Napořád to takhle nepůjde. Který sport u ní nakonec vyhraje?
Během pouhých tří měsíců toho stihla letos až neuvěřitelně moc. V Rieti se stala v chůzi juniorskou mistryní Evropy a mezi ženami došla v Moskvě na světovém šampionátu na senzačním 7. místě.
Coby běžkyně pak byla nejlepší Češkou na pražské Grand Prix na 10 kilometrů a následujícího dne si zlepšila při extralize osobní rekord na 3000 metrů.
Další víkend se stala se sestrou mistryní republiky v cyklistice v časovce dvojic. A nyní ve Florencii pronikla v silničním závodě do elitní světové dvacítky juniorek.
Hezká tečka za tak složitou sezonou, ne?
Pěkné zakončení sezony to bylo, to ano... A spoustu zkušeností jsem tady načerpala. Jen mě zpětně po závodě mrzí, že kdybych měla rychlejší konce, mohla jsem být ještě o nějakých 10 míst lepší.
Takže jste pomýšlela ještě výš?
Ano. V té naší skupině, která jela o 5. místo, jsem byla vpředu ještě 3 kilometry před cílem, po tom prudkém kopci. Věřila jsem, že by to mohlo dopadnout dost dobře. Jenže ty poslední tři kilometry byly po rovině a já nejsem kdovíjaká spurterka. Ve finiši na mě zbylo 19. místo.
Co bylo těžší: dvacítka chodkyň v Moskvě, nebo dnešní závod ve Florencii?
To se nedá srovnávat: na dvacítce nastolíte konstantní tempo a člověk pořád jde. Tady to je jiné. Moc ještě neodhadnu ten správný okamžik, kdy musíte podat momentálně nejlepší výkon. Chvilku si člověk dává a jede naplno, pak zase odpočíváte. Jsem dost unavená, ale větší vyčerpání asi bylo v Moskvě.
Měla jste ve Florencii startovat i v časovce, ale nakonec jste do ní kvůli potížím s kolem nevyjela. Co se stalo?
Trénovala jsem časovku na jiném kole, které má nepovolené aerodynamické prvky pro mistrovství světa. Pak jsem na poslední chvíli dostala jiné, ale nemohla jsem odstartovat, protože na něm byl pro změnu větší přední tác, než je pravidly povoleno.
Řešíte nyní dilema, co dál s vaší sportovní kariérou? Cyklistika nebo atletika?
To nevím. Cesta do špičky žen v cyklistice je asi dlouhá. S trenérem jsme říkali, že kdybychom se rozhodli pro cyklistiku, je potřeba objet závodů víc, abych zbytečně neztrácela hodně míst tím, že nemám dost zkušeností a neumím se v balíku pořádně pohybovat. Než jsem se dneska při závodě do toho dostala, musela jsem občas i dojíždět. A to mě stálo hodně sil.
Lákalo by vás zkusit si závody i v některém z ženských profitýmů?
K tomu bych tady potřebovala ještě výraznější výsledek. Právě proto mě mrzí, že jsem klidně mohla dojet pátá nebo šestá, což by mi možná cestu otevřelo. Ale ještě ani nejsme rozhodnutí, zda se cyklistice budeme dál pořádně věnovat, nebo spíš ne. Takhle napůl s chůzí to už samozřejmě mezi ženami nepůjde.
