Michal Kwitkowski slaví triumf na na italské klasice Strade Bianche.

Michal Kwitkowski slaví triumf na na italské klasice Strade Bianche. | foto: Profimedia.cz

Propršené Strade Bianche ovládl Kwiatkowski, Štybar dojel čtvrtý

  • 32
Celý den pršelo a foukal nepříjemný vítr. A takové podmínky na italské klasice Strade Bianchi nejvíc svědčily Michalu Kwitkowskimu. Polský cyklista ujel z vedoucí skupiny patnáct kilometrů před cílem a už ho nikdo nespatřil. Zdeněk Štybar po dvou letech na stupních vítězů dojel tentokrát ve druhé skupině na čtvrtém místě.

Vyhrál tady už v roce 2014, kdy porazil Petera Sagana a Alejandra Valverdeho. Slovenský cyklista tentokrát už v polovině závodu kvůli zdravotním potížím odstoupil, Španěl chyběl úplně. A Kwiatkowski se později v téže sezoně stal v Ponferradě mistrem světa.

Tentokrát se s ním však tolik nepočítalo.

Největší favorité?

„Greg van Avermaet, Peter Sagan, Tiesj Benoot a Tim Wellens,“ vyjmenovával třeba Zdeněk Štybar. Podobně to viděli i další cyklisté, kteří na Kwiatkowskiho zapomínali.

„Sám bych si rád zopakoval prvenství zpřed dvou let,“ povídal Štybar. A dlouho o něj opravdu bojoval. Od osmdesátého kilometrů byl součástí vedoucí skupiny, která se neustále zmenšovala. Až v čele zbyl pouze s Kwiatkowskim, van Avermaetem a Wellensem.

04.března 2017 v 15:50, příspěvek archivován: 04.března 2017 v 16:01

Boom! A win that will live long in the memory. Chapeau @michalkwiatek #StradeBianche https://t.co/R2NxOrsZL5

Moment, který televizní kamery nezaznamenaly a který rozhodl o osudu celého závodu, přišel patnáct kilometrů před cílem, kdy se šestadvacetiletý Polák nenápadně od vedoucí skupiny odpoutal a metr za metrem si před trojicí pronásledovatelů vybudovával větší a větší náskok.

„V tu chvíli jsme na tom byli všichni podobně. Šlo jen o to zkusit to v ten pravý moment,“ povídal později Štybar.

Když deset kilometrů před cílem projel kolem cedule Siena, měl k dobru pětadvacet vteřin.

A s tím už si věděl rady. Nezastavila ho ani poslední prudká pasáž – výstup ulicí svaté Kateřiny až k pitoresknímu náměstí Piazza del Campo.

Zvedl ruce nad hlavu a radoval se z druhého vítězství na tomto závodu. Pokud vyhraje i potřetí, pojmenují po něm podobně jako tomu bylo u Fabiana Cancellary jeden z šotolinových sektorů.

04.března 2017 v 16:07, příspěvek archivován: 04.března 2017 v 16:15

One thing is certain: @zdenekstybar gave it his all today and left eveything on the road in #StradeBianche! #Chapeau #WayToRide https://t.co/u0UQfEqRSR

O druhé místo si to ve finálním výjezdu k náměstí rozdala belgická dvojice se Štybarem a byl to van Avermaet, kdo měl nejvíce sil. Wellens dojel třetí, zklamaný Štybar se svěšenou hlavou pak cílem projel jako čtvrtý.

„Jsem trochu zklamaný, protože jsem tady nepřijel pro čtvrté místo. Ale byl to těžký závod, už osmdesát kilometrů před cílem jsme po tom pádu zůstali vepředu a od té doby se jelo. Bylo to fakt hodně brzo a Kwiatko byl pak v závěru velmi, velmi silný,“ nechal se slyšet český cyklista za cílem.

Ondřej Cink dojel s více než šestiminutovou ztrátou na osmnáctém místě, sedmadvacátý byl Petr Vakoč.

Roman Kreuziger do cíle nakonec nedojel. „Byl to krásný a intenzivní závod, ale nebudu na něj dneska vzpomínat v nejlepším. Spadlo to totiž těsně přede mnou a já už se tomu nemohl vyhnout. Vezu si tak tři stehy na lokti a naražený bok. Do Tirrena ale budu v pořádku,“ hlásil po etapě.

Sagan vzdal

Už v jedenáct hodin dopoledne cyklisté vyrazili na 175 kilometrů dlouhou pouť kolem Sieny. A nutno říct, že šlo o propršenou pouť.

„Snad zůstane jen zataženo, ale sucho,“ doufal ještě před startem Roman Kreuziger.

Přání se mu nevyplnilo, celý cen cyklisty zkrápěl déšť a z prašných šotolinových cest se staly místy blátivé silnice.

Po dvaceti kilometrech se od hlavního pole odpoutala pětice – Goncalves, Frapporti, Korsaeth, Jaregui a Andreetta, ke které se ještě připojil třetí muž Tour de France z roku 2014 – Francouz Thibaut Pinot.

Přední skupina si během dne vypracovala až pětiminutový náskok, ten ale už v polovině závodu začal klesat.

Osmdesát kilometrů před cílem totiž došlo k hromadnému pádu, ve kterém zůstali i tři kolegové Zdeňka Štybara – Max Richeze musel odstoupit, Bob Jungels s Gianlukou Brambillou výrazně ztráceli.

V tu chvíli se hlavní pole pomalu rozpadalo na prvočinitele.

Z kola slezl i mistr světa Peter Sagan. „Necítil se dobře, ale snažil se jet, co nejdéle to šlo,“ objevilo se na Twitteru Bory.

04.března 2017 v 15:02, příspěvek archivován: 04.března 2017 v 16:04

Wellens everywhere. Looking strong. #StradeBianche https://t.co/kVBHM0dBzQ

Se Zdeňkem Štybarem se tehdy ještě ve vedoucí skupině držel Ondřej Cink. Na další zrychlení tempa už ale český mladík nestačil.

V šotolinovém úseku pojmenovaném po Fabianu Cancellarovi se pak vytvořila dvanáctičlenná skupina, ve které jeli se Štybarem i Greg van Avermaet, Michal Kwiatkowski, Tim Wellens nebo Tom Dumoulin.

Skupina, která mezitím dojela tu celý den šlapající v úniku, se pak neustále rozpojovala a zase spojovala.

Až patnáct kilometrů před cílem došlo k nenápadnému útoku Michala Kwiatkowskiho, který se nakonec ukázal být tím definitivním a rozhodujícím.

Strade Bianche

World Tour - 175 km:

1. Kwiatkowski (Pol./Sky) 4:42:42, 2. Van Avermaet (Belg./BMC) -15, 3. Wellens (Belg./Lotto) -17, 4. Štybar (ČR/Quick-Step) -23, 5. Dumoulin (Niz./Sunweb), 6. Durbridge (Austr./Orica) oba -1:26...18. Cink (ČR/Bahrajn Merida) -6:22, 27. Vakoč (ČR/Quick-Step) -10:20, Kreuziger (ČR/Orica) nedokončil.


Grand Tour v roce 2024

4. - 26. května Giro d´Italia
29. června - 21. července Tour de France
17. srpna - 8. září Vuelta a Espaňa