Do třetího týdne vstoupila letošní Tour snově. V etapě vrcholící na ikonickém Mont Ventoux se o vítězství rvali přeživší z úniku dne, nejsilnější nakonec byl domácí Valentin Paret-Peintre, čímž zachránil francouzskou čest v letošním ročníku.
Jen chvíli za ním se do cíle přihnal Pogačar, kterému se v prudkém závěru podařilo utrhnout Jonase Vingegaarda.
Zlatá odměna za mimořádnou sezonu. Pogačarovi odhalili sochu v Abú Zabí |
Slovinec byl ve svém živlu. Cítil, že může vyhrát ještě aspoň jednu horskou etapu, a zvlášť si brousil zuby na tu vrcholící na Col de la Loze, kde před dvěma lety prožíval nejhorší chvíle své kariéry. „Vážně jsem se chtěl pomstít za svou tehdejší porážku. Ale nakonec nešlo vše podle plánu…“ přiznává v podcastu Tour 202.
Den po Mont Ventoux čekala peloton poslední přejezdová etapa a také poslední příležitost pro sprintery. Jezdci na celkové pořadí se měli jen šetřit na to, co přijde poté.
Jenže Pogačar byl od odpočívání a konzervování sil daleko. „Začal jsem mít problém s kolenem,“ vypráví.
Jezdci UAE Slovinec Tadej Pogačar a Belgičan Tim Wellens před startem desáté etapy Tour de France
„Během té etapy mi Tadej řekl: Time, máme problém. Ta bolest v koleni mě zabíjí,“ popisuje situaci Slovincův parťák z UAE Tim Wellens pro L’Equipe. „Po etapě jel do nemocnice na vyšetření. Našli mu zánět nebo něco takového. Měl opravdu velké bolesti. Až jsme začali pochybovat o tom, jestli zvládne závod dokončit.“
„Sám jsem si nebyl jistý, zda dokážu pokračovat, jestli vydržím královskou etapu,“ potvrzuje Wellensova slova Pogačar.
„Bylo na něm poznat, že není v pohodě. Byl celý oteklý, dokonce přibral. Mysleli jsme, že odstoupí,“ přiznává belgický cyklista.
Na Col de la Loze nakonec zvítězil Ben O’Connor, ale protože Pogačar dorazil na druhém místě a v závěru se mu opět podařilo zbavit Vingegaarda, nikoho nenapadlo, že by mohlo být s neohrozitelným lídrem ve žlutém dresu něco špatně.
Když vadne i neúnavný šampion Pogačar. Jak se dá oklepat po Grand Tour? |
Až když mu na tiskové konferenci chyběla jeho typická uvolněnost, začalo se spekulovat o tom, co se děje. Vyhoření? Stesk po snoubence Uršce Žigartové? Či snad otrávení z toho, že jeho soupeři nevyznávají tak agresivní styl závodění jako on?
Zdravotní problémy mezi možnými příčinami nikdy nebyly. Pogačar přece v žádném okamžiku nevypadal, že by byl na konci sil. Spíš se zdálo, že se prostě jen rozhodl nevydávat víc energie, než je pro udržení žlutého dresu potřeba.
Ve skutečnosti bojoval s téměř každým šlápnutím.
OPĚT SAMI. Tadej Pogačar a Jonas Vingegaard odjíždí soupeřům v 19. etapě Tour.
Poslední horská etapa na La Plagne pro něj byla nejtěžší zkouškou. „Počasí bylo hrozné, mrznul jsem. Moje tělo přešlo do defenzivního módu. Dostalo se do šoku a začalo zadržovat vodu. Měl jsem toho dost,“ popisuje pocity, se kterými si dojel pro třetí místo v cíli a de facto si zajistil celkové vítězství.
Nejsem už nabitý energií. Proč Pogačar nezaútočil a ani Vingegaard nevyhrál |
„Vážně jsme se báli o Tadejovo zdraví, ale mentálně zůstal silný,“ vyzdvihuje Wellens. „Všichni se ptali, proč neútočí, a dávalo to smysl. Byl jsem přesvědčený, že problém s kolenem musí prosáknout na veřejnost, ale nikdo se nic nedozvěděl. Až teď, když o tom už promluvil sám Tadej, to, myslím, můžu říct. Vážně se mi ulevilo, když jsme dorazili do Paříže.“
Cyklistická historie zná situace, kdy musel lídr Grand Tour kvůli zdraví závod opustit. Nepočítaje Tonyho Martina, který neměl reálnou šanci na celkové vítězství, když v roce 2015 opouštěl Tour ve žlutém dresu se zlomenou klíční kostí, je nejspíš nejznámějším příkladem Pascal Simon.
Francouz měl v roce 1983 našlápnuto k triumfu, ale při pádu si zlomil lopatku. Ještě pět dní pokračoval, než musel závod opustit. A naposledy zažil podobné zklamání Remco Evenepoel, když v růžovém dresu odstoupil z Gira 2023 kvůli covidu.
A Pogačar je jistě rád, že se na tento seznam v červenci sám nezapsal.
