Dokázal v této sezoně málo vídané, porazil Slovince Tadeje Pogačara z UAE v přímém souboji. Také se snad definitivně ubezpečil: Jsem ve výtečné formě. Zranění už je za mnou.
Za cílem v Le Lioran se proto nejprve chytil za hlavu a poté mu z očí tekly slzy. „Hodně emotivní,“ soukal ze sebe sedmadvacetiletý obhájce titulu a několikrát se přitom zadrhl. „Po pádu... Po všem, čím jsem si v posledních třech měsících prošel… Vážně jsem si myslel, že snad zemřu… A teď tady sedím s vítězstvím na největším závodě světa. Neuvěřitelné. Nezvládl bych to bez podpory rodiny.“
Bylo čtvrtého dubna, když na závodě Kolem Baskicka stejně jako další hvězdy Belgičan Remco Evenepoel či Slovinec Primož Roglič podklouzl v zatáčce, propíchl si plíci, zlomil klíční kost a dvě žebra.
Dvanáct dní posléze strávil na lůžku v nemocnici a mnoho dalších mu zabrala rekonvalescence doma.
Dojatý dánský cyklista Jonas Vingegaard (Visma) v cíli jedenácté etapy Tour de France, kterou vyhrál před Tadejem Pogačarem.
„Při návratu na kolo jsem měl pocit, že jsem tak daleko od předchozí formy,“ přiznal lídr Vismy na startu Tour. „Strachoval jsem se, že do závodu ji už nemůžu získat zpět. Měl jsem jen měsíc a půl správné přípravy.“
Teď si ale může říct: Uspěl jsem!
Jistě, Tour je teprve polovině a ta největší stoupání ještě na peloton čekají. Je klidně možné, že se tréninkové manko projeví až ve třetím týdnu, nyní ale za Pogačarem nijak výrazně nezaostává.
Po jedenácté etapě na něj ze třetí pozice ztrácí 1:14 minuty. Nestačil na něj zatím jen ve čtvrté etapě s přejezdem přes Galibier, kde přišel o 37 sekund, a o tři dny později v časovce, kde nabral manko 25 sekund. Další vteřiny ztratil na bonifikacích.
Dvě rány pro lídra Pogačara. Nevěřící Vingegaard ho dojel a v cíli porazil |
Jinak se ale drží. Ve druhé etapě při strmém kopci v Boloni jako jediný stačil razantními nástupu Slovince. Mazácky si spolu s týmem pohlídali obávanou devátou etapu se šotolinovými úseky, ačkoliv jel kvůli defektu desítky kilometrů na kole kolegy Jana Tratnika.
A ve středu ho v tuze náročné etapě s šesti vrchařskými prémiemi a více než 4000 nastoupanými metry dokonce předčil.
„Jonas je v top formě. Ve spurtu ukázal neskutečnou sílu,“ uznal i samotný Pogačar.
A sportovní ředitel Vismy Frans Maassen před svým svěřencem smekl: „Před šesti týdny jsme si ani my něco takového nedokázali představit. Zranění byla vážná, vidět ho v nemocnici i další týdny poté bylo hrozné. Už jen to, že se na Tour vrátil je vítězství. A že zde ještě jede takto? Bláznivé. Jsme na něj moc hrdí. Středeční triumf je pro jeho sebevědomí obrovskou vzpruhou. Boj o titul bude ještě napínavý.“
Přitom se už zdálo, že si fenomenální Slovinec v jedenáctém dějství pojede už pro šestnácté sezonní vítězství.
Dánský cyklista Jonas Vingegaard (Visma) míří s lídrem závodu Tadejem Pogačarem z UAE za zády do finiše jedenácté etapy Tour de France.
Jedenatřicet kilometrů před cílem se během stoupání Puy Mary vzdálil všem soupeřům a na Vingegaarda získal třicet pět sekund k dobru.
Je rozhodnuto? Ano, myslel si i Dán.
„Čekal jsem, že zbytek etapy už pro mě bude něco jako časovka. Že si pojedu svoje tempo a budu se snažit limitovat ztráty. Při dalším stoupání ale slyším ve sluchátkách, že se mu přibližuju. Ztráta byla najednou jen deset sekund a už jsem ho viděl před sebou. Tehdy jsem začal věřit, že ho fakt doženu,“ vykládal.
Pogačar se mezitím nervózně ohlížel za sebe. Přes další vrchol Col de Pertus se ještě přehoupl jako první, to od něj ale bylo vše.
Vacek: Být lídrem na Tour? Neříkám ne. Ale teď bych se z toho zhroutil |
„Cítil jsem se dobře, tak jsem zaútočil,“ povídal Slovinec z UAE. „I pak jsem na tom byl fajn, ale Jonas byl prostě lepší. Počkal jsem na něj, stejně by mě dojel, a finišovali jsme spolu.“
Jakmile se Vingegaard vrátil k Pogačarovi, ukazoval více sil. Na posledním stoupání se zdálo, že by se ho snad mohl pokusit i setřást, definitní krok k vítězství se ale rozhodl nechat až na spurt.
I to svědčí, jak na tom je. Vždyť pokud v minulých letech v něčem za Pogačarem zaostával, byla to právě výbušnost a maximální výkon na krátkých úsecích.
Dva nejlepší cyklisté současnosti, Jonas Vingegaard (vlevo) s Tadejem Pogačarem, se rvou o vítězství v jedenácté etapě 111. ročníku Tour de France.
„Nemyslím si, že jsem v nejlepší formě, co jsem byl. Ale cítím se dobře. Vůbec nevím, jak se mi to podařilo. Vždyť jsem měl jen měsíc a půl tréninku,“ kroutí lídr Vismy hlavou. „Doufám, že šlo o zlomový bod. Nejen pro tento závod, ale pro celou sezonu. Snad to odteď bude jen lepší a lepší.“
Pogačar slova, že by ho dílčí porážka nějak zneklidnila, odmítl. „Dobře, vyhrál ve spurtu. Měl dobrý den, ale ten jsem měl, myslím, i já. Psychicky mě to nepoznamená, jsme vyrovnaní. Pyreneje se blíží, v nich budou ještě náročnější stoupání, tam teprve uvidíme,“ řekl.
Ve čtvrtek a v pátek se Tour ještě vrátí na rovinu. O víkendu už ale velehory čekají.
I díky Vingegaardovi by měly nabídnout parádní podívanou.
