Ne, tentokrát už na něj Mathieu van der Poel nevyzrál. V Rouenu se v úterním odpoledni neopakoval scénář z koncovky druhého dějství Tour do Boulogne-sur-Mer.
Účet Le Tour na síti X tudíž hned hlásal: „Pogačarova pomsta.“
Nejen to. Zároveň i splněný plán.
Když totiž Tadej Pogačar zkraje června opakovaně vyhrával etapy na přípravném závodě Dauphiné, prohlásil: „Sté vítězství kariéry bych si rád schoval na Tour.“
A má ho.
Stá výhra pro Pogačara! Slovinec zaútočil a zdolal Van der Poela. Ten ale Tour dál vede |
Když se ředitel závodu Christian Prudhomme před startem Tour rozhovořil o zdánlivě „příliš placatém“ úvodním týdnu, tvrdil: „Žádné strachy, už během něj uvidíme přímé souboje Pogačara a Vingegaarda.“
Měl pravdu.
A když manažer stáje UAE Emirates Mauro Gianetti minulou sobotu debatoval o klasikářských etapách prvního týdne, říkal: „Neočekávejte dalekosáhlé útoky Tadeje, jaké předváděl při jarních monumentech. Což však neznamená, že se nepokusíme o vítězství v etapách.“
Pokusili se – a získali ho.
„Super adrenalin a spousta útoků. Nádherná etapa,“ rozplýval se šťastný Pogačar za cílem.
Server procyclingstats o závěrečných kilometrech pouti z Amiens do Rouenu v předstihu napsal: „Milí jezdci, posledních 50 kilometrů čtvrté etapy to bude Tour kolem překážek. Úzké cesty, ostrůvky na silnici, retardéry, zúžení. Jeďte chytře. Tohle není motokárový závod.“
Favorité se snažili jet chytře. Současně dokazovali, že jsou tentokrát extrémně bojovně naladění.
Na předposledním kategorizovaném stoupání dne Cote de la Grand Mare vhodila pomyslnou rukavici do ringu stáj Visma, jejíž jezdci se dravě posunuli do čela. Mocný motor týmu Victor Campenaerts udával tempo, peloton výrazně zredukoval.
„Už v tu chvíli to tak moc bolelo,“ podotkl i Van der Poel, lídr Alpecinu.
Nevím, k čertu, co jíš, ale drž se toho. König o dominanci a metodách týmu Sky![]() |
„Věděli jsme, že finále etapy bude se všemi těmi překážkami na silnici dost chaotické,“ komentoval Matteo Jorgenson z Vismy. „Ale snažili jsme se ji vyhrát.“
Další part nicméně patřil jejich největším konkurentům. „UAE nás přečíslilo. Jsou vážně silní,“ uznal i Jorgenson.
Jhonatan Narvaéz nastartoval ofenzivu týmu UAE a s Pogačarem v závěsu se dostal do čela. Načež převzal dirigentskou taktovku Joao Almeida a ještě víc „přidal na plynu“.
A byli tady.
Na 14procentní rampě Saint-Hilaire, šest kilometrů před cílem, finální souboj započal! Útok Pogačar! Ta razance. To zrychlení.
Později Slovinec o svém nástupu s úsměvem vykládal: „Jel jsem na plný plyn. Na stupnici od jedné do deseti tak za dvanáct.“
Pouze Jonas Vingegaard se ho dokázal držet.
Ačkoliv... skutečně? Najednou se i mezi nimi otevřela mezera. Natrvalo? Ne, byla opět zacelena.
„Šlo o brutálně těžký závěr etapy,“ popisoval Vingegaard. „Krátká stoupání následovala jedno za druhým. Když Pogačar na Saint-Hilaire zrychlil, dokázal jsem se ho držet. V jednu chvíli mi sice na chvíli poodjel, ale viděl jsem, že i on se potýká s udržením ostrého tempa. Podařilo se mi rychle se vzpamatovat a ztrátu zacelit.“
Na startu etapy v Amiens se Dán zmínil také o tom, jak ve snaze vyrovnat se Pogačarově výbušnosti nabíral během sezony svalovou hmotu.
„Teď jsem vám předvedl, jak výbušný mohu být,“ řekl po etapě. „Byl to asi můj nejlepší výkon v historii během jedné minuty. Takže si myslím, že forma je dobrá.“
Sami dva zůstali v čele i v následném sjezdu, jenže ne nadlouho. Záhy se k nim přihnali parťáci: superdomestici Almeida (UAE) a Jorgenson (Visma), s nimi žlutý Van der Poel, Evenepoel a Onley, lídr týmu Picnic Post NL. Sedm cyklistů pro bitvu na cílovém mírném stoupání.
Dva kilometry před metou se pokusil atakovat Remco Evenepoel. „Možná byl ten útok až zbytečný,“ usoudil Belgičan později. „Jen jsem chtěl vidět, jestli ostatní zareagují, nebo ne.“
Zareagovali – a velmi rychle. Ocitli se na posledním kilometru. Almeida rozjížděl spurt Pogačarovi. Van der Poel se nemilosrdně cpal na první pozici. Ani Vingegaard se nevzdával.
Ovšem Pogačar ukázal největší tah na bránu (aneb cílovou čáru).
„Doufal jsem, že si sprintuji pro vítězství, jenže moje nohy už nechtěly spolupracovat,“ říkal Van der Poel. „Když máte nohy plné laktátu, nic s tím neuděláte. Dnes byl Tadej z nás nejsilnější. Prohrát s ním na takovém profilu není ostuda.“
Lídrovi UAE Emirates je stále jen 26 let. Mark Cavendish, s 35 etapovými triumfy rekordman Tour, tu ve stejném věku měl na kontě dvacet vítězných etap. Což je meta, kolem které se Pogačar může už v letošním ročníku přehnat – a v dalších letech vyrazit směrem k rekordu.
„Zatím je tahle Tour docela svěží,“ glosoval. „Vážně mě baví.“
„Báječný den,“ jásal manažer týmu UAE Gianetti. „Vyhráli jsme a zároveň celý tým ukázal, jak jsme skvěle připravení a oddaní Tadejovi.“
Pochvaly se od svého šéfa dočkal také tým Vismy. Po třetím místě Vingegaarda sportovní ředitel Grischa Niermann do mikrofonů sděloval: „Bylo působivé, jak se Jonasovi dařilo sledovat Pogačarův útok. Jsem hrdý na způsob, jakým jsme dnes závodili.“
Co se týče souboje o žlutý trikot, za cílem byl celkový čas Pogačara a Van der Poela na této Tour shodný, muselo je tudíž rozsoudit pomocné kritérium v podobě součtu umístění v jednotlivých etapách.
Pro Pogačara zněl: 18 + 2 + 71 + 1 = 92.
Pro van der Poela: 28 + 1 + 23 + 2 = 54.
Tak prosíme pěkně na pódium, pane Van der Poele, cosi tu pro vás máme.
A další ostře sledovaní muži pro celkovou klasifikaci?
Evenepoel dorazil do cíle se třísekundovým zpožděním. „Byl to dobrý den a krásné finále,“ tvrdil lídr týmu Soudal–Quick Step. „Jsem spokojený, i když jsem se v posledních 500 metrech ocitl na hranici možností. Už jsem prostě neměl nohy na spurt.“
Primož Roglič, lídr Bory, zaostal o 32 sekund, a zatímco se vyjížděl na trenažeru, vtipkoval: „Odstupy teď neřeším. Myslím hlavně na to, že by bylo hezké zase vidět Paříž. Už dlouho jsem tam s Tour nedojel.“
Stejně jako on ztratil 32 sekund také Enric Mas, první muž Movistaru. Předloni celkově pátý Carlos Rodriguez z Ineosu přijel 39 sekund po vítězi. A Santiago Buitrago, lídr Bahrainu, i Rogličův spolulídr Florian Lipowitz zůstali pozadu o 54 sekund
Ovšem vyvozovat kdovíjak zásadní závěry z prvních klasikářských soubojů ani Pogačarův tým zatím nechce. „Jen jsme si ujasnili, že to bude dlouhý souboj dalšího dva a půl týdne,“ konstatoval Gianetti.
Vysoké hory přijdou na řadu až v desáté etapě.
Ale už středeční 33kilometrová rovinatá časovka v Caen více napoví o aktuálním rozložení sil.
„Teď nás čeká ta pravá zkouška. Časovka je závodem pravdy. Pořadí Tour se v ní může docela rychle obrátit,“ říkal Pogačar.
Van der Poel vyrazí na trať ve žlutém trikotu stejně jako před čtyřmi lety do páté etapy, kterou byla tehdy rovněž rovinatá časovka do Laval Espace Mayenne.
Tehdy před ní konstatoval: „Nevěřím, že udržím žlutý dres.“
Po snad nejlepším časovkářském výkonu kariéry jej přesto před Pogačarem těsně uhájil.
V ročníku 2021 si však do boje proti času nesl náskok 39 sekund na Slovince – a uhájil z něj osm. Tentokrát nemá k dobru ani sekundu.
„Po závodě Dauphiné jsem se jednou v tréninku projel i na časovkářském speciálu, ale buďme realističtí: Ve středu půjde o můj poslední den ve žlutém dresu na této Tour,“ říká. „Každopádně bude pěkné opět jednou si v něm zajet časovku a oživit čtyři roky staré vzpomínky.“
Jak nadávkovat napětí ve 21 etapách: hory, spurty, vítr aneb o alchymii trasy Tour |
Skvělý časovkář Vingegaard naopak po žluté barvě pokukuje. „Pokusím se předvést co nejlepší časovku. Uvidíme, na co to bude stačit,“ pronesl Dán. „Ztrácím jen osm sekund, stát se může cokoliv.“
Trať se zdá být šitá na míru olympijskému vítězi a mistru světa v této disciplíně Evenepoelovi, ten však po zaváhání v závěru úvodní etapy okolo Lille zaostává v celkovém pořadí o 58 sekund.
Což je odhodlán změnit.
„Na začátku časovky je malé stoupání, ale nic šíleného, takže by mi profil měl opravdu vyhovovat,“ soudí. „Jsem namotivovaný získat trochu času nazpět.“























