Když v sobotním odpoledni z hlavního pole odjelo jednačtyřicet cyklistů, pomyslel si: „Nejsem si jistý, že je můžu všechny porazit.“
A tak šetřil energii, co to šlo. „Kolega Victor Campenaerts se staral o to, aby bylo tempo skupiny dost vysoké a aby měl celý den co jíst a co pít,“ říkal po etapě Addy Engels, sportovní ředitel Lotto-Jumbo.
Přesto se zdálo, že Gesinkovy šance na sobotní triumf jsou fuč.
Chyběl totiž v šestičlenné skupině, která odjela na předposledním stoupání. „Myslel jsem, že je to ztracené, ale sportovní ředitel mi říkal, ať zůstanu klidný,“ tvrdil.
What a day! No words. So happy with the win @lavuelta!!! For family, friends and all who have always supported me!pic.twitter.com/pom2RVseB77
Na úpatí Col d ́Aubique ztrácel půl minutu, kterou ale bryskně smazal. Devět kilometrů před cílem už to byl on, kdo táhl Vueltu k jednomu z nejslavnějších pyrenejských vrcholů.
„Bylo to úžasné finále. Měli jsme puštěné rádio, ale to pořád hlásilo jen hvězdy na celkové pořadí. Až pak jsme slyšeli: Gesink vyhrál. Byla to úleva,“ popisoval Engels, co se dělo v doprovodném autě.
Gesink sice vyjel na vrchol o téměř tři minuty pomaleji než nejrychlejší Andrew Talansky, na kterého tři vteřiny ztratil Leopold König. Přesto v závěrečných metrech nedal dvojici Silin, Ellisonde šanci.
Col d'Aubisque (16.35 km, 7.23 %, 1182 m) | #LV2016 Tour de France 2007 ↔ Vuelta a España 2016 pic.twitter.com/pkSsblYXQ6
„Necítím nohy, vlastně si ani nemůžu sednout. Ale nakonec se to vyplatilo,“ smál se na tiskové konferenci.
Narodil se v šestitisícovém městečku Varsseveld před třiceti lety. O cyklistiku se poprvé začal zajímat, když mu tatínek koupil horské kolo. A to Gesinka okamžitě chytlo a už ho nepustilo.
Tedy pustilo, ale k tomu silničnímu.
Pořád dokola jezdil v okolí svého bydliště. „Opravdový trénink pro mě začal ale až s nástupem do Peddelaars, což byl cyklistický tým v nedalekém Aaltenu,“ vzpomíná.
Klub, ve kterém jezdili kluci i holky dohromady, obstaral svým mladým nadějím i nové kolo, a tak Gesink přesedlal na to silniční. A nikdy nelitoval.
Hned po přestupu do Rabobanku ukazoval, jak obrovský má talent. Ve dvaadvaceti byl desátý na olympiádě, vítězil na jednorázových závodech, byl čtvrtý na Tour de France.
Když v roce 2014 přišla rána.
Problémy se srdeční arytmií se u něj objevily už na Brabantském šípu v roce 2008. Po horské časovce na Giru dokonce svým kamarádům řekl: „Myslím, že má kariéra skončila.“ Ale nebylo tomu tak. V květnu roku 2014 se nechal operovat a problém vyřešil.
O čtyři měsíce později už bojoval na Vueltě o nejlepší desítku. Byl v ní, po sedmnácté etapě mu patřilo sedmé místo, ale místo chystání se na start té další, osmnácté, odletěl domů. Těhotná manželka byla hospitalizována v nemocnici.
Loni už opět na Tour soupeřil s Contadorem a Nibalim, dojel šestý. Letos chtěl ještě výš.
Před tradiční generálkou na Tour – závodem Kolem Švýcarska – absolvoval tréninkový kemp v Americe spolu s Laurensem ten Damem. Všechno šlo podle plánu. „Od obou ve Švýcarsku čekáme hodně,“ říkal před startem Jan Boven, sportovní ředitel.
Jenže pád ve druhé etapě všechno zhatil. Trefil výmol takovou silou, že ho vymrštil, on dopadl na hlavu a praskla mu přilba. Od startu si nic nepamatoval.
Pár týdnů na to bylo jasno. Letos se na Tour neukáže. Hned začal přemýšlet o Vueltě, ale rekonvalescence šla pomaleji, než by si přál. Nemohl bojovat o umístění v celkovém pořadí. „Po Švýcarsku jsem nebyl schopný trénovat. Byl jsem unavený. Snad se ve druhé půlce Vuelty něco povede,“ přál si po prvním týdnu, kde byl neviditelný.
Už v desáté etapě s výjezdem na Lagos de Covadonga ujížděl v šestnáctičlenném úniku všem svým souputníkům. Vypadalo to, že právě jezer Covadongy si dojede pro své první vítězství na Grand Tour, ale dva a půl kilometru před páskou se kolem něj prohnal Nairo Quintana a tu šanci mu sebral. Ani průměrný výkon 294 wattů za pět hodin k tomu nestačil.
Hard, but good day @lavuelta today! Happy with the feeling! Checking the road book for chances the next few days! pic.twitter.com/bpB4Cmr4ln
„Není sranda, když je jediný člověk rychlejší než vy, ale cítím se dobře,“ říkal a plánoval, kdy znovu zaútočí.
Nechal si to na sobotní královskou etapu, v níž se po letech stal znovu králem.
Svému křehkému tělu navzdory.
