Jako poslední nemohl dorazit samozřejmě nikdo jiný než Slovinec Tadej Pogačar, obhájce celkového vítězství.
Sál se tehdy pořádně zaplnil. Šestadvacetiletý lídr UAE přikráčel v duhovém dresu mistra světa, na hlavě brýle, v ruce mobil. Ještě rychle prolistoval zprávy a usmál se.
„Pobavil mě jeden obrázek,“ dovysvětlil, usadil se do bílého křesla a chopil se mikrofonu.
Tour de France 2025: program, etapy a trasa. Desátý den obléká žlutou Healy |
Před sobotním startem 112. ročníku slavného klání se snad všichni shodují: Právě on má být jeho hlavní postavou.
Na jaře vládl, celkem si připsal jedenáct vítězství a v celkovém počtu triumfů se dostal na číslo 99. V následujících týdnech chce načít druhou stovku, na konci Tour pak počtvrté převzít titul a vyrovnat se Britovi Chrisi Froomovi.
Tadeji, už pět let vítězíte na Tour jen vy, nebo Jonas Vingegaard. Čekáte, že tomu bude tak i letos?
Poslední roky takové jsou. Je pravda, že s Jonasem jsme si vybudovali pěknou rivalitu. Občas dost intenzivní, řekl bych. Ale stejně tak je tu i spousta dalších. Přicházejí noví lidé, vždycky někdo může překvapit, nikdy nevíte. Určitě bude zajímavé sledovat, jak to celé dopadne. Lidé u televize a u trati se budou určitě bavit.
Vy se už taky nemůžete dočkat?
Jasně, že se těším. Už teď mám za sebou dobrou sezonu. Vlastně spíš perfektní. Jet na Tour jako favorit je čest. Doufám, že tato očekávání potvrdím. Ale myslím, že Jonas bude v dobré formě. Oproti Dauphiné bude ještě silnější.
Řekl byste, že může mít proti vám v něčem navrch?
Uvidíme. Je jedním z nejlepších vrchařů na světě. Pokud jde o táhlé kopce, jestli není i tím nejlepším vůbec. Časovky má taky občas lepší než já, občas horší... Musíme si počkat a uvidíme.
Jak jste po Dauphiné potrénoval vy?
Byl jsem s týmem na Isole 2000. Dali jsme si nějaké těžké tréninky, projeli si taky pár etap, které nás čekají. Pak jsem odjel na pět, vlastně spíš čtyři a půl dne do Slovinska. Bylo fajn být doma a užít si trochu normální život. I tím jsem se připravil na Tour.
Čas nadešel. Tour vábí na souboj dvou titánů. Chci odplatu, říká Vingegaard |
Co čekáte od prvních etap, které by sice měly patřit spíš sprinterům či klasikářům, jenže Tour je dost nevyzpytatelná a ze začátku i hodně nervózní?
Jako vždycky bude první týden hodně hektický. V úvodu jsou nějaké šance pro sprintery, je tam časovka, dojezdy etap jsou ale občas dost technické, takže se toho může odehrát spousta.
Vidíte příležitosti, jak získat čas?
Možností je řada. Určitě mým cílem bude nějaký čas získat, proč ne. Ale zároveň nechci v prvním týdnu riskovat a zahodit celou Tour. V něm ji nevyhrajete. Budu muset být soustředěný, šetřit se i na další dva týdny a hlavně se vyvarovat různým incidentům.
Nejsou to jen pády, které vzniknou pří závodních situacích, v posledních letech občas do dění zasahují i neukáznění fanoušci. Cítíte dnes na kole větší nebezpečí?
Když obecně jedu na kole, dost často cítím nebezpečí. Nejde o úplně bezpečný sport, víte. Trénujete v dopravním provozu, takže každý den riskujete zdraví. Při závodě to je mnohem lepší. Jedete po zavřených silnicích, kolem vás jen 184 cyklistů. Což je vlastně ještě dobré. Jasně, nějaké problémy jsou, ale zase bez fanoušků by byl závod nudný. Většina z nich vás žene, povzbuzují, i proto je krásné, že máme tak velké závody.
Od jaké etapy Tour čekáte, že bude nejtěžší?
Horských dojezdů máme před sebou docela dost. Poslední víkend bude supertěžký. Královská etapa má 5400 výškových metrů, a to si vezměte, že všechny nastoupáte prakticky jen během tří kopců. Ale neříkám, že tohle musí být nutně ta nejtěžší etapa. Bude záležet, jak se budu cítit. Doufám, že mě moc nepříjemností nepotká. Jsem sebevědomý a připravený na hory.
Letos se o bonusové sekundy do celkové klasifikace už nebude bojovat na prémiích v průběhu etap, ale jen v cíli. Co vy na to?
Popravdě se na to nijak neupínám. Vlastně možná dobře, jsem rád, že budeme sprintovat až na cílové čáře. Přece jen tyhle prémie znamenaly pro jezdce na celkové pořadí stres, navíc když ještě jeli v početném balíku.
Stres určitě přinese i novinka v posledním dějství, v němž přibylo stoupání Montmarte známé z olympijských her. Tuhle změnu taky vítáte?
Když jsem slyšel, že poslední etapa povede po části trasy jako olympijské hry, hned jsem si pomyslel: No, spousta lidí moc šťastných nebude. Není to ale jen o samotné trase. Uvidíme, jak to bude s přejezdem od předposlední etapy do Paříže.
Předposlední etapa končí na východě Francie v Pontarlier, skoro 500 kilometrů od hlavního města.
Přesun bude náročný. A pak ještě pojedete další těžkou etapu, v níž už bylo dřív rozhodnuto a byl klid. Kdysi stačilo být soustředěný do posledního okruhu na Champs-Élysées, tak teď budeme muset být až do konce.