Muž, ke kterému se totiž všichni upínají, muž, který v historii horských kol přinesl českým fanouškům nejvíc radosti, a muž, od kterého se skvělé výsledky tak nějak čekají, tentokrát zklame.
Do cíle dojíždí špinavý a smířený na 55. místě.
Jaroslav Kulhavý měl prázdné nohy, musel řešit defekt předního kola a taky nepříjemný pád na žebra. „V minulých letech jsem si tady vybral pád i defekt. Teď obojí, a ještě jsem to zkombinoval s blbýma nohama,“ hodnotil sebekriticky.
Dokonal tak nejhorší český víkend za posledních sedm let, kdy se v Novém Městě Světový pohár horských kol koná. Sedmnácté místo mladičké osmnáctileté Adély Šafářové v závodě do 23 let bylo nejlepším výsledkem.
O víkendu bylo ve Vysočina Areně vidět, jak moc svět širokých plášťů v Česku stojí (a padá) na dvaatřicetiletém šampionovi. Kateřině Nash je 39 let, těžko bude v budoucnu reprezentaci zachraňovat. Ondřej Cink – nástupce Kulhavého – přeskočil před sezonou na silnici, kde se mu skvěle daří.
A mladá krev až na Šafářovou zklamala.
Kulhavý se poslední měsíc trápil s alergií a astmatem, neobjel polovinu tréninků, které měl v plánu, ale když přijel na Český pohár, nebo ve středu na Pražské schody, vítězil. „Možná to ale byla jen falešná forma,“ přiznal zpětně.
V pátek dorazil do Nového Města, kde vynechal novou disciplínu short track – raději se soustředil na nedělní závod a mapoval si trať. Tehdy už také přišel jeho první pád, narazil si žebra. Přesto na sobě v neděli nedával nic znát.
Hodinu před startem přijel rozesmátý k obrovskému kamionu svého týmu Specialized, kde na něj čekali fanoušci v trpasličích převlecích, kteří ho doprovázejí na všechny velké závody.
„Kdo dneska vyhraje? Jarda!“ bylo heslo, které se neustále opakovalo.
Kulhavý si se svými trpaslíky plácl, políbil snoubenku Denisu a jel si naposled projet trať, než se vrátil na poslední rozjetí na stadion. Ještě patnáct minut před startem dával rozhovor, usmíval se a mluvil se svým trenérem Viktorem Zapletalem.
Jenže už start napověděl, že tohle není Kulhavý z minulého roku. Hned na cílové rovince se propadl do druhé desítky a pořadím klesal dál, po prvním kole až na 29. příčku. „Kdybych na to měl, musel bych se po nájezdu do terénu dostat někde mezi první,“ cítil.
Tentokrát na to ale neměl. Přes očividné trápení se jen pomalu sunul kupředu, ve čtvrtém kole až na sedmnácté místo. To bylo v neděli průběžným maximem, výš už nevystoupal.
V pátém kole totiž přišel defekt předního kola a další pád na žebra, která si předtím v tréninku narazil. Jen frenetičtí fanoušci, kterých sice přišlo míň než v zimě na stejné místo na biatlon, ale zato pobíhali po trati jako vyšinutí, ho přiměli v závodě pokračovat.
„Mrzí mě to, protože tady chci vždycky uspět hlavně kvůli fanouškům. I kvůli nim jsem nechtěl slézt a chtěl závod dojet,“ přiznal v cíli Kulhavý.
