"Jsem naprosto spokojený. Původně jsem měl mít ještě teď sádru, takže jsem vůbec nepočítal s tím, že budu startovat," řekl závodník stáje Sram Rubena Trek se sídlem v Lučanech nad Nisou. "Naštěstí jsem měl prima primáře - pana Fouska - v Nemocnici Na Františku. Takže po nějakých rentgenech a testech jsme zjistili, že ta kost, která byla tlakově zlomená, je dobře spravená. Druhá kost je pořád zlomená, ale funkci to nevadí."
Kdy jste se rozhodl ke startu v Novém Městě?
V pondělí mi sundali sádru, na Vysočinu jsem přijel ve čtvrtek a myslel jsem, že objedu stěží jedno kolo. Ale šlo to dobře. Hned ve čtvrtek jsem si objel celý okruh, v pátek jsem si ho i naskákal. Postaral se o mě fyzioterapeut Miloš Matějov. Ten zhodnotil, že ruka je celkem fajn. Trochu problémy byly záda. Jak jsem jezdil se sádrou s rukou opřenou o řidítka, tak jsem se trochu zkroutil.
Nebál jste se závodit se zlomenou rukou?
Jel jsem s tím, že nebudu nějak riskovat a zkusím jet vlastní stopu. Byli jsme domluvení, že kdybych jakkoliv malinko spadnul, nebo mě ta ruka začala bolet nějak víc, tak bych závod ukončil.
Druhá půlka závodu vám vyšla líp než úvodní. Čím to?
Já jsem s tím počítal. Měsíc a půl jsem nejel vstoje, všechno jen v sedle. Maximálně do 175 tepů, výš jsem se nedostal. Chybí mi výbušnost, maximální rychlost. Tahle trať je tak náročná, že jsem byl rád, že jsem vůbec dojel do cíle. Protože to bylo nesmírně náročné.
Cítil jste ruku během závodu?
Samozřejmě. Mám ji staženou, zatejpovanou. Jednou jsem měl trošku problém, trefil jsem dokonce rukou kolík. To docela zabolelo. Ale ve všech těch dopadech v rozbitých pasážích to bylo dobré. Horší bylo, že ruka trochu zeslábla. Měl jsem pořád pocit, že mám zamčenou vidlici.
Příští týden pokračuje Světový pohár v německém Albstadtu. Chystáte se tam?
Ano, a doufám, že to bude ještě o malinko lepší. Ale hlavně bych se chtěl připravit na mistrovství Evropy, které je za 14 dní. Tyhle dva závody pojedu maximálně, co to půjde. Ale myslím si, že to dobré závodění bude až na té Evropě.