Škoda Auto coby generální partner závodu vymohl pro paralympijského šampiona start v časovce mezi Avranches a Mont Saint-Michel, 33 kilometrů bolesti, elektrizující atmosféra. "Tour je pro každého cyklistu absolutní vrchol," říkal Ježek při prezentaci knihy Příběhy Staré dámy, jejíž jedna kapitola právě o jeho životním závodě vypráví.
"Já jsem po svých trénincích v mládí u Tour relaxoval a vždycky jsem toužil se tam dostat jako závodník," dodal. Jenže zranění, které ho sice vyneslo na vrchol mezi handicapovanými cyklisty, mu nikdy neumožnilo start mezi těmi zdravými.
Ale aspoň máte představu, jak se cítí profesionálové na Tour.
Ten start, to byl ten největší zážitek, protože stát na rampě před deseti tisíci diváků a jet první kilometry před takovým špalírem fanoušků, to je nádherné.
Může se tomu ještě něco vyrovnat?
Co se týče dotknutí se toho nejslavnějšího závodu, tak asi ne. Jsem rozumný a střízlivý, vím, že celou Tour nikdy absolvovat nebudu. To jediné by asi ten loňský moment, ten unikátní zážitek, překonalo. To budu mít napořád v sobě schované, i když jsem nebyl aktivní účastník. Spíš to beru jako dárek, než že by můj start někomu něco přinesl. Rozhodně nechci říkat, že jsem jel Tour.
Vychází kniha o TourKompletní historie největšího cyklistického závodu Tour de France od redaktora MF DNES Tomáše Macka vychází v těchto dnech v nakladatelství Prostor ve druhém, rozšířeném vydání. Oproti loňskému vydání byla rozšířena o reportáž i fotografie z jubilejního 100. ročníku Tour, ale také o další osobní vzpomínky Romana Kreuzigera, některé statistiky a příběh paralympionika Jiřího Ježka, který startoval loni v časovce na Tour coby předjezdec. Na téměř 650 stránkách se odvíjí příběhy dávných bojovníků se soupeři a živly i často pohnuté životní osudy šampionů Tour. |
Kdy pojedete, ať už jakkoliv, příště?
Přemýšlel jsem, že bychom se tam letos vydali znovu, ale koncem července mě čeká důležitý závod handicapovaných cyklistů a na ten se chci připravit co nejlíp. Stejně jako roky předtím i letos Tour vynechám.
Takže musíte nejdřív ukončit kariéru, abyste na Grande Boucle mohl?
To je jedno z mých přání, minimálně ještě jednou bych se na ni chtěl podívat, třeba i na delší dobu. Užít si to hezké, bez stresu, dobré jídlo, skvělou atmosféru, vidět závodníky, které znám, zblízka a v akci.
Končit se ale nechystáte, ne?
Samozřejmě cítím, že stárnu, ale Rio chci ještě zvládnout. Pokud nějaké Rio bude. Cítím se dobře, cyklistika mě baví každý rok víc a víc. Možná je to i tím, že cítím blížící se konec. Nebo jsem konečně našel ideální polohu - přestal jsem se stresovat tím, co bude, ale užívám si každý den, každý trénink i závod, jako by byl poslední. Každé vítězství je teď strašně krásné, je to bonus, protože jsem nečekal, že bych v tomto věku pořád dokázal být na špičce.
Co kdyby se objevila nabídka jet časovku podruhé?
Pro mě by to nemělo ten fór, jet znovu. Ale kdyby šlo, že by na každém závodě, Giru, Tour a Vueltě startoval nějaký handicapovaný závodník, to by mělo smysl.
Giro už nestihnete, Tour vás neláká. Tak na Vueltu?
Ale jo, když přijde nabídka, já se rád zúčastním.
