopředu.
Že se po letošním netradičním konci časovkou v Nice, který zapříčinila kolize s olympijskými hrami v Paříži, vrátí na bulvár Champs-Élysées, bylo také jasné.
Ale co bude mezi tím? To organizátoři až do úterního slavnostního odhalení v Palais des Congres tajili.
Tak tedy?
Po zahraničních startech v Dánsku, Španělsku a Itálii bude Tour tentokrát celá čistě francouzská.
První týden bude spíš na rozjezd a ta největší stoupání přijdou až ve druhém a třetím.
Horských dojezdů bude celkem šest. Sprinteři by měli mít minimálně pět skvělých šancí. Některé dny by mohly nabídnout hektický boj na větru a v itineráři jsou i dvě časovky – jedna po rovině a jedna vyloženě vrchařská v Pyrenejích.
Nebudou chybět ikonické kopce jako Tourmalet či Mont Ventoux. A Tadej Pogačar si při stoupání na Col de la Loze jistě vzpomenete, jak mu zde v roce 2023 pláchl Jonas Vingegaard, načež zcela vyčerpaný Slovinec do vysílačky slavně zahlásil: „Jsem mrtvý!“
„Jako každý rok to bude parádní podívaná a už se moc těšíme,“ vyhlíží ředitel závodu Christian Prudhomme. „Nadcházející ročník bude výjimečný i tím, že bude stoprocentně francouzský, za hranicemi nepovede ani milimetr.“
První týden
Po 31 letech se Grand Départ Tour vrátí do města Lille. První etapa měří 185 kilometrů a po náročném startu ve Florencii či v Baskicku v posledních dvou letech by se po jejím konci mohl obléci do žlutého dresu čistokrevný sprinter.
Další den už se největší rychlíci pelotonu budou nejspíš trápit. Druhé dějství bude s 212 kilometry nejdelším z celého ročníku. Trasa z Lauwin-Panque do Boulogne-Sur-Mer u Lamanšského průlivu obsahuje řadu krátkých, ale strmých výšlapů. Ten poslední se nachází jen tři kilometry před páskou, měří sice jen osm set metrů, v průměru má ale téměř 9 procent.
Třetí etapa z Valenciennes do Dunkerku je dlouhá 172 kilometrů a profilově tak těžká není. Prudhomme ale varuje, že její náročnost může spočívat v počasí.
„Z týmů se budou muset stát meteorologové. Bude foukat? Nebude? Jakým směrem? Určitě nebude o paniku nouze,“ říká.
I ve čtvrté etapě z Amiens do Rouen by výraznou roli mohl sehrát vítr. A pokud ne, i tak by mohla nabídnout parádní finiš, vždyť na jejím konci budou muset cyklisté zdolat kopec pojmenovaný po legendárním Jacquesovi Anquetilovi. Ten by měl sedět výbušným jezdcům.
Mezi závodníky na celkové pořadí by první dny mohl panovat klid a mohli by si spíš jen hlídat, aby neztráceli sekundy při hrozícím větru. Pátý den si už ale budou muset zvýraznit tlustou fixou. Na řadu přijde totiž první z časovek. Trasa v Caen měří 33 kilometrů a vede víceméně po rovině a po širokých silnicích.
Šestý den začíná v Bayeux a končí ve Vire Normandie, peloton stráví v sedle 201 kilometrů a napočítá 3500 výškových metrů. A aby toho nebylo málo, před cílem ještě čeká sedm set metrů dlouhý úsek s průměrným sklonem 10 procent.
Sedmá etapa měří 194 kilometrů a končí na Mur-de-Bretagne. Právě zde se v roce 2021 Mathieu van der Poel po drtivém útoku vydal vstříc žlutému dresu. Tento den se také ponese v duchu vzpomínání na úspěchy legendy Bernarda Hinaulta, který pochází z této oblasti a tento rok oslaví 70. narozeniny.
V osmém i devátém dějství by si peloton mohl trochu oddychnout a na rovinatých trasách do Mayenne, respektive Chateauroux, dějišti střeleckých soutěží letošních olympijských her, by o vítězství mohli bojovat sprinteři či únik.
A pak pořádný oddych? Vždyť by měl už přijít volný den? Tentokrát ne.
