Vosová měla v uších zlaté náušnice, Prevotová stříbrné, barva jejich medailí však byla tentokrát jiná. Mladší Francouzka, dvaadvacetiletý diblík z Remeše, se stala ženou, která hrdě oblékla duhový dres mistryně světa v cyklokrosu, zatímco pro její velký nizozemský idol byl tentokrát i bronz osobním vítězstvím nad bolavou nohou, která ji málem ani nepoustila na trať.
„Na kolik procent svých obvyklých schopností podle vás dnes Marianne jela?“ dostaly od belgického reportéra otázku její protivnice.
„Tak na sedmdesát. Jindy závodí na světových šampionátech na 110 procent, ale tentokrát nebyla úplně zdravá,“ odpověděla stříbrná Sanne Cantová.
„Radši se zeptáme samotné Marianne, ne?“ navrhla Prevotová.
„Klidně dělejte, že tady nejsem,“ zasmála se Nizozemka, ale potom přesto odpověděla: „Vydala jsem ze sebe 100 procent toho, co jsem dneska mohla vydat. Poslední týden to se mnou vůbec nebylo dobré. Pochybovala jsem, že mohu mít medaili - a mám ji. Víc jsem tu pro úspěch udělat nemohla.“
V Táboře závodily s Prevotovou každá v jiném národním dresu. „Dnes rivalky, nadále kamarádky,“ ujistila Vosová. Společné mají mnohé.
Nejen stejný profesionální tým Rabo-Liv.
Také vítězné zlaté double v podobě titulů na silnici i v cyklokrosu v průběhu několika měsíců.
Vosová na takový double dosáhla před rokem ve Florencii a Hoogerheide, Prevotová nyní, když se po zářijové silniční bitvě v Ponferradě stala i královnou táborského bláta.
„Nám totiž v týmu nakázali, že musíme vyhrávat všechno,“ vtipkovala ta starší.
Právě Marianne Vosová navíc byla v minulosti mentorkou a učitelkou své mladší týmové kolegyně.
Takže, Pauline, jaká je to předjet a porazit na šampionátu svoji učitelku?
„Trošku zvláštní,“ usmála se vítězka. „Od Marianne jsem dostávala své první cyklokrosařské lekce, naučila mě toho spoustu, protože cyklokros mi ze začátku na rozdíl od horských kol moc nešel. A teď tady sedím zlatá! Ale přijdou další bitvy. Budeme spolu bojovat o další vítězství.“
Vosová pozorně sledovala vývoj Prevotové od juniorských let. „Je největším a nejuniverzálnějším talentem, jaký jsem za poslední léta potkala. Věděla jsem, že jednou mě může převyšovat. Takže pro mě není velkým překvapením, že tu teď je v duhovém trikotu. Není jen fyzicky a psychicky dobrá, je doslova oddaná cyklistice.“
Na horských kolech už má Prevotová stříbro i bronz z mistrovství světa do 23 let. A nemíní biky opustit ani v budoucnu. Stejně tak chce zůstat věrná také cyklokrosu a pochopitelně silnici. Zatím je mladá, může však takový každoroční zápřah její tělo dlouhodobě zvládat?
„V ženské cyklistice to jde,“ ujistila. „Když si nastavím dost odpočinkových období, mohu v tomto duchu pokračovat. V každé ze svých tří disciplin jsem měla kratší sezonu. Třeba tu cyklokrosovou jsem začala až koncem listopadu. Takhle mě to baví.“
