Letošní Tour de France mě zatím z pohledu fanouška baví. Někomu se sice může zdát, že je pouze o Tadeji Pogačarovi a Woutu van Aertovi, kteří si etapy dělí mezi sebou, ale i díky nim se neustále děje něco zajímavého a nuda to rozhodně není.
Pogačar je neuvěřitelný. Umí všechno – časovky, hory, dokáže spurtovat. K Eddymu Merckxovi bych ho ale nepřirovnával. Je jiná doba, závodí se úplně jinak, takže bych zůstal u toho, že Merckx byl jen jeden a Pogačar je Pogačar.
Myslím si, že v alpských etapách uvidíme spoustu pokusů o úniky. Jezdci od desátého místa výš už mají větší ztrátu, takže se v početnější skupině budou pokoušet poskočit dopředu. Je ale otázkou, co jim velké týmy dovolí.
