„Musím moc poděkovat svým kolegům, bez nich bych tohle nedokázal,“ uvedl Vingegaard v cílovém prostoru.
ONLINE reportáž18. etapu jsme sledovali podrobně |
Ve čtvrtek u něj byl nejvíce vidět týmový kolega Sepp Kuss a následně muž v zeleném Wout van Aert, který jej brutálním zrychlením odtrhl od Pogačara a dovezl k triumfálnímu závěru.
Poté, co sám belgický univerzál předváděl fantastický výkon a jel jakožto uprchlík o etapu i o puntíkatý dres, musel ustoupit ve prospěch lídra. Když cílem takřka 80kilový chlapík na třetím místě projížděl, stejně z něj vyzařovala upřímná radost.
Oproti van Aertovi o necelých dvacet kilo lehčí Vingegaard zvýšil náskok na Pogačara o minutu a 8 sekund na celkový odstup 3:26.
Závěrečný kilometr 18. etapy Tour de France:
„Neskutečné, přítelkyni a dceři jsem řekl, že chci pro ně vyhrát. Jsem moc hrdý, že to vyšlo,“ radoval se, ale stále se držel ve stavu bdělosti. „Nechci vůbec mluvit o tom, že jsem vyhrál Tour. Ještě není konec.“
Však měl v etapě namále, když odrážel jeden Pogačarův atak za druhým. Při následném sjezdu mu do vzduchu vyletělo zadní kolo. Tour pro něj mohla skončit. Z kritické chvíle se však dostal a sám na hlavního rivala, který v zatáčce spadl, posečkal.
„Viděl jsem, že úplně netrefil zatáčku a pak se tam svezl ve štěrku, tak jsem na něj počkal,“ prohodil v podstatě automaticky Vingegaard ke skvělému sportovnímu gestu, které přispělo k výraznému zmírnění souboje pojatého s maximální riskantností.
Pogačarův pád ve sjezdu:
Další útok od Slovince už nepřišel, s poslední rozhodující ranou přišel Vingegaard ve spolupráci s van Aertem, když Pogačar viditelně cenil zuby. Na obhájce dvou prvenství zbyla symbolická druhá pozice.
A ačkoli to tak možná ani nepůsobilo, etapa dala i pětadvacetiletému Dánovi pořádně zabrat: „Byl jsem hlavně rád, že už to skončilo, byla to strašná dřina. Ještě zbývají dva dny do Paříže, musíme zůstat soustředění,“ vyzýval se sobě vlastním ledovým klidem.
Stejně jako před osmi lety vyjel na vrchol Hautacam první muž ve žlutém. Tehdy to byl Vincenzo Nibali, nyní mladík, který má jako druhý Dán nakročeno k celkovému vítězství na Tour.
V roce 1996 se radoval Bjärne Riis, který na zmíněném kopci zase zlomil Miguela Induraina, jenže využíval zakázané látky.
Země lega a pohádek možná právě teď, o 26 let později, našla nového cyklistického hrdinu.
Naprosto suverénního. I v celkovém pořadí nově vyčnívá ohromná dvacetiminutová mezera dělící vedoucího a desátého jezdce.
Dánský cyklista Jonas Vingegaard si po 18. etapě Tour de France kromě žlutého trikotu oblékl i ten puntíkatý pro nejlepšího vrchaře.
Rozestupy se logicky zvětšily všude, první trio zůstává neměnné. Pódium uzavírá Geraint Thomas z Ineosu (+8:00), na čtvrté místo se posunul David Gaudu z FDJ, který se vyměnil s Nairem Quintanou ze stáje Arkéa.
Necelých sedm minut pak ztratil Romain Bardet (DSM), kterého předskočili aktivní Louis Meintjes (Intermaché–Wanty) a Alexander Vlasov z Bory. Do TOP 10 se nacpal Alexej Lucenko (Astana), kvůli němuž o jednu pozici spadl Thomasův týmový parťák Adam Yates a elitní desítku opustil Enric Mas (Movistar).
