Kdysi mu v televizní sérii na Netflixu dali přezdívku Jasper Disaster (Pohroma).
To proto, že nedokázal naplnit předpoklady, které měl. V roce 2021 na Tour sbíral druhá a třetí místa. Sezonu nato načal závod podobně. A když si už myslel, že konečně vyhrál, a mohutně slavil, po chvíli mu sdělili: Kdepak, vyhrál Wout van Aert. „Trapas,“ vyčítal si.
Dnes už mu tak nikdo neřekne. Z Philipsena je velký vítěz.
V nejistém cyklistickém povolání sprinter, v němž mnozí vylétli, pár měsíců vítězili, načež upadli do průměru, se už sezony drží mezi naprostou elitou.
V hlavní roli vítr. Visma rozdělila peloton a první žlutý dres si pohlídal Philipsen |
Ukazuje, že uspěje i v těžších profilech, zvládá technické klasiky. Jeho spolupráce s nizozemským kolegou z Alpecin Deceuninck Mathieuem van der Poelem jen těžko hledá konkurenci.
Na start letošní Tour se Philipsen postavil se sbírkou třiapadesáti profesionálních vítězství. Vyhrál slavný monument Milán-Remo, devět vavřínů měl z Tour. Na ní dokonce před dvěma roky získal zelený dres.
A teď má v sedmadvaceti letech i žlutý. Právě proto ta slova o nezapomenutelném triumfu.
Jasper Philipsen slaví v cíli úvodní etapy Tour de France.
„Obrovská čest si tenhle trikot obléct. Až s ním zítra vyrazím na trať, povezu ho s hrdostí,“ hřálo ho na tiskové konferenci.
Pro ryzího sprintera jde o něco skutečně výjimečného. Když ho v roce 2016 konečně uzmul Brit Mark Cavendish, vykládal: „Kolem tohoto závodu se točí celá moje kariéra. Mám žlutý dres! Něco neuvěřitelného.“
Marcel Kittel, jenž ho získal v letech 2013 a 2014, zase líčil: „Nemyslel jsem si, že to je vůbec možné.“
Čistokrevný sprinter má na něj šanci zpravidla jen v první etapě. Ta navíc pochopitelně nesmí obsahovat žádné kopce. Dřív takové úvody Tour byly běžné, její současní „malíři“ už ale rádi začínají náročnějšími dějstvími.
Jak nadávkovat napětí ve 21 etapách: hory, spurty, vítr aneb o alchymii trasy Tour |
Však také, pokud byste hledali Philipsenova předchůdce, museli byste zabrouzdat až do roku 2020, kdy vyhrál Nor Alexander Kristoff.
Následující zahajovací dějství patřila typologicky jiným mužům. Landerneau rozjásal domácí miláček Julian Alaphilippe. Časovka v Kodani překvapivě patřila Belgičanu Yvesi Lampaertovi. V Bilbau unikl Brit Adam Yates následovaný bratrem Simonem. Loni v Rimini zase při derniéře na Tour poprvé výsostný trikot vybojoval Francouz Romain Bardet.
Až teď se konečně dočkal další pořádný rychlík.
O tom, že rovinatá etapa dopadne takto, se hovořilo už dlouho dopředu. „Žlutý dres je cíl,“ nezastíral Philipsen, když ve čtvrtek před slavnostní prezentací hovořil v budově opery a divadla v Lille s novináři. „Tohle je pro mě poprvé, kdy mám šanci. V roce 2019, jsem byl příliš mladý. Pak byli sprinteři bez šance. Taková příležitost se už nemusí opakovat ani v dalších letech, takže mě čeká dost důležitý den.“
Cyklisté přijíždí do cíle první etapy Tour de France v Lille.
Ani šéf Tour Christian Prudhomme o sprinterském rozuzlení tehdy moc nepochyboval: „Sprinterské týmy si to pohlídají. U Citadely se odehraje velká bitva, po níž nalezneme Kristoffova nástupce.“
Z části se jeho slova potvrdila, z části ne.
Strach stranou a nebrzdit! Tour má začít hromadným dojezdem. Co se při něm děje? |
Mnoho sprinterských vláčků hektický a větrný úvodní den nezvládlo. Ital Jonathan Milan z Lidl-Trek. Belgičan Tim Merlier z Quick-Step Soudal. Právě tihle dva měli spolu s Philipsenem podle expertů tvořit trio největších favoritů.
Jenže šestnáct kilometrů před páskou se peloton rozpojil na dvě části, Milan i Merlier se ocitli pozadu a brzy bylo jasné, že jsou definitivně bez šance.
„Věděli jsme, že k rozdělení může dojít. Jen jsme samozřejmě neměli ponětí, kdy se to může stát,“ popisoval Philipsen. „Proto jsme si dali za úkol, že musíme zůstat celý den vepředu, být pozorní a soustředění.“
V necelé čtyřicítce jezdců, která se odpoutala, byla z Alpecinu hned pětice cyklistů. Kromě dvou hlavních pomocníku do sprintu Van der Poela a Kadena Grovese měl lídr ještě k ruce Jonase Rickaerta a Xandra Meurisseho.
„Bylo důležité, že jsem měl u sebe všechny silné parťáky,“ říkal Philipsen. „Kdo další je ve skupině s námi, jsem zprvu nevěděl. Až po chvíli jsme zjistili, že v ní Merlier ani Milan nejsou. Ale nic to pro mě neměnilo. Nevěděl jsem, jak moc jsou pozadu a jestli se nevrátí zpět. Takže jsme dál bojovali o pozice a soustředili se na sprint.“
Ten si už vychutnali. Do poslední rovinky přilétli na čele, Van der Poel s Grovesem načali belgickému rychlíkovi finiš a on přidal vítěznou tečku.
Novináři klušou vedle vítěze 1. etapy Jaspera Philipsena.
Podél hrazení se ho sice snažil stíhat eritrejský obhájce zeleného dresu Biniam Girmay, Philipsen mu ale v dlouhém sprintu postupně odjížděl. Triumfoval s jasným náskokem.
„Byla to rozhodně týmová práce a jsem hrdý, jak jsme jeli. Všichni jsou ve skvělé formě. Dodává nám to spoustu motivace do nadcházejících dnů,“ vydechl.
Mezera dvě stě metrů? Už to nepůjde. Bittner musí na Tour vyhlížet další šance |
Jestli mu žlutý dres přidá na extra výkonu v nedělním náročném závěru se třemi krátkými, ale strmými stoupáními u pobřeží Lamanšského průlivu v Boulogne-Sur-Mer a udrží ho, si nicméně jistý nebyl.
Už nyní ale Philipsen říká: „I kdyby šlo jen o jeden den, moc to pro mě znamená.“
