Cyklistika dokáže být náramně krutý sport.
Lennard Kämna i Jonas Vingegaard by mohli v pátek vyprávět.
Oba se už viděli v cíli coby vítězové. Kämnovi, poslednímu zbylému jezdci z úniku dne, chybělo k slastnému pocitu triumfátora 100 metrů.
Tomu druhému pouhých 10.
Pozdvihnout ruku vítězně nad hlavu, však nemohl ani jeden z nich.
„Come on, Kämna,“ křičeli diváci a dokonce i někteří televizní komentátoři, když se Němec ze stáje Bora drápal po závěrečné prašné šotolinové pasáži se smečkou největších favoritů v zádech. Může to dokázat, ano, může.
HRDINA. Lennard Kämna a jeho boj do posledních metrů.
Jenže pak, na nejprudším úseku, jakoby se zastavil.
„Dal jsem do toho všechno, už jsem nemohl jet ani o vteřinu rychleji,“ vyprávěl později. „Přesto jsem hrdý na to, co jsem dnes v úniku předvedl.“
Jako expres kolem lokálky se kolem něj prohnal Vingegaard v dresu Jumba a za ním i žlutý Pogačar, kterého předtím Dán zaskočil svým útokem. Těsně před cílem třiadvacetiletý Slovinec s merckxovskými „kanibalskými“ sklony propasíroval své kolo před Dána, ohlédl se po protivníkovi, aby sám sebe ujistil, že to opět dokázal - a jásal.
PIC OF THE DAY
by @century21fr
#TDF2022
A.S.O. / Charly Lopez https://t.co/ele1CYhwL5
Vingegaard bezprostředně za cílovou čárou vyčerpaně zastavil a slezl z kola. „Připadal jsem si dnes silný. Ale na poslední Tadejovo vzepětí jsem už nenašel odpověď,“ uznal.
Tadej Pogačar ještě chvíli šlapal dál. Smál se.
Měl předtím spoustu motivace, aby zvítězil právě tady.
Jednak: Chce vyhrát takřka vždy a všude.
Kromě toho: Oslavovat ve žlutém trikotu je vždy cosi mimořádného.
Navíc: Toto je jeho milovaná hora. Ta, která změnila jeho kariéru i život. Na ní v roce 2020 zasadil knock-outový úder Primoži Rogličovi. V časovce, jež vešla do dějin sportu, zlikvidoval tehdy 57sekundovou ztrátu na svého krajana, dalších 59 sekund na něj najel a sáhl po svém prvním titulu z Tour. Od chvíle, kdy byla prezentována trasa ročníku 2022, myslel na to, že na Planině krásných dívek chce zvítězit znovu.
Aby toho nebylo málo: Za cílem na něj tentokrát čekala jeho rodina a přítelkyně Urška Žigartová, rovněž profesionální cyklistka.
A v neposlední řadě: Vítězstvím chtěl upozornit i na novou nadaci pro výzkum rakoviny, kterou zakládá ve Slovinsku. Letos na jaře zemřel na rakovinu příbuzný jeho přítelkyně, a tak chtěl využít rostoucí popularity, aby v boji s touto nemocí pomohl. „Naši nadaci jsem připomínal i speciálními tretrami, které jsem si do této etapy poprvé obul,“ ukazoval.
Všechno mu toho dne vyšlo. Od A do Z.
Někdo letěl, někdo trpěl, někdo běžel
„Můj plán pro etapu? Je docela jednoduchý. Dát do ní všechno,“ říkal na pátečním startu v Tomblaine.
Parta v dresech týmu UAE Emirates poté na trati nejen že hlídala svého žlutého muže. Zároveň kontrolovala čelo pelotonu a redukovala náskok uprchlíků.
POGAČARŮV TÝM. Stáj UAE Emirates pracuje na čele pelotonu pro svého lídra Tadeje Pogačara (ve žluté).
Pouze nakrátko, těsně před začátkem stoupání na Planinu, se Emiráťané vytratili ze špice balíku a dočasně ji přenechali pod dozorem Ineosu. Vzápětí se vrchařští pomocníci McNulty, Bennett a Majka s Pogačarem v závěsu opět vysunuli na čelo a začali diktovat tempo, které se pro tolik zvučných jmen stalo eliminačním.
Pět kilometrů před cílem odpadali Ben O’Connor a Thibaut Pinot.