V pátek nejslavnější cyklistický závod pokračuje rovinatou etapou do Cahors. Ta je vyloženou výzvou pro sprintery, kteří ovšem musí být unavení. Kdo asi nebude mít dost, to bude nevyčerpatelný van Aert. Zaslouženě největší čtvrteční bojovník a velice pravděpodobně i největší bojovník 109. ročníku „Staré dámy“.
Jak se vše odehrálo
Horské finále: Na Hautacam! Naposledy se cyklisté vydali do hor, aby si v nich „zaspurtovali“. Organizátoři dali dohromady další poměrně krátkou etapu s třemi těžkými kopci v 80 kilometrech. Závěr po osmi letech vedl na slavný Hautacam.
Covid poslal domů i Froomea. Už se z toho stal smutný každodenní rituál. Ani ve čtvrtek se některým jezdcům nevyhly pozitivní výsledky testů. A nyní šlo o velká jména. Kromě takřka nezdolných Damiana Carusa (Bahrain-Victorious) a Imanola Ervitiho (Movistar), kteří Grand Tours pravidelně dokončují, peloton opustil i čtyřnásobný vítěz závodu Chris Froome. Startovní pole se zúžilo na 140 cyklistů.
Van Aert okamžitě vyráží. Jen co ředitel závodu Christian Prudhomme odmával start, bleskově kupředu vystřelil zelený van Aert, který už matematicky o svůj trikot nemohl přijít. Čtvrtečnímu pokračování nastolil pekelné tempo a zároveň mohl být kdykoli k dispozici lídru Vingegaardovi.
Bjerg mimo balík. Rychlostní průměr za první hodinu? 49,6 km/h. Asi už by to nikoho nemělo překvapovat, ale opět se naplno závodilo od začátku. Ostrý kalup neunesl ve středu aktivní Mikkel Bjerg (UAE) a Pogačarovi zbyl k ruce jediný pomocník – Brandon McNulty.
Jede na rekord? Na sprinterské prémii si pro dalších 20 bodů dojel opět van Aert. To už bylo ve chvíli, kdy se od hlavního pole přece jen odtrhla ohromná skupina čítající 36 jmen. A co by si Belgičan nevzal další body a s tím se pojící finanční prémie? S 436 body atakuje magickou 500bodovou hranici. Rekord z roku 1959 a 613 bodů Francouze Andrého Darrigadea asi nepřekoná, ale druhý nejvyšší zisk (Peter Sagan, 477) se svou formou takřka jistě ano.
Geschke nemá den. V čele pelotonu udával tempo zejména tým Cofidis. Logicky. Jel totiž na Simona Geschkeho v puntíkatém a naháněl únik. Avšak úprku Giulia Cicconeho (Trek) nezabránil. Geschke pak při stíhačce v kopci vyčerpal síly a propadl se výrazně dozadu, kdežto italský jezdec bez větší námahy vyhrál první vrchařskou prémii na Col d’Aubisque a zamotal soutěž o krále hor.
Meintjes chce výš. První vážnější atak v celkové klasifikaci rozpoutal sedmý muž pořadí Jihoafričan Meintjes, který si vypracoval až tříminutový náskok a držel se přibližně minutu a půl za vedoucími cyklisty. Reálně tak ohrožoval Bardeta, Gauduho i Quintanu.
Neexistence pelotonu. Meintjes dobře využil situace, kdy se hlavní skupina mimořádně rozmělnila v kroužek lídrů a pár jejich domestiků. Najednou ztrátu neměl moc kdo sjíždět.
Nesmrtelný McNulty. Ve středu táhl nejlepší duo letošní Tour necelou hodinu a očesal zbytek hlavních favoritů, o den později opět sedl na čelo ve stoupání na zcela nový kopec Col de Spandelles. Neuvěřitelnou výkonnost ukázal Pogačarův domestik McNulty. Meintjesův náskok se rozplýval, Bardet odpadal a Mas, který se mimochodem také v první polovině etapy vydal dopředu, nevypadal dobře a propadal se závodem.
Pogačarovy první nástupy. Zpoza McNultyho se do dalšího nástupu pustil Pogačar, leč Vingegaard se za něj opět přilepil – zase jako jediný. Pak se k dvojici připojil Vingegaardův pomocník Kuss. A co víc, Jumbo má stále na čele v úniku van Aerta a k němu ještě Tiesje Benoota... Uběhly další minutky, dotáhli se Thomas, Yates či Quintana, a Pogačar za to opět vzal.
Klidný Thomas se zvedá. Rozhodl se pro novou taktiku, čtyřikrát krátce zvýšil tempo, aby Vingegaarda uvařil. Zničehonic se do útoku pustil i tempař Thomas a předjel oba hlavní aktéry boje o žlutý trikot. Pak Pogačar znovu udeřil a Vingegaard se poprvé připojil za jeho zadní kolo po delší chvíli... Slovinec v bílém dresu udržoval vysoké otáčky, předjel Thomase a doháněl s Vingegaardem v zádech jednoho uprchlíka za druhým – včetně Benoota. Van Aert přesto zůstával v klidu a k Dánovi se nevracel.
Zelená i s puntíky? Možná to bylo proto, že chtěl jet na vítězství v etapě a vedení týmu si ohromně věřilo. V kopci navíc odpadl Ciccone a najednou byl van Aert i ve hře o puntíkatý dres, čímž by získal unikátní kombinaci podobně jako legendární Eddy Merckx v roce 1969. Prémii na Col de Spandelles totiž ovládl a připsal si 10 bodů. Velký boj ale zuřil za ním.
Maximální riziko. Na závěr kopce zase nastoupil Pogačar, leč náskok nezískal. Ve sjezdu posléze ustřelilo zadní kolo Vingegaardovi, který byl kousíček od těžkého pádu. Krátce nato už šel v ostré zatáčce k zemi Pogačar a odřel se vzadu na stehně. Dánský rival na něj však sportovně počkal, oba si podali ruku a riskantní boj se přeměnil v klidnou jízdu. K oběma favoritům se připojili i Meintjes s Thomasem, Vingegaard měl k ruce Benoota a Kusse. Gaudu, Quintana, Vlasov a Yates zaostávali o minutu.
Dotáhnutí úniku. Nastala neobvyklá situace, tým Jumbo Visma v čele s Kussem naháněl van Aerta v úniku, aby Pogačar nazaútočil na Vingegaarda. Skupinka favoritů se znovu zužovala. Uprchlíci zbyli tři, vedle lídra bodovačky ještě po triumfu lačný Thibaut Pinot (FDJ) a další skvělý vrchař Daniel Martínez z Ineosu.
Únik, nebo lídři? Pinot nastoupil, ale oba jeho soupeři bez větších obtíží zaregovali, pak se do pedálů v horách opřel van Aert a Francouz odpadl. Favorité se dál přibližovali, až nakonec osamocení Vingegaard s Pogačarem Belgičana již bez Martíneze docvakli. 4,5 kilometru před cílem se rozhodlo, mladý Slovinec zaplatil za útoky a van Aert s plným nasazením otevřel Vingegaardovi cestu k cennému etapovému vavřínu.
Tour de France 202218. etapa, Lurdy - Hautacam (143,5 km) 1. Vingegaard (Dán./Jumbo-Visma) 3:59:50, 2. Pogačar (Slovin./SAE Team Emirates) -1:04, 3. Van Aert (Belg./Jumbo-Visma) -2:10, 4. Thomas (Brit./Ineos Grenadiers) -2:54, 5. Gaudu (Fr./Groupama-FDJ) -2:58, 6. Lucenko (Kaz./Astana-Kazachstán), 7. Martínez (Kol./Ineos Grenadiers) oba -3:09, 8. Kuss (USA/Jumbo-Visma) -3:27, 9. Vlasov (Rus./Bora-hansgrohe) -4:04, 10. Pinot (Fr./Groupama-FDJ) -4:09. Průběžné pořadí: 1. Vingegaard 71:53:34, 2. Pogačar -3:26, 3. Thomas -8:00, 4. Gaudu -11:05, 5. Quintana (Kol./Arkéa-Samsic) -13:25, 6. Meintjes (JAR/Intermarché-Wanty-Gobert) -13:43, 7. Vlasov -14:10, 8. Bardet (Fr./DSM) -16:11, 9. Lucenko -20:09, 10. A. Yates (Brit./Ineos Grenadiers) -20:17. |