Když před týdnem skončil závod Critérium du Dauphiné, mluvilo se po něm jen o Tour de France.
O tom, v jaké formě se nachází obhájce Chris Froome. O tom, jestli jej můžou Jakob Fuglsang s Richie Portem z trůnu sesadit. Nebo taky o tom, v jak zlé formě se před Tour nachází Alberto Contador.
Týden na to se po závodě Kolem Švýcarska, další tradiční generálce před Starou dámou, o ničem podobném nediskutuje. Je pro to jednoduchý důvod – většina cyklistů bojující o švýcarský titul totiž na Tour nestartuje.
BRAVO! Špilak na závodě Kolem Švýcarska ovládl sedmou etapu s nejvýše položeným dojezdem v historii profesionálních cyklistických závodů - v 2780 metrech nad mořem.
Platí to i pro vítěze Simona Špilaka, který sice na Tour jede, ale na tu okolo Polska. Přitom má všechny předpoklady pro to být šampionem nejslavnějšího závodu – vyhrál horský finiš ve 2780 metrech nad mořem, zajel skvělou časovku, je v perfektní kondici...
... ale závodit na třítýdenních etapových závodech odmítá. Proč?
Je expertem na ty týdenní – a hlavně ty švýcarské. Letos se v zemi helvétského kříže radoval z dvanáctého profesionálního vítězství, z toho přesně polovinu získal na švýcarských silnicích.
Už v roce 2010 na Romandii porazil po vyloučení Alejandra Valverdeho celý svět – i vítěze Gira a Vuelty Denise Menčova.
O pět let později se poprvé radoval z triumfu ve Švýcarsku. Tehdy před závěrečnou časovkou v Bernu ztrácel na třetím místě 47 vteřin na Thibauta Pinota. Na 38 kilometrech však poté porazil jak Pinota, tak druhého Gerainta Thomase a získal nejcennější titul své kariéry.
Porazil tehdy i Toma Dumoulina nebo Roberta Gesinka a letos si triumf zopakoval.
Nejprve v sedmé etapě ujel všem, aby si v neděli pohlídal svůj 52 sekundový náskok před Damianem Carusem.
Zato úspěchy Špilaka na třítýdenních závodech Grand Tour?
Vlastně vůbec žádné. Nejlepšího výsledku dosáhl ve své první profesionální sezoně v italském Lampre, když před devíti lety dojel na Giru osmačtyřicátý! Třikrát jel i Tour de France, ale jen jednou ji dokončil.
A tak se od roku 2014 třítýdenním závodům vyhýbá úplně.
„Je to moje rozhodnutí. Samozřejmě by bylo hezké vyhrát etapu na Tour, nebo se stát světovým šampionem, ale sám preferuju závody na 6-10 dní,“ vysvětluje třicetiletý Slovinec.
Proč takové rozhodnutí? Závody Grand Tour nejsou pro každého, což Špilak jako jeden z mála pochopil.
Možná by si z něj měli vzít příklad Tejay van Garderen nebo Andrew Talansky, tradičně na Grand Tour selhávající.
O Špilakovi se ví, že nesnáší horko, i proto dostal přezdívku „Iceman“ – Ledový muž. Daří se mu v chladných podmínkách, často má na sobě o jednu vrstvu oblečení méně než soupeři a i když je chladno, jezdí v krátkém rukávu, který si ještě vyhrnuje.
Jak v minulosti zjistil, nejspíš nemá ani takovou vytrvalost a psychickou odolnost, aby zvládl závodit celé tři týdny na top úrovni.
I proto se svých šancí na cyklistické Velké trojce už před třemi lety dobrovolně vzdal.
Ani letošní triumf ve Švýcarsku na Špilakově přesvědčení nic nemění.