Čtyři kilometry před metou začali ztrácet Alexandr Vlasov i Michael Woods, po nich další a další.
Zato Pogačar? Bývalý profesionál René Andrle do mikrofonu České televize s nadsázkou říkal: „Ten ještě nezačal dýchat pusou, dýchá furt nosem. Ani se nezpotil, možná ani neví, že závodí. Vypadá neskutečně čerstvě.“
Když u brány posledního kilometru najížděli na nejdrsnější pasáž, těsně před tím, než asfalt ustoupil šotolině a silnice se prudce zvedla k nebesům, dokončil Rafał Majka se zaťatými zuby svoji poslední otočku na čele a máchl rukou vpřed, aby tak symbolicky popohnal svého lídra.
Bylo to mnohem expanzivnější gesto než obvyklý pohyb loktem. Jako by se polský jezdec snažil Pogačarovi sdělit, že cesta před ním patří jen jemu. Tohle všechno, celé toto království, je tvoje, jakoby říkal.
A vládce Tour si navzdory německo-dánským protivenstvím nenechal toto království vzít.
Dosud pokaždé, když etapa Tour zavítala Tour na Planinu krásných dívek, měnil se po ní majitel žlutého trikotu. Tentokrát ne.
Dosud pokaždé měla etapa na tento vrchol jiného vítěze. Ale také tuto statistiku právě změnil.
Obrázek v cíli dokládal současné mocenské postavení v tomto závodě: první Pogačar, za ním Vingegaard, potom díra a až za ní další lídři.
Znovuzrozený Primož Roglič se sem vydrápal třetí, přestože přiznával: „Bylo to tak moc prudké. Na posledních 200 metrech jsem měl opravdu problém dostat se nahoru. Mám stále velké bolesti. Každé šlápnutí do pedálů v sedě je jako nůž do zad. Hlavně musím nejbližší etapy nějak přežít a pokusit se zotavit.“
Tři lídři Ineosu Geraint Thomas, Adam Yates a Daniel Martínez plus jejich žolík Tom Pidcock dorazili na pátém, devátém, jedenáctém a čtrnáctém místě. „Dnes jsme ukázali týmovou sílu,“ prohlásil Adam Yates.
Ne každý byl však pochopitelně spokojený.
Louis Meintjes, lídr týmu Intermarché, šlapal ještě 75 metrů před cílem na osmé pozici, než kus kamínku vymrštěného ze silnice zablokoval jeho přehazovačku.
„Byl jsem dost blízko k cíli, takže buď jsem to mohl opravit, nebo zbytek tratě uběhnout,“ líčil. „V podstatě by to asi vyšlo časově nastejno, ale protože nejsem mechanik, usoudil jsem, že bude rychlejší zkusit to po svých.“
Navzdory zklamání se situaci snažil brát s humorem: „Jo, my Afričani rádi běháme!“ připomněl slavnou běžeckou etudu Chrise Frooma na svazích Mont Ventoux. „Já běžel dneska nějakých 60 metrů. A málem jsem při tom přišel i o botu.“
Osm jezdců ho předstihlo, než proťal cílovou pásku.
Ještě hůře dopadl Alexander Vlasov z Bory. Rus, který byl před startem Tour u bookmakerů čtvrtým až pátým favoritem závodu, nabral ztrátu 1:39 minuty. „Hodně mě bolely svaly v dolní části zad, trpěl jsem,“ popisoval. „Když jsem ztratil kontakt se skupinou, snažil jsem se aspoň najít rytmus, abych omezil časovou ztrátu. Byl to špatný den.“
There is no doubt on the effort!
Au bout de l'effort !
#TDF2022 https://t.co/mCgSHSaCeH
Pogačarův byl naopak báječný. Objímal přítelkyni, zdravil se s dalšími přijíždějícími členy týmu UAE Emirates, plácal si se zástupy diváků.
Tour stále více vypadala jako jeho osobní vlastnictví.
Zůstane to tak do Paříže?
Hra skončila? Kdeže
Už po Pogačarově triumfu ve čtvrteční klasikářské etapě měl Bradley Wiggins jasno a vyřkl: „Game is over.“ Rozumějte: Tour je rozhodnuta, ten mladý Slovinec ji vyhraje potřetí v řadě a nikdo s tím nic neudělá. Přinejmenším tak to viděl britský sir, který před deseti lety také pozdvihl v Paříži trofej pro šampiona.
Pogačar v průběhu osmi dnů ukázal sílu v časovce, na bočním větru, na kostkách, v krátkých výbušných stoupáních - a teď i na první pořádné hoře závodu.
That was absolutely incredible @TamauPogi #TDF2022
#UAETeamEmirates #WeAreUAE https://t.co/hD0AkH9Irn
„Jeho hlad po vítězstvích je obrovský,“ zdůraznil Wiggins.
Což není nic nového.
„Pro nás rozhodně není překvapením, že je Tadej na jakémkoliv terénu tak silný. A že se nikoho nebojí,“ pronesl jeho superdomestik Majka. „On je skutečný fenomén, jezdec mimořádné kategorie.“
Soupeři unisono souhlasí. „Pogačar se v tuto chvíli nachází o úroveň výš než ostatní,“ usoudil vítěz Tour 2018 Geraint Thomas. „Jenže nikdy nevíte, co vás čeká za rohem.“
 |
Právě. Zkusme tedy nastínit možné scénáře, jak by mohl Pogačar o titul přijít.
1. Z piedestalu ho srazí nešťastná náhoda, pád, onemocnění či pozitivní test na covid. Což mu samozřejmě nikdo (alespoň doufejme, že nikdo) nepřeje.
2. Vyplýtvá přespříliš sil útoky v prvních dvou týdnech a ke konci Tour je bude postrádat. Vzpomeňme na Simona Yatese na Giru 2018. Samozřejmě, Pogačar není Yates. Přesto mnozí protivníci tuto úvahu přiživují. „Při středečním útoku na kostkách vydal Tadej enormní úsilí, aby nakonec najel na ostatní pouze 13 sekund,“ poukázal Sepp Kuss z Jumba.
3. Bude odpárán při dělení pelotonu na větru a nabere větší časovou ztrátu, jak se mu stalo předloni v sedmé etapě. Od té doby je však mnohem vyzrálejším závodníkem s citem pro nebezpečné situace.
4. Jeho tým neodolá v horách soustředěnému tlaku silných stájí Jumbo a Ineos. „Pokud chtějí Pogačara porazit, měly by uzavřít alianci, koordinovat své úsilí a útoky, izolovat ho a pak vyšťavit,“ naznačil pětinásobný šampion Bernard Hinault. Ovšem Pogačar už na Tour 2020 v souboji s armádou Jumba prokázal, že si umí poradit i bez podpory. „Navíc jeho tým je rok od roku silnější. Letos má také on k ruce mocnou podporu v kopcích,“ připomněl René Andrle.
5. Vingegaardova forma, kterou včera naznačil, bude na rozdíl od té Pogačarovy v průběhu Tour gradovat. „Čím delší stoupání, tím líp pro mě,“ tvrdí Dán. Včera šlo „jen“ o sedmikilometrové. A bylo jedinou prémií první kategorie na denním menu.
Přijdou výrazně delší kopce i mnohem těžší profily etap v Alpách a Pyrenejích.
Pogačar dál vládne Tour. Na Planině krásných dívek slaví druhé vítězství |
„Po úvodním týdnu, který se jede v šíleném tempu, jsou všichni unavení,“ řekl průběžně třetí Thomas. „Budeme hledat příležitosti, jak Pogačara zaskočit. Snad to jeden den vyjde.“
Šéf Thomasova týmu Rod Ellingworth přidal: „Pogačar je úžasný cyklista. Je jedním z nejlepších, jaké jsme kdy viděli. Ale upřímně řečeno, proto po jeho skalpu toužíme ještě víc a víc. Je to výzva. Obrovská výzva.“
Po páteční etapě vede Slovinec o 35 sekund před Vingegaardem a o 1:10 minuty před Thomasem.
Getting ready for #TDF2022 #WeAreUAE https://t.co/15kwWe1AH5
„Každá sekunda navíc je dobrá. Jenže v cyklistice zároveň žádný náskok není dostatečný,“ konstatoval Pogačar.
O chvíli později dal najevo i respekt z momentálně největšího soka: „Jonas je možná úplně nejlepším vrchařem v pelotonu. Má kolem sebe silný tým. Je to soupeř, kterého bude těžké porazit. Tour ani zdaleka není u konce. Zažijeme ještě spoustu útoků a protiútoků, spoustu všeho.“
Game is... on.
Velká cyklistická hra pokračuje.
