Vzato čísly je to sedmadvacet míst a skoro tři minuty na medaili, stejně jako sedmnáct pozic a skoro přesně dvě minuty na olympiádu. První desítka jezdkyň si v Kodani totiž zajistila účast na londýnských hrách. "Uvidíme," řekla k dalším možnostem, jak se tam kvalifikovat.
Tak jaký je světový profipeloton?
To bylo strašný!
Takže časovka hodně bolela?
Já si říkala: Nesmím úvod přepálit. Trošku jsem se šetřila na druhé kolo a v něm to pak byl mazec.
Napálila jste ho ve stylu: vydržím, nebo umřu?
Jela jsem, co to šlo. V cíli jsem si řekla, že víc jsem ze sebe vydat rozhodně nemohla.
Šampionát byl pro vás prvním mezinárodním cyklistickým startem. Byla jste proto nervózní?
Nebyla. Nedumala jsem, kdo jede za mnou a kdo přede mnou. Stejně jsem je neznala.
Kdy jste byla vyčerpanější, v cíli zlaté rychlobruslařské pětky na olympiádě, nebo tady po časovce?
Asi na olympiádě, tam jsem se vůbec nemohla udržet na nohou. Tady jsem přece jen aspoň seděla na kole.
Co jste říkala další olympijské vítězce z rychlobruslení, Kanaďance Hughesové? Skončila pátá.
Clara je mašina! Její čas je famózní. Když jsem viděla, co předvedla, povídám: Tohle snad není možné. Neměla olympijský bronz na kole náhodou?
V Atlantě. Je dnešní výsledek pro vás i motivací? Chcete o to víc jednou porážet svět i na kole?
Bylo by fajn, kdybych jim to jednou ukázala. Ale to nesmím mít najeto 2 000 kiláků za rok, když ostatní mají 20 tisíc, to prostě nejde.
Co tedy s tím? Trenér Novák prozradil, že na příští sezonu už pro vás sehnal cyklistický profitým.
Ta je daleko. Teď pro mě zas bude důležitá zima a rychlobruslení.
A pak? Olympiáda v Londýně ještě není ztracená.
No, není. Uvidíme.