Na pondělí, kdy mají závody Grand Tour tradičně na programu pauzu, totiž vychází Dobytí Bastily. Tento den je na Tour vždycky obrovským svátkem, podél trati je víc fanoušků než jindy a i domácí cyklisté mají motivaci navíc. Proto si Tour nemohla dovolit zastávku.
V pondělí se tedy pojede ještě desátá etapa, která by měla svědčit vrchařům. Na 163 kilometrech obsahuje sedm prémií. Končí se na Puy du Sancy, který měří 3,3 kilometru s průměrem 8 procent.
Druhý týden
Úterní volno cyklisté stráví v Toulouse. Zde se také odehraje start i cíl jedenácté etapy, která by se svými 154 kilometry měla znamenat příležitost pro sprintery. Šanci by měli určitě využít, další den už totiž pro ně rozhodně nebude.
Tour totiž zamíří do Pyrenejí. Ve dvanáctém dílu na cyklisty na posledních 45 kilometrech čeká hned trojice výšlapů. Prvním je Col du Soulor, druhým Col der Bordéres a na závěr Hautacam, který má 13,6 kilometru a v průměru 7,8 procent.
„Každý den, kdy se jede v Pyrenejích, je významný. Tentokrát ale bude mít souboj favoritů ještě větší rozměr, závěr etapy je vážně extrémní,“ dodal Prudhomme.
I další den bude z pohledu celkové klasifikace nesmírně důležitý. Na řadu totiž přijde druhá časovka – tentokrát vrchařská. Trasa sice měří pouhých 11 kilometrů, ovšem jen první dva vedou po rovině. Pak se najede na stoupání Peyresourde a až do cíle to bude pořád nahoru.
A to ještě nebude vše.
Následující den cyklisté pošlapou na Col du Tourmalet, Col d’Aspin, opět Col de Peyresourde a skončí stoupáním do lyžařského střediska Luchon-Superbagnéres.
Na tomto místě se nefinišovalo od roku 1989. Předtím bylo ale svědkem mnoha bitev, třeba v roce 1986 mezi Gregem LeMondem a Bernardem Hinaultem, v níž si první jmenovaný zajistil pozdější vítězství.
„Podle etapy z roku 1986 je současná trasa také vymodelovaná,“ říká Prudhomme. „Luchon-Superbagnéres má přes 12 kilometrů a neustále se na něm mění sklon. I tentokrát můžeme čekat mezi favority velký boj.“
Před druhým dnem volna pak cyklisté v patnácté etapě pojedou do Carcassonne. Měří necelých 170 kilometrů, přičemž posledních čtyřicet vede z mírného kopce nebo po rovině.
Třetí týden
Volno – tentokrát už pondělní – týmy absolvují v Montpellier. Odtud vyrazí i do šestnácté etapy, která končí na ikonické Větrné hoře Mont Ventoux. Etapa Tour zde přímo na vrcholu končila naposledy v roce 2013, o tři roky později, kdy Chris Froome po střetu s motorkou část kopce běžel po svých, organizátoři cíl kvůli větru posunuli níž.
V sedmnáctém dílu by si to o vítězství mohli na 161kilometrové trase do Valence rozdat sprinteři, či uprchlíci.
Osmnáctý díl se opět vrátí do velehor. Na 171 kilometrech čekají hned tři obávaná stoupání, které mají kolem dvaceti kilometrů. Col du Glandon, Col de la Madeleine a cílové Col de la Loze.
Právě na tomto vrcholu si v roce 2023 Tadej Pogačar prožil dost možná nejhorší den na kole ve své kariéře.
Devatenáctý díl pokračuje v horském duchu. Půjde o krátkou, zato tuze náročnou etapu. Na 130 kilometrech peloton zdolá hned pětici vrchařských prémií a finišuje se na La Plagne.
„Ten bude se svými devatenácti kilometry působit takřka nekonečně,“ tuší Prudhomme.
Na něm se také odehraje možná poslední bitva mezi favority. Dvacátá etapa do Pontarlier už totiž neobsahuje tak náročná stoupání a rozdat by si to na ní mohli klasikáři.
A poslední, jedenadvacátá etapa? Ta se po roční změně opět ponese v duchu sprinterského svátku na Champs-Élysées.
Program 112. ročníku cyklistické Tour de France5. července - 1. etapa: Lille - Lille (185 km) |
































