Wagner si zranění přivodil nešťastnou náhodou v den, kdy se dozvěděl, že byl nominován na Světový pohár do Los Angeles. Z kanceláře zamířil do posilovny, na tréninkových válcích ale uklouzl a kolenem spadl přímo na kovový rám. Výsledkem byla uštípnutá chrupavka a operace.
„Rozhodně jsem ale nepočítal, že to bude trvat tak dlouho, myslel jsem si, že to bude otázka dvou tří měsíců. Nakonec jsem dva měsíce chodil o berlích a až po půl roce jsem mohl začít trénovat,“ nerad vzpomíná na trudné období.
Zatímco ostatní parťáci z Dukly Brno obráželi závody, Wagner musel začínat s tréninkem od nuly. „Bylo to náročné psychicky, protože člověk je zvyklý trénovat dvakrát denně a najednou nemůže. Musel jsem se s tím vyrovnat, ale teď už jsem z nejhoršího venku. Raduju se z toho, že konečně můžu pořádně dřít,“ přiznává.
První závody začal objíždět po půlroce, v srpnu se objevil na tradičním Memoriálu Otmara Malečka v Prostějově, kde s dráhovou cyklistikou začínal. A z výsledků na hranici desítky, které by ho jinak štvaly, byl tentokrát nadšený, vždyť znovu mohl závodit.
Na podzim znovu své jméno vykřičel do světa, když byl na mistrovství Evropy v Berlíně pátý na pevný kilometr. „To byl první větší závod a jel jsem tam absolutně bez očekávání. Sedlo mi to a páté místo mě nakoplo,“ vypráví Wagner.
Přesto ho zranění občas pobolívalo a na závody Světového poháru musel zapomenout. Návrat je mnohem pomalejší, než si přál. „Už po operaci jsem čekal, že rekonvalescence půjde daleko rychleji, ale teprve po roce jsem koleno přestal cítit a mohl jsem se vložit do pořádného tréninku. Teď jsem v tréninkové fázi a mohu konečně pořádně začít trénovat. A ještě to chviličku potrvá, abych se vrátil do své maximální výkonnosti,“ uvědomuje si zábřežský rodák.
Už však alespoň vidí světlo na konci tunelu. Další poměření s mezinárodní špičkou prožil o víkendu na prostějovském velodromu, který hostil Grand Prix Českého svazu cyklistiky. Ve sprintu byl sedmý a v keirinu desátý. „Vím, že jdu správnou cestou, a když zůstanu u dřiny, výsledky se časem dostaví,“ nepochybuje.
Uzdravil se v pravý čas, letos začíná kvalifikační cyklus na olympijské hry 2020 v Tokiu, kde by Wagner rád startoval. „Chci se na olympiádu dostat a je mi jedno, v čem by to bylo, jestli v team sprintu, sprintu nebo keirinu. Hlavně tam chci být,“ říká odhodlaně muž, který má bronz z ME v roce 2015.