„Hektické, šílené, super těžké až do konce.“
Přesně tato slova použil Tadej Pogačar, aby popsal 220 kilometrů dlouhou etapu, kterou právě ovládl.
Středeční kostky v kombinaci s délkou čtvrtečního pokračování, bočním větrem, náročným závěrem a vysokým tempem vytvořily z dlouhé štreky vyčerpávající zkoušku.
ONLINE6. etapu jsme sledovali podrobně. |
Dle plánu měl první závodník do cíle dorazit nejdříve v 17:15, místo toho se křepčící Pogačar přes cílovou pásku přenesl takřka o půlhodinu dříve.
„S každým vítězstvím je to čím dál lepší,“ usmíval se slovinský mladík a současně si stíral pot z čela. „Cítil jsem, že jsem měl dobré nohy, abych se do toho pořádně opřel. Poděkování patří mému týmu, který odvedl neskutečnou práci a hodně mi pomohl.“
Podívejte se na závěr šesté etapy Tour de France:
Až do závěrečného stoupání měl k dispozici dva týmové kolegy. Sám tempo zostřil na těžké 800metrové stěně s průměrným převýšením přes 12 % a na posledním kopci do cílového Longwy reagoval na útočícího krajana Primože Rogliče. Suverénně se přes něj i ostatní konkurenty přehnal.
Navíc převzal vedení v celkové klasifikaci. Nejlepší pozici měl původně Američan Neilson Powless z EF Education, který sice dojel mezi nejlepšími, jenže se neumístil na stupních vítězů. Pogačar si naopak díky prvnímu místu vysloužil desetisekundovou bonifikaci, která ho oblékla do žlutého dresu.
S nejcennější cyklistickou relikvií se naopak rozloučil Wout van Aert z týmu Jumbo Visma, který v úvodní třetině etapy poměrně překvapivě zaútočil a pustil se do úniku, nicméně jedenáct kilometrů před cílem byl dostižen.
„Už jsem si myslel, že to dotáhne,“ přiznal Pogačar. „Šel jako ten nejsilnější do úniku, ale nakonec byl peloton lepší a zvládl to,“ dodával.
Třiadvacetiletý rodák z Komendy si tak navléká dres, v němž si ho příznivci cyklistiky už za poslední dva roky zvykli vídat, kdežto van Aert si upevnil zelený trikot, na který před Tour vyhlásil útok. Puntíkatý dres dál patří Magnusi Cortu Nielsonovi.
Právě s pořadím vrchařské soutěže může výrazně zamíchat páteční etapa startující z Tomblaine. První horský test 109. ročníku nejslavnějšího cyklistického závodu totiž vyvrcholí dojezdem na ikonickou Planinu krásných dívek.
Jak se vše odehrálo
Nejdelší etapa Tour? Přes kopce i Ardeny. Kopcovitá etapa s těžkým závěrem v podobě čtyř krátkých prudkých stoupání – z toho jedno s průměrným sklonem přes 12 %. Taková měla být šestá epizoda závodu, nejdelší v letošním ročníku, která startovala v belgickém Binche a vedla do francouzského Longwy den po vyčerpávající jízdě na kostkách.
Vysoké tempo, hvězdné útoky. Náročnost etapy ještě umocňoval silný boční vítr, který připomínal jarní klasiky v Ardenách. Peloton se neustále natahoval, stahoval, zužoval a rozšiřoval. Rychlostní průměr v úvodní hodině vyrostl nad 52 kilometrů za hodinu. Hodně aktivní byli jezdci v nejcennějších dresech. Ať už šlo o van Aerta ve žlutém, nezničitelného Magnuse Corta Nielsena v puntíkatém či Tadeje Pogačara v bílém. Ani jeden z nich však neuspěl.
Co je s van der Poelem? Šokující záběry v úvodních dvaceti kilometrech mířily na jednoho z favoritů etapy Mathieuho van der Poela, který měl problém udržet se v pelotonu. Nizozemský klasikář nebyl v pohodě už ve středu na kostkách a sám hlásil, že na Tour „nemá nohy“. Pokud se situace nezmění, odstoupení jedné z hvězd současné cyklistiky se jeví být jako nevyhnutelné.
Van Aert znovu nastupuje. Nebývají to často vídané scény: muž ve žlutém opakovaně útočí. Van Aert za to znovu vzal po 70 kilometrech a na francouzském území společně s dalšími dvěma zajímavými jmény – Jakobem Fuglsangem (Israel Premier–Tech) a Quinnem Simmonsem (Trek) vytvořil proti unavenému pelotonu únik dne. Náskok vyrostl přes čtyři minuty...
Pomocníci Pogačara v problémech. Zatímco van der Poel povětšinou uzavíral hlavní balík, za ním se utvořila osmičlenná skupinka. Velké problémy s větrem měl typický vrchař George Bennett, novozélandský domestik Pogačara. Překvapivě pak ztrácel také další kolega z týmu UAE Marc Hirschi.
Vrchařská prémie pro Simmonse. Poprvé na letošní Staré dámě se v závodě objevila vyšší než 4. kategorie vrchařské prémie, a to „trojka“ Côte des Mazures. Dva body na ní bez většího boje sebral Simmons, bod Fuglsang. Van Aert se dopředu vydal zřejmě kvůli jinému dresu.
Lídr atakuje 200 bodů. Na sprinterské prémii v obci Carignan totiž vyvinul větší snahu a dojel si pro dvacet bodů, kterými zvýšil svůj náskok v bodovací soutěži. Celkově nashromáždil 198 bodů a v boji o zelený trikot atakuje výkony Petra Sagana.
Zpět v balíku. Do hlavního pole se i k úlevě šéfů týmu UAE ještě mezi prémiemi vrátila zmíněná osmička jezdců, u které se zdálo, že bude spíše bojovat s časovým limitem. Také si pak dva její členové, Max Walscheid z Cofidisu a Jack Bauer z BikeExchange, náležitě gratulovali.
Fuglsang si vystupuje. A v hlavní roli opět kamery. Tentokrát zachytily, jak se ve tříčlenném úniku Fuglsang řadí vedle van Aerta a cosi mu slovně i gesty vysvětluje. Belgický jezdec se řadí dopředu, ustaraně zvedá rty k nosu a šlape dál. Dánský souputník mu pravděpodobně vyřídil, že už má dost. O chvíli později se vrátil do pelotonu. Uprchlické trio se snížilo na duo.
Peloton zostřuje tempo, van Aert také. Dvojice si udržovala náskok kolem dvou minut, 40 kilometrů před cílem však na čelo pelotonu nasedly týmy Bahrainu, UAE a EF Education i s nezmarem Cortem, který balík chvíli rovněž táhl. Van Aert o dalších deset kilometrů později odpáral vyčerpaného Simmonse, který s křečovitým výrazem tahal nohy. Před lídrem celkového pořadí byl 30kilometrový sóloúnik už pouze s minutou k dobru.
Sebraný bodík a konec pozoruhodné akce. Van Aert ještě přejel přes vrchol 4. kategorie Côte de Montigny-sur-Chiers a získal druhý bod do soutěže o krále hor, krátce nato jej hlavní pole pohltilo. Zajímavý útok jezdce ve žlutém, který byl ještě navíc považován za jednoho z favoritů etapy, naboural očekávání cyklistické veřejnosti.
Kritická situace pro Vlasova. Zatímco van Aert se propadal za peloton a nakonec dojel se ztrátou 7,5 minuty, v hlavním poli se padalo přímo. Nervózní závěr vyústil ve dvě nepříjemné situace, přičemž u té druhé se ocitl lídr Bory pro celkové pořadí Alexander Vlasov. Před ním i jeho domestiky stál těžký úkol smazat nabrané manko ve sjezdech a stoupáních. Ruský cyklista dorazil jen s pětisekundovou ztrátou. Jeho pád mírně zdržel také Pogačara.
Bláznivá tečka za bláznivým dnem. Pro obhájce dvou posledních prvenství to neznamenalo až takový problém, rychle se vrátil do pelotonu a jako první odrážel (společně s Davidem Gaudem z FDJ) slibný útok Alexise Vuillermoze z TotalEnergies na Côte de Pulventeux. V závěru využil práce týmových kolegů a poradil si nejen s Rogličem, ale také sprinterem Michaelem Matthewsem či skvěle jedoucím vrchařem Gaudem.
Tour de France, 6. etapaBinche - Longwy, 220 km 1. Pogačar (Slovin./SAE Team Emirates) 4:27:13, 2. Matthews (Austr./BikeExchange-Jayco), 3. Gaudu (Fr./Groupama-FDJ), 4. Pidcock (Brit./Ineos Grenadiers), 5. Quintana (Kol./Arkéa Samsic), 6. Teuns (Belg./Bahrajn-Victorious), 7. Vingegaard (Dán./Jumbo-Visma), 8. Martínez (Kol./Ineos Grenadiers), 9. Roglič (Slovin./Jumbo-Visma), 10. Bardet (Fr./DSM) všichni stejný čas. Průběžné pořadí: 1. Pogačar 20:44:44, 2. Powless (USA/EF Education-EasyPost) -4, 3. Vingegaard -31, 4. A. Yates (Brit./Ineos Grenadiers) -39, 5. Pidcock -40, 6. Thomas (Brit./Ineos Grenadiers) -46, 7. Vlasov (Rus./Bora-hansgrohe) -52, 8. Martínez -1:00, 9. Bardet -1:01, 10. Gaudu -1:02. |