Philipsen tak vlastně jen potvrdil tvrzení některých bývalých kolegů, kteří naznačovali: Když Jasper vítězí, je velmi příjemným společníkem, ale jakmile se mu nedaří, dokáže být protivný, vytočený, hledající viníky všude jinde než u sebe.
Pokud však byl v sobotním večeru frustrovaný také Mathieu van der Poel, své naštvání přetavil v nesmírně bojovný výkon v nedělní kopcovité etapě do Usselu. Stal se hnacím motorem úniku, v němž po jeho akceleraci nakonec zůstali pouze čtyři muži - a na cílové rovince udolal jak Nora Johannessena, tak Brita Pidcocka.
„Začátek Tour pro náš tým nebyl právě nejlepší, ale nepřestávali jsme si věřit,“ říkal poté. „Nebyl jsem si dnes jistý, kolik sil mi pro spurt zbylo, protože jsem vydal v etapě spoustu energie, abych náš únik udržel naživu. Ale nakonec jsem měl na vítězství nohy.“
Van der Poel se dočkal. Po velkém boji s vedrem a pelotonem slaví na Tour vítězství |
Odměnou v cíli mu byl polibek od manželky a pochvala od otce, někdejšího mistra světa v cyklokrosu Adriho van der Poela, jenž bez servítek vykládal: „Pro Mathieua je to to zadostiučinění po dvoudenní práci pro Jaspera, kterou Jasper ve spurtech nedokázal dokončit.“
V Usselu zároveň syn opět jednou překonal otce.
Svým třetím etapovým triumfem na Tour v kariéře totiž Mathieu „unikl“ v rodinném souboji Adrimu, který má v této statistice dva.
„V první hodině etapy jsem se necítil moc dobře, ale potom se mé nohy zlepšovaly a nakonec mě ani to vedro (37 stupňů) tolik neovlivňovalo,“ svěřoval se.
Na posledním kategorizovaném stoupání Mont Bessou, 25 kilometrů před cílem, se náskok skupiny uprchlíků smrskl na půl minuty a zdálo se, že s jejich nadějemi je amen.
Pak van der Poel razantním nástupem roztrhal skupinu a současně opět navýšil náskok úniku na minutu.
Přestože prořídlý peloton v závěru etapy stahoval a stahoval, na cílové pásce jim šest sekund zůstalo k dobru.
„Byla to jedna z nejtěžších etap, jakou jsem kdy jel,“ bilancoval Nizozemec.
Ale vyhrál ji.
A očekává narození potomka.
Svět je krásný.
Kromě van der Poelova vítězství se za cílem hojně řešily dvě otázky pojící se s devátou etapou.
Proč stáj Lidl-Trek tentokrát nedokázala využít početného zastoupení v úniku i v hlavním poli k etapovému vítězství v podobném stylu jako ve čtvrté etapě?
A proč stáj UAE Emirates usilovně tahala tempo na špici, i když v úniku nebyl žádný jezdec, který by významněji ohrožoval výsostnou pozici Tadeje Pogačara v celkové klasifikaci?
Manažer týmu UAE Mauro Gianetti po etapě ujišťoval: „Nesnažili jsme se ten únik sjet.“
Dobře, jak tedy vysvětlí, že jeho jezdci po celou etapu drželi uprchlíky v dosahu jedné minuty?
„Pokaždé, když jsme v pelotonu v udávání tempa polevili, jezdci začali znovu útočit,“ tvrdil Gianetti. „Někteří z nich byli cyklisté, kteří stále ztráceli v celkové klasifikaci jen pár minut. Opravdu jsme se snažili postupně snižovat tempo, jenže některé týmy nebyly na rozdíl od nás spokojeny se složením úniku.“
Slovinec Tadej Pogačar ve žlutém dresu spolu s týmovými kolegy během deváté etapy Tour de France
„Pak jsme si v určitém okamžiku etapy řekli, že budeme vysoké tempo udržovat trvale,“ podotkl Gianetti. O to se na čele pelotonu starali především Tim Wellens a Felix Grossschartner.
Když se v čele závodu vytvořila osmička uprchlíků, z nichž nejvýše umístěným jezdcem v celkovém pořadí byl průběžně třináctý Nor Tobias Johannessen (ztráta 9:42 minuty), sportovní ředitelé UAE dali svým jezdcům do vysílaček údajně pokyn: „Tohle složení nám vyhovuje, dopřejte uprchlíkům víc času.“
Můžete tomu věřit - a nemusíte.
Tim Wellens přiznal: „Nechtěli jsme ten únik dojet, ale když se potom do toho vložil Ineos a začal také pracovat na špici, bylo našim plánem B jet ve finiši o etapu s Isaakem Del Torem, ačkoliv o tom jsme zpočátku vůbec neuvažovali. Etapy s takovým profilem vyhrávají jiné typy jezdců.“
Žlutý Pogačar po etapě shrnul nedělní úsilí UAE do dvou vět: „Prostě jsme jeli naše vlastní tempo. A chtěli dojet v poklidu.“
A jak to bylo se zeleným Madsem Pedersenem?
Pro něj úkol číslo jedna zněl: vyhrát prémiový spurt, ke kterému kvůli zkrácení etapy došlo už na 14. kilometru.
Parťáci z Lidl-Treku, s mocným přispěním Mathiase Vacka, mu předtím připravili vynikající výchozí pozici, vysokým tempem v mírném stoupání utavili soupeře a Pedersen na prémii porazil Girmaye i Philipsena.
Potud splněno. Ale pak?
Jedním z žolíků Lidl-Treku pro tuto etapu měl být Vacek, ten však odpadl už na prvním ze čtyř kategorizovaných stoupání, postupně nabral ztrátu 9:54 minuty a v celkovém pořadí sestoupil z 10. na 24. místo.
Přesto měla stáj v osmičlenné skupině uprchlíků dva muže (Simmonse a Geeho) a v redukovaném pelotonu další čtyři (Ayusa, Skjelmoseho, Veronu a Pedersena).
„Mads byl po boji o prémii dost unavený. Proto jsme se rozhodli, že ho do úniku nepošleme a vyslali dopředu jiné dva jezdce,“ vysvětloval sportovní ředitel Steven de Jongh.
Dán Mads Pedersen během deváté etapy Tour de France
Nicméně nadále kalkulovali s variantou, že únik bude dostižen a Pedersen poté získá etapu ve spurtu, protože většina elitních spurtérů byla tou dobou z pelotonu odpárána. Této variantě napomáhala i snaha UAE nepovolit uprchlíkům příliš velký časový polštář.
„Jenže jak jsme se blížili k závěrečnému stoupání, Mads nám oznámil, že si není zcela jistý svýma nohama,“ líčil De Jongh. „Chtěli jsme tedy dopřát úniku více prostoru. Naši jezdci (Simmons a Gee) se však na poslední horské prémii nedokázali udržet van der Poela. Potom nebylo složité říct jim, ať počkají na balík a pomohou Madsovi.“
Ten už tou dobou táhli jezdci Ineosu, kterým se cyklisté Lidl-Treku pokusili z posledních zbytků sil alespoň částečně přispět k navyšování tempa.
Únik však nedostihli, Pedersen spurtoval jen o páté místo. O to jej navíc těsně připravil Filippo Ganna.
I tak Dán navýšil svůj náskok v bodovací soutěži na 45 bodů před Biniamem Girmayem z NSN.
Prvotní cíl vyhrát etapu se sice naplnit nepodařilo, ale mohlo to dopadnout i mnohem hůř, platilo v případě Lidl-Treku.
