Čtvrteční odpoledne. V obci Frabosa Sottana, na úpatí stoupání na Pratonevoso hrají děti sotva školou povinné fotbal a všechny mají růžové dresy. Zpěněný horský potok se zelinkavou vodou burácí vedle silnice. Dva postarší britští fanoušci zaparkují svůj obytný vůz u silnice a vyvěsí na něm nejméně čtyřicet britských vlajek.
Po dlouhém dni v Pádské nížině dorazilo Giro na práh Alp.
Budíček, vážení.
„Na rovině bylo dneska naše tempo tak superpomalé a nudné, že jsem skoro usnul. Naštěstí jsem se dokázal probudit včas,“ prohlásí Tom Dumoulin.
Čeká je čtrnáct kilometrů závěrečného stoupání do lyžařského střediska Pratonevoso, kde už v květnu sice nejezdí lanovky, ale sněhu na okolních svazích je k vidění stále ještě dost.
Photo Of The Day. #Giro #Giro101 https://t.co/A6DyDAqVXF
Daleko před hlavními protagonisty Gira svádějí své bitvy uprchlíci, bojující o etapu. Zato ze skupiny favoritů právě útočí Ekvádorčan Richard Carapaz a jde po něm další Jihoameričan, Kolumbijec Miguel Ángel López. Růžový Yates jen přihlíží, jak ti dva odjíždějí. Kočkování chlapců, usilujících o bílý dres. Ať si to užijou.
Ale ten útok Wouta Poelse... Co to zase Sky vymýšlí?
Tým Sky vůbec dělá v posledních dnech věci, které pro něj nejsou obvyklé. Už ve středu, cestou do Isea, poslal do úniků Kennyho Elissonda a rovněž Wouta Poelse. Přinutili tím Mitchelton-Scott tahat tempo pelotonu, protože hoši z Mitcheltonu si usmysleli, že dresy Sky v dálce před nejsou tím nejbezpečnějším výhledem.
Být to za běžných okolností na Tour nebo na Vueltě, tak se při stoupání, jakým je Pratonevoso, zformuje v čele pelotonu silný vrchařský vlak Sky a svým nekompromisním tempem odrovnává jednoho protivníka za druhým.
Ale tady? Je to tak neskyovské. Snaha vyvolat v balíku zmatek. Partyzánská válka namísto běžné demonstrace síly.
„Snažili jsme se dostat ostatní pod takový tlak, jak to jen půjde,“ přizná Elissonde.
„Na začátku stoupání se Wout Poels cítil dobře, proto jsme se rozhodli, že ho pošleme dopředu a já pak k němu zkusím doskočit,“ vylíčí Chris Froome.
Giro d´Italia 2018Speciální příloha iDNES.cz |
Ovšem to bychom předbíhali...
Na metě dva kilometry pod vrcholem, mezi davy diváků a v místech, kde jsou zatáčky pojmenované po italských velikánech Bugnovi, Pantanim či Nibalim, přichází nejprve part Toma Dumoulina.
„Zaútočím,“ sliboval před etapou. Nastává čas sliby plnit. Předvádí mohutnou akceleraci. „Chtěl jsem si tak Yatese otestovat.“
A Simon Yates se ho drží. Obstál v testu. Zatím.
Když se oba opět zklidní, otočí muž v růžovém trikotu hlavu na svého nizozemského soka a pohlédne mu do očí.
„Chtěl jsem z nich vyčíst, jak na tom Tom je, jestli do toho útoku dal vše, co v sobě měl,“ vysvětlí později Yates.
Dumoulinovi nicméně v nádrži ještě cosi zbylo.
Prakticky v tu samou chvíli, kdy Yates pátrá po stopách únavy v protivníkových očích, se kolem nich prosmýkne Pan nikdy se nevzdávající Froome. Za ním hned vyráží o pódium bojující Domenico Pozzovivo. Zatímco Dumoulin... no co, proč bych to nezkusil znovu i já.
Když se lídr Sunwebu vzápětí ohlédne, překvapeně sleduje: Yates je odpáraný. A jeho ztráta narůstá!
„Byla to od Toma opravdu dobrá jízda,“ ocení po etapě Simon Yates. „Já byl opravdu unavený, nedokázal jsem odpovědět.“
Poels se k Froomovi skutečně stáhne a potáhne mu tempo.
REPORT: @chrisfroome launched a late move on the stage 18 summit finish to claw back some time at #Giro101 > https://t.co/etWE1ahbh3 https://t.co/I84U6feXKB
Dumoulin protne se skupinkou cíl, kousek za ním se zastaví, hlavu skloněnou nad řidítky, pohled upřený na asfalt, zhluboka vydechuje. Týmový masér Sunwebu sleduje časomíru i silnici, po níž se do cíle blíží Yates. Lídr Mitcheltonu-Scott už nestačí ani Patrickovi Konradovi z Bory!
„Dal jsi mu skoro půl minuty,“ sdělí masér Dumoulinovi.
„Konečně,“ vypadne z Nizozemce. „To je poprvé za tři týdny, co jsem na něj najel čas v kopcích.“
Zatímco Yates beze slova mizí do prostoru, kde jsou dekorováni majitelé trikotů, kolem Dumoulina se vytvoří velký hlouček reportérů, v čele s těmi nizozemskými, jimž několikrát zopakuje: „Mooi. Mooi. Mooi.“
Pěkné. Pěkné. Pěkné.
Před etapou slíbil: "Zaútočím." Taky říkal: "Tohle stoupání by mi mělo sedět." A obojí byla pravda.: @tom_dumoulin na Pratonevosu ujel Simonu Yatesovi a už na něj ztrácí jen 28 vteřin. Giro se zamotává! https://t.co/AtqBi93sbn
Pak se vrátí do střízlivého módu a vypráví: „Byla to první Yatesova slabá chvíle v celém závodě. Dnes jsem byl lepší než on, ale tahle etapa mi taky měla svědčit víc než jemu, s jejím pomalým tempem na rovině a maximálním vzepětím na jediné hoře. Vyzkoušel jsem si v ní, co je možné. Neočekával jsem, že Yates ztratí tolik.“
Přijíždějí další jezdci Mitcheltonu a všichni dostávají stejnou otázku: Jak si vysvětlujete, co se vašemu lídrovi stalo?
Snaží se zachovávat si optimismus.
„Nedělal bych z té ztráty vědu, pořád vedeme,“ říká Roman Kreuziger.
„Každý už je unavený. Simon si sáhl hluboko v časovce. Ale pokud ve svém prvním zlém dnu na Giru ztratí jen 28 sekund, je to dobré,“ povídá Jack Haig, jenž nebyl ve finální fázi stoupání se svým lídrem, protože dle týmových pokynů šetřil nohy na následující dny.
STÁLE VEDU. Simon Yates a jeho růžový dres.
Yates si kráčí na pódium pro maglia rosa, k němuž mu stále zůstal náskok 28 sekund na Dumoulina, a před tiskovkou se tentokrát ani nesnaží setřít si z tváří rtěnku pódiových dívek. Jeho odpovědi jsou více strohé než obvykle.
„Byla tato krize první známkou narůstajícího vyčerpání, Simone?“
„Dobrá otázka. Nevím. Snad ne. Byl jsem špatný jen na jednom kilometru. Je to O.K.“
„Překvapil vás Froome?“
“Ne. On se opravdu nikdy nevzdává.“
„Neplatíte daň za příliš agresivní pojetí závodění v předchozích etapách?“
„Ale to byla nutnost být agresivní. Kdybych agresivní nebyl, neměl bych ze závodu 40 bonusových sekund a neoblékal bych už maglia rosa.“
Po zdařilé časovce se „omlouval“ svým fanouškům, že jeho pojetí zbytku Gira bude defenzivnější, že už nejspíš nebude sám atakovat. Teď ho napadá, zda to byl dobrý nápad. Proto říká: „Možná bych se měl vrátit k ofenzivnímu stylu. Fungoval mi tu celé Giro.“
Jen na něj musí mít nohy.
„Dnes to pro mě nebyl superden. Ale další etapy mi profilem mají sedět víc,“ doufá. Následující dvě alpské etapy, to je spousta těžkých kopců. A ta páteční si, při vší úctě k minulé sobotě na Zoncolanu, zaslouží přívlastek královská.
„Nejtvrdší den, co nás letos na Giru čeká,“ přitaká Matt White, šéf Mitcheltonu.
„Až pátek ukáže, zda šlo u Yatese o ojedinělou krizi, nebo jestli stále mohu vyhrát,“ povídá Dumoulin.
„V pátek bude prostor něco vyzkoušet. Třeba i dlouhý útok. Izolovat Yatese,“ tvrdí čtvrtý muž pořadí Chris Froome, ztrácející 3:22 minuty. „Pořád závodíme!“ zdůrazní.
Na pátečním menu, které začne u Turina v bývalé rezidenci savojských králů ve Venaria Reale, se nachází i nejvyšší bod celého Gira, ve výšce 2178 metrů na Colle della Finestre, v průsmyku s částečně šotolinovými cestami bez asfaltu a s prudkým sjezdem z vrcholu.
Ještě předtím se jezdci vydají do průsmyku Lys. Po zdolání Finestre pak budou šplhat do Sestriere a na samém konci dne prověří znavené nohy cyklistů strmé stoupání Jafferau nad Bardonecchií.
Bude to etapa krásná i brutální.
Finestre se od své premiéry v roce 2005 objevuje v itineráři Gira teprve počtvrté. Před třinácti lety bylo svědkem ďábelského sjezdu Paola Savoldelliho z vrcholu, během nějž zachránil svůj maglia rosa. A při poslední návštěvě růžvého závodu tu na pomezí asfaltu a prašné cesty tvrdě atakoval Mikel Landa, čímž přivedl tím do červených čísel i do té doby nedotknutelného Alberta Contadora.
Dnes bude Finestre na menu etapy dříve než obvykle, na jeho vrchol se vydrápají 73 kilometrů před cílem 184kilometrové šichty.
„Přesto očekáváme, že už tam může zaútočit Froome,“ říká White.
Giro d'Italia _ Etapa N° 19 // 25 / 05 / 2018. Venaria Reale / Bardonecchia _ 184 Km. ♂️♀️♂️♀️♂️♀️♂️♀️♂️♀️♂️♀️♂️♀️♂️♀️♂️♀️♂️♀️♂️♀️♂️♀️ #Giro101 #Ciclismo #Giro https://t.co/iwNLumLhbz
Dojde ke střetu mnoha různých strategií.
„Potřebujeme izolovat Yatese od jeho týmu. Což se nám nejspíš nepovede v kopcích, ale mohlo by se to povést v údolích,“ naznačuje Nicolas Portal, sportovní ředitel Sky. Myslí na údolí mezi Sestriere a Bardonecchií?
„Budeme závodit jinak, než jsme zvyklí. Zapojíme moment překvapení. Vyvoláme zase chaos. Už jsme si ověřili, že to je dobrá strategie. A Chris všem ukáže, jakým je válečníkem,“ tvrdí Kenny Elissonde jménem jezdců Sky.
Všechna ta slova mohou být též součástí narůstající psychologické války.
„Každý z našeho týmu je teď trochu víc nervózní,“ přiznává Jack Haig z Mitcheltonu. „Čím blíž jsme k cíli, tím víc si uvědomujeme, že můžeme vyhrát jeden z největších závodů světa. Je normální, že nervozita narůstá.“
Alpské jeviště je připraveno. Kdo si na něm řekne o hlavní roli?
„Musíme bojovat, musíme věřit a můžeme dokázat cokoliv,“ burcuje svůj tým Estéban Chaves.